nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Názory ke zprávičce: Jihlava má druhou svítící podzemní chodbu


Otázkou není co v jihlavském podzemí svítí, ale kde se fosforeskující látka bere

Populární svítící chodba jihlavského podzemí není jediná. Správci podzemí nyní oznámili, že existuje ještě druhé místo, kde stěny vydávají jemné nazelenalé světlo. Svítící chodba se nachází v jižní části historického centra města pod Čajkovského ulicí asi pět metrů pod povrchem. Vstup do této větve podzemí je v hradbách na Brněnské ulici naproti vyrůstajícímu obchodnímu komplexu.

V široké a vysoké podzemní chodbě je dostatek místa i pro dospělého stojícího člověka, jeskyňáři zde dokonce mají svoji odpočinkovou místnost, pro veřejnost ale tento prostor zůstane uzavřený. „Světélkující látky zde na stěnách není takové množství jako v první „svítivce“ v Hluboké ulici pod knihovnou, kterou si do Jihlavy přijíždějí prohlédnout tisíce lidí ročně. Prostor zde není tak atraktivní, a technicky by nebylo jednoduché a levné zde zajistit pravidelný provoz pro návštěvníky,“ vysvětluje vedoucí správy jihlavského podzemí Jan Šustr.

O tom, co v jihlavském podzemí svítí, se v minulosti vedly různé dohady. „Slyšeli jsme toho už hodně. Například že jde o nátěry z druhé světové války, které při náletech měly místním obyvatelům usnadnit nalézt vstupy do krytů při zatemnění. Jako pověst to není špatné, ale má to háček. V šedesátých letech se většina chodeb sanovala, tzn. zpevnila, převážně betonovou obezdívkou. Přesto dnes stěny svítí,“ zůstává realistou Jan Šustr z magistrátní správy podzemí s tím, že neznámá je někde jinde. „Není otázkou co zde svítí, je to s největší pravděpodobností látka willemit. Otázkou je spíše to, kde se tu willemit bere. V blízkém okolí mi není znám jeho výskyt,“ říká správce s tím, že willemit se hojně vyskytuje na Příbramsku, v Grónsku nebo v Alžírsku. Ačkoli vzorek k laboratornímu výzkumu si v Jihlavě nabralo už několik lidí, žádný z nich nesdělil s naprostou jistotou výsledek. „Proto uvažujeme, že si necháme udělat nezávislý rozbor,“ doplnil správce podzemí.

Willemit (Zn2Si04) – klencový nerost křemičitan zinečnatý, tvoří krystaly většinou drobné a nedokonalé, sloupcovité. Častěji bývá zrnitý i celistvý. Lom má tříšťnatý. V ultrafialovém světle silně zeleně fluoreskuje. Vyskytuje se v oxidačních pásmech některých ložisek zinkových rud. Název dostal nerost podle holandského krále Viléma.

Magistrát města Jihlavy spravuje 25 kilometrů podzemních chodeb, šachet a staré kanalizace. Rozsahem podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je jihlavské podzemí druhým největším na území naší republiky. Jeho celková délka činí 25 km a zaujímá plochu 50 000 m2. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. Sklepní prostory, nacházející se 2 až 4 m pod povrchem tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky 4 až 6 m. Pod některými objekty je v hloubce 8 až 14 m raženo i podlaží třetí. První podlaží bylo raženo v průběhu 14. století, druhé a třetí pak ve století šestnáctém. V 17. století došlo ke zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky byly propojeny krátkými spojovacími chodbami. Podzemní chodby jsou široké 0,8 až 2,5 m a vysoké 1,2 až 3,5 m. Další významnější úpravy proběhly v šedesátých letech (vyzdívky) a v devadesátých letech (zajištění).

Radek Tulis

Zdroj: " Magistrát města Jihlavy":http://www­.jihlava.cz/…ku­menty2.asp?…


Diskuse zatím neobsahuje žádné názory...



Reklama:

Sponzorované odkazy: · nejkrásnější fotky z Čech
Teambuilding · Bond, James Bond
TOPlist