nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Rubrika: Nevážně vážně


Stránkování: « 5 / 7 »nejnovější 1 2 3 4 [5] 6 7 nejstarší


Každá doba a každý lid má osud, jejž si zaslouží - a jejž, doufejme, pochopí

Můj mladý příteli, dovol, abych Ti položil otázku. Souhlasíš s tím, co je napsáno v záhlaví, jako moto naší úvahy, nebo se domníváš, že lid není vždy zodpovědný za osud, který mu je určen a stal se mnohdy proti své vůli hříčkou v rukách mocnějších, nebo běhu událostí.
19.6.2001

Reklama:


Lebka, či co mi věci povídaly.

Milý příteli, zavedu Tě na začátku asi 20 let zpět. Za našich toulek podhůřím Železných hor, při chůzi po polní cestě, vedoucí k městečku, upoutaly nás hromádky nově navezené suti. Hromádky zeminy, zbytky prken, různý odpad a zlomky kostí. Jakýsi šprýmař zarazil do jedné z hromádek násadu koštěte a nahoru posadil lidskou lebku, která se tam povalovala. Lebku navíc ozdobil starými brýlemi. Na zemi ležel další zbytek lebky...
Rubrika: Nevážně vážně
Seriál: Dopisy příteli
Názory k článku: zatím žádné
5.6.2001

Svatá cenota

Milý příteli, děsí Tě pohled na krvavou ránu, jímá Tě hrůza z lidské oběti? Neboj se, nic podobného Tě nepotká. Mám kouzelný, opojný nápoj, který-jsem Ti již jednou nabídl a opět Ti číši nabízím. A jako ve snu Tě přenesu daleko do minulosti, ještě jednou do země, kterou jsme pojmenovali barevné Mexiko.
Rubrika: Nevážně vážně
Seriál: Dopisy příteli
Názory k článku: zatím žádné
22.5.2001

Bloudění s kolem kolem a kolem

Hned, jak jsem napsal článeček o jaru, nachumelilo. A protože sníh pomalu mizí, je čas napsat něco o zimních radovánkách. Když jsem v sobotu viděl, kolik je sněhu, rozhodl jsem se provětrat své kolo. Sluníčko svítilo a ptáčci nezpívali. Plán cesty byl jasný a několik let už stejný. Okolo lesem, pozvolna na Palici (613 m n. m.) a pak opět lesem, v divokém sjezdu, dolů.
Rubrika: Nevážně vážně
Názory k článku: zatím žádné
5.3.2001

Že by zase jaro?

Jaro je tu! Jaro je tu! Volalo nebe oblečené do barvy sváteční nebeské modře. Jaro je tu! Volalo smějící se slunce a svoje skvrny tentokrát skrylo za vrstvu pečlivě naneseného zlatého make upu . Jaro je tu! volali ptáčci, co letěli napřed nebo se jen překoukli v africkém kalendáři. Jaro je tu! Odvážně volaly odvážně oblečené slečny odvážně zavěšené do svých odvážných svalovců. Jaro je tu! Volal zubící se bezdomovec zvesela, když si labužnicky balil cigaretu do novinového papíru. Jaro je tu! Volaly odpadky na ulici a ve světle slunečních paprsků dnes vypadaly jaksi svátečně a uklizeně. Jaro je tu! Volaly moje smutné sáňky a jen nerady se uklízely do temného kouta sklepa. Jaro je tu! Volalo všechno svorně.
Rubrika: Nevážně vážně
Názory k článku: zatím žádné
19.2.2001

Chybami se člověk...

Dřív než člověk vyrazí za nějakým dobrodružstvím, je vždycky dobré opatřit si co nejvíce užitečných informací dopředu. Často nám to ušetří spoustu peněz za nesprávně koupené jízdenky (nebo koupené sice správně, ale do míst, kam normální smrtelníci chodí pěšky a tudíž zadarmíko), kopy minut strávených v zaprděných informačních centrech, milimetrů z podrážek na botách (a vosku na skluznicích v zimních měsících), šampónu a zubní pasty (platí pro ty, kdo mají dlouhé zuby a touhu po zářivě bílých vlasech a navíc extrémně vyvinutý smysl pro osobní hygienu), nervů a nervíků (prý pokaždé, když řekneme TO KDYBYCH VĚDĚL... dostává přes milión nervových buněk v mozku malý záchvat) a zároveň to sníží šance, že mineme něco fakt moc dobrého (nebo že nemineme něco fakt moc špatného).
Rubrika: Nevážně vážně
Názory k článku: zatím žádné
29.12.2000

Hledáme nové kolegy!

Spoléhej se a bude ti spolehnuto.

Každý asi ví, jaká sranda je, když člověk každý večer hledá místo na spaní. Uprostřed divoké a nespoutané přírody je to celkem jednoduché. Lehne se a leží (dobře, taky to nejde úplně všude). Horší to začne být, jakmile si člověk užije dost divočiny a rozhodne se obdivovat cenné výtvory lidské jako jsou třeba skvostné budovy, starobylé hrady, úchvatné ocelárny a koksovny, dálniční nadjezdy a podjezdy, výjezdy a sjezdy, příjezdy, nájezdy, objezdy, zájezdy, průjezdy a projezdy.
Rubrika: Nevážně vážně
Názory k článku: zatím žádné
23.11.2000

Hele student!

Po velmi náročné a (jako obvykle) vyčerpávající přednášce odpočíváme na chodbě. Chodba je to široká, velmi, velmi frekventovaná a moc pěkně (a už dlouho) vyzdobená. My sedíme na lavičce a klábosíme (převážně nadáváme na rozvrh, který nám drze určil školu na celé a nechutně dlouhé tři (slovy 3) dny). Kolem nás chodí spousta studentů (a to různého, někdy i divokého vzezření), inženýrů, docentů, profesorů a jiných vědeckých pracovníků (a to různého, někdy i divokého vzezření)a spolu s jejich šoupáním bot, hovorem a smíchem (těch několika šťastných jedinců) tvoří obvyklou a pod kůži již zalezlou a zabydlenou kulisu. Když tu se najednou udělalo takové ticho, že by v hrobě bylo slyšet špendlík na zem spadnout...
Rubrika: Nevážně vážně
Názory k článku: zatím žádné
28.3.2000

Čajový barbar

Mám rád čaj (když se to s množstvím nepřežene a já pak mohu usnout, neležím a nepřevaluji se v posteli, není mi hrozné vedro, v hlavě mi nehučí a nemusím počítat ty blbé ovce, které stejně nezabírají, neležím jednu, dvě nebo dokonce tři hodiny a nemusím se děsit časné hodiny vstávání), piji ho často a rád, ale nejsem žádný velký čajový znalec, spíš co se čajování týče, někdo by mohl říct, že jsem úplný barbar, nebo alespoň vůči (a snad jen) čajové kultuře naprostý ignorant.
Rubrika: Nevážně vážně
Názory k článku: zatím žádné
21.2.2000

Hoňka

Sakra, hlavní vchod školy je zavřený. Vlak mi odjíždí přesně v 10:56. Na nádraží jede tramvaj 10 minut. Od tramvaje k vlaku to taky kousek je. Je přesně 10:30. A hlavní vchod je zavřený. Musím jít okolo, ale to už musím pohnout. Zrychluji chůzi. K druhému vchodu je to na opačnou stranu, než je tramvajová zastávka. Běžím, přesto mám zpoždění 5 minut oproti plánu. Za roh zabočuje tramvaj. Moje tramvaj. No snad pojede ještě další. Naštěstí jede další v 10:43. To mi stačí, budu si moct ještě koupit nějaké počteníčko. Začínám být trochu netrpělivý, tramvaje zpoždění obvykle nemívají, to spíše nehody. V 10:44 konečně přijíždí. Naskakuji, né tak ostatní cestující. Ti nastupují velmi rozvážně. Čekám,že řidič bude chtít svou ztrátu dohnat, proto se pevně chytám madel a přivírám oči...
Rubrika: Nevážně vážně
Názory k článku: zatím žádné
7.2.2000

Stránkování: « 5 / 7 »nejnovější 1 2 3 4 [5] 6 7 nejstarší


Cestovatel
Sponzorované odkazy: · nejkrásnější fotky z Čech
Teambuilding · Bond, James Bond
TOPlist