nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Teotihuacán, místo, kde se zrodilo Páté Slunce - kapitola 1. - historie

Témata: Mystická, kultovní a poutní místa, Historické památky a města, Mexiko

V létě roku 2007 jsem v souvislosti s článkem o Chichén Itzá zmínila, že podle mého názoru by si označení jednoho ze sedmi divů světa zasloužil spíše Teotihuacán. Uznávám, že se jedná pouze o mou ničím nepodloženou domněnku. Každopádně, když už jsem něco takového napsala, měla bych sama jít příkladem a krom článku o čím dál slavnějším maya-toltéckém Chichén Itzá sesmolit i článek o neméně obdivuhodném Teotihuacánu a jeho kultuře, jenž ve své době ovlivnila vývoj téměř celé Mezoameriky, včetně vývoje kultury maya-toltécké, která o mnoho let později vystavěla jeden z nových sedmi divů světa.

Teotihuacán
Pyramida Slunce

Obávám se však, že je absolutně nemožné popsat vše, co bych chtěla o Teotihuacánu sdělit, v jednom jediném článku tak, aby při tom většina čtenářů neusnula. Proto jsem nucena informaci rozdělit do tří tematických kapitol: Historie Teotihuacánu a Teotihuacánske kultury, Procházka po areálu Teotihuacánu a Praktické rady k návštěvě této archeologické zóny.

Takže nejdříve něco zběžně k té historii. Původ Teotihuacánu se pravděpodobně pojí s tehdy již obydlenou zónou Cuicuilco (tato archeologická zóna se nachází v jižní části Ciudad de México a je obdivováno pro svou nádhernou kruhovou pyramidu), která byla kolem roku 200 př. n. l. zalita lávou při explozi vulkánu Xitle. Spojení mezi kulturami Cuicuilca a Teotihuacánu archeologové dokládají nálezy podobných předmětů, znázorňujících především Starého boha Huehuetéotla, v obou lokalitách. Huehuetéotl je zobrazován jako starec sedící v „indickém“ sedu a podpírající hlavou velkou kamennou nádobu Předpokládá se, že část obyvatel zničeného Cuicuilca postupovala směrem na sever a při hledání místa, kde by mohla založit novou osadu, narazila na ideální prostředí a založila právě město Teotihuacán. V tomto zmiňovaném období žilo na jeho území, představujícím 8 km2, přibližně 5 tisíc obyvatel. V největším rozkvětu města, jenž se datuje do období 450 – 650 n. l. žilo pak v Teotihuacánu rozrostlém až do 20,5 km2 přibližně 85 tisíc obyvatel.

Teotihuacán
Pohled na Pyramidu Slunce )foceno z Pyramidy Měsíce)
Teotihuacán
Náměstí Měsíce a pohled na Pyramidu Slunce

Jméno kultury, která město založila, obývala a posléze tak, jak je tomu v Mezoamerice zvykem, opustila, není známo a tak je obecně nazývána Teotihuacánskou kulturou. Společnost, jež po kultuře olmécké, převzala pomyslné žezlo nad vládou Mezoameriky byla rozdělena do několika sociálních vrstev. Obzvlášť na nástěnných malbách a na keramice můžeme pozorovat značné rozdíly v honosnosti oděvu a doplňků některých osob. Také podle rozdělení obydlí lze usuzovat, že v Teotihuacánu se nerozlišovalo pouze podle postavení a původu, ale také podle řemeslné příslušnosti. Není známo, jakou formou se v Teotihuacánu vládlo. Předpokládá se, že existovala kolektivní avšak centrální vláda, která si podrobila nejen obyvatele města a okolí, ale také několika dalších oblastí především pak z praktických důvodů jako je získávaní obsidiánu a jiných cenných surovin.

Vliv této kultury na celou Mezoameriku je obrovský a není omezen ani zeměpisně. Dříve nebo později se Teotihuacánské střípky kultury dostaly až do míst tak vzdálených jako je oblast Mayů nebo Oaxacy (zapotécký Monte Alban). Předpokládá se, že s kulturami tak vyspělými jako byla ta z Monte Albanu, teotihuacánští neválčili, ale udržovali čilé obchodní styky. Mezi nálezy na Teotihuacánu byla dokonce objeveno zapotécká čtvrť. Naopak na Monte Albanu je zjevný podpis teotihuacánského architektonického stylu.

Teotihuacán
Náměstí Měsíce při pohledu z okolních staveb

Stejně jako u většiny mezoamerických kultur není úplně jisté proč byl Teotihuacán kolem roku 700 n .l. opuštěn. Kolem tohoto období již město nerostlo, naopak počet jeho obyvatel se snížil na 70 tisíc. V této souvislosti se mluví o epidemiích, útocích ze severu, odporu spodních sociálních vrstev či dokonce o ekologických problémech. Nejpravděpodobnější je vysvětlení ukazující na obrovský, a ne nijak mírumilovný, tlak jež Teotihuacán vyvíjel na okolní podřízená města a kmeny. V momentu oslabení a nestability města pak mohly tyto násilně podrobené oblasti využít situace a Teotihuacán a jeho vládu napadnout, sesadit a zbavit se tak povinností sloužit jí. Tuto myšlenku podporují také archeologické nálezy potvrzující požáry a násilné ničení a rabování v palácích. V podstatě takto se historie opakuje u většiny mezoamerických kultur, vlastně i „poslední v řetězci“ Mexicové neboli Aztecové doplatili především na svou vojenskou krutost vůči podrobeným národům. Tyto národy se pak rády přidaly ke španělským dobyvatelům a pomohly jim dobýt Gran Tenochtitlan a tak i celé impérium.

Člověka, teda aspoň mě, z toho všeho mrazí, když si představí jak úžasné příběhy se psaly na těchto místech. A to mluvíme o těch, které máme aspoň nějak potvrzené. Ale Teotihuacán je město bohů, magické místo, kde se zrodilo Páté Slunce a proto má také i jinou historii. Tu, jenž vznikla pravděpodobně až po objevení Teotihuacánu pozdějšími národy. Teotihuacán je neodmyslitelnou součástí mexického (předkolumbovského) vnímání vesmíru.
Tímto se dostavám k tomu zmiňovanému Pátému Slunci. Je zde legenda popisovaná v kodexech a knihách, legenda která ukazuje na pravidelné přírodní cykly života a která v sobě skrývá, samozřejmě za všemi těmi názvy v nahuatlu (aztéčtině) a pohádkovým nádechem, něco velmi pravdivého.

Ještě než se pustím do jejího zkráceného převyprávění chci upozornit, že občas se neshoduje následnost jednotlivých Sluncí a jejich zaměření, ale v podstatě jde vždy o čtyři, která symbolizují Vodu, Zemi, Vítr a Oheň. V samotném centru aztéckého kalendáře můžete najít čtyři znaky z nichž každý znázorňuje období čtyř sluncí: Vítr, Žhnoucí déšť, Voda a Jaguár – Země, Páté slunce (uprostřed) je pak – Pohyb. Někdy jde o Slunce vytvořené a udržované krví lidských obětí jak lidu nakázal činit Quetzalcóatl a jindy toto páté Slunce vzniklo smrtí boha Nanahuatzina. V podobném provedení, možná s malými odchylkami je možno symboliku sledovat i v jiných verzích. Já popíšu legendu o oběti Nanahuatzina, protože ta se právě podle všeho stala na Teotihuacánu.

Autorka textu trvale žije v Mexiku. Další texty věnované nejen této úžasné zemi najdete na jejích osobních stránkách http://www.ta­mushf.com/
Teotihuacán
Reliéfy na sloyupech v Paláci opeřeného motýla

První z pěti Sluncí – 4 atl – se jmenovalo Atonatiuh – Vodní Slunce. Jeho vláda byla završena obrovskou povodní, která vše zničila a lidí proměnila v ryby. Druhým Sluncem – 4 ocelotl – byl Ocelotonatiuh – Jaguáří Slunce. Během tohoto období byl svět obydlen obry, kteří pokud upadli, již se nikdy nemohli zvednout. Lidé byli jejich potravou. Nakonec jaguáří roztrhali i ty nemotorné obry. Třetí Slunce – 4 auiyahuitl – se jmenovalo Quiyauhtonatiuh – Deštivé Slunce. Během jeho vlády trpěl svět ohnivým deštěm, který často obsahoval i kameny. Tento žhavý déšť svět Třetího Slunce úplně zničil. Čtvrté Slunce – 4 ecatl – bylo Ecatonatiuh – Větrné Slunce. Ale ani během vlády tohoto Slunce nefungoval svět o moc lépe. Lidé se proměnili v opice a ty pak nakonec zahubily hurikány. Přišel tedy čas na zrození pátého slunce – 4 ollin – pojmenovaný Olintonatiuh (Pohyblivé slunce). Během vlády tohoto „našeho“ nebo lépe „dnešního“ slunce byly předpovězeny zemětřesení a hlad.

Páté Slunce vzniklo na Teotihuacánu, kde se po nezdařilém čtvrtém pokusu sešli všichni bohové a rokovali jak udělat tentokrát mnohem funkčnější Slunce. Došli k názoru, že je potřeba oběti jednoho z nich. Vyzvali Tecuciztécatla, který ale nebyl schopen překonat strach a tak se místo něj vrhl do ohně jako oběť nemocný bůh Nanahuatzin. Tecuciztécatl byl zahanben a skočil do ohně o chvilku později. Nanahuatzin se na nebi proměnil v ono Páté Slunce a Tecuciztécatl pak v Měsíc.

A co má tahle legenda v sobě možná pravdivého? Je zajímavé oprostit se od pohádkového příběhu a sledovat její paralelu s vývojem Země. Země ve své prehistorii a historii opravdu zažila obrovské potopy (Vodní Slunce), války (Jaguáří Slunce), vánice a hurikány (Větrné Slunce) a konečně i exploze vulkánů chrlících ohnivý déšť (Deštivé Slunce).

Takže jestli mě mrazilo při představě pádu Teotihuacánu, tak teď mě mrazí dvojnásob… doufám, že vás také, a proto si snad rádi přečtete další dvě kapitoly o tomhle úžasně mrazivém místě.

Sjednejte si cestovní pojištění online!
Sleva 50% při sjednání online
Cestovní pojištění do 2 minut i z mobilu
Krytí koronaviru či pojištění storna zájezdu
Sjednat
5.2.2008
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 21.54
Co je to karma a jak funguje?


Galerie k článku

Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Teotihuacán
Fotogalerie k seriálu Teotihuacán, město bohů
Zobrazit všechny obrázky — celkem 11 obrázků

Názory k článku

 NadpisVloženoAutor
Na celý život 7.2.2008 16:30 ALENA
Parádní článek 5.2.2015 13:48 Cestopisnik.cz
Cestovatel
TOPlist