nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Názor: S mojí troškou do mlýna

(Diskuse: Názory k článku: Proč cestovat, aneb moje malá zpověď)

Nic, žádná i ta nejkrásnější památka světa či přírodní scenérie, kterou můžete objevit se nevyrovná dobrodružství objevování zákoutí duše Vašeho milého. A tak jsem v jednom maličkém chrámu vysoko v horách stál a vnímal svoji samotu silněji než kdy jindy. S bytem, autem a lednicí plnou jídla jsem vlastně v tomto světě bezdomovcem. V tu chvíli jsem si uvědomil, že náš vztah s přítelkyní minimálně od určité doby tímto domovem nebyl a že není kam se vracet. Tento domov, mne teprve čeká. Snad.


Počet příspěvků v diskusi celkem 15 (poslední 30.11.2006 16:37)

S mojí troškou do mlýna | Martin Lejsal
23.10.2006 08:48 | Reagovat

Všechny Vás pěkně zdravím, předem se omlouvám, že Ivě museli za mne odpovídat hned od počátku jiní než já, autor článku (ale děkuji za Vaše odpovědi). Tak nějak jsem pozapomněl, že existuje něco jako reakce na zveřejněné články a je dobré, poučné i slušné je sledovat a reagovat. Ještě jednou se tedy především Tobě Ivo omlouvám. Ale nyní k výše uvedeným reakcím. Svým článkem jsem v žádném případě nechtěl říct, že toto je jediný důvod, proč cestovat. Osobně se domnívám, že co člověk, to možná jiná motivace. Jako Blíženec jsem na jednu stranu hektický, jak píšeš o svém způsobu cestování, s potřebou vidět a poznat co nejvíc, na druhou stranu mám ale rovněž sklony vnímat své okolí rozjímavým, meditativním způsobem. Proč mi to nešlo doma? Ono mi to už nyní jde, tím Bulharskem to všechno začalo. Životní situace ve které jsem se nacházel byla natolik palčivá, že nešlo jinak, než vnímat i potřebu svého srdce. Navíc, s bývalou přítelkyní jsme stále v jednom zaměstnání, takže nebylo snadné mít patřičný odstup. Potřeboval jsem být někde úplně jinde. Že to bylo právě Bulharsko, je pouze náhoda. Právě tak bych mohl chodit s batohem na Malé Fatře a bylo by to myslím stejné. Ale chtěl jsem jet ven, Bulharsko mne velmi lákalo. A tak se to začalo tam. Navíc, já nedokážu naslouchat svému srdci opravdu do hloubky, pokud na to nemám dostatek času a toho při té cestě bylo dostatečně. Srdce se neotvítá hned, nejsme zvyklí mu rozumět. Ale plně souhlasím, že to mohu prožít i doma. Po návratu z Bulharska jsem začal víc cestovat i po naší zemi a prožívám více méně to samé. Nicméně se domnívám, že cesta, kterou plánuji na příští léto a povede na měsíc do Norska a Švédska, bude přeci jen ještě hlubší příležitostí, opět nalézt sám sebe a dostat se ještě blíž k sobě. Proces, který se nastartoval v Bulharsku pokračuje i u nás, i když je to komplikovanější, ale na větší cestě mi to jde lépe. Víš, mě třeba u různých cestopisů až tak nezajímá kdo co viděl, to si mohu najít v kterémkoliv průvodci, ale spíš mne láká se dozvědět, co ten který člověk prožíval. Ale je to asi tím, že sám jsem takový. A všechny mé články, které zde jsou a věřím, že i budou, jsou podobné. No, snad má odpověď není příliš zmatená a alespoň zčásti odpověděla na Tvoji reakci. Přeji Ti krásné cesty, také všem ostatním a děkuji, že Vás to vedlo k jakýmkoliv reakcím a přemýšlení.

Martin



Reklama:

Sponzorované odkazy: · nejkrásnější fotky z Čech
Teambuilding · Bond, James Bond
TOPlist