Pražské zahrady, zastavení třicáté deváté - Vrchlického sady

Témata: Parky a zahrady, Praha

Před budovou Hlavního, dříve Wilsonova nádraží, v prostoru mezi ulicemi Opletalova, Wilsonova, Bolzanova a Washingtonova leží park Vrchlického sady, dříve zvaný Velký park. Dnes už tak velký opravdu není, má výměru 6,1 hektaru v nadmořské výšce 198 až 208 metrů a je fragmentem parku původního.

Ve 30. letech 19. století byla na barokních hradbách zřízena sadová promenáda z podnětu hraběte Chotka nazvaná Na Hradbách. Promenáda vedla od ulice Žitné až k Poříčí a kolem ní byly vysazeny topoly a spousta keřů a květin. Mezi nimi bývaly kavárny.
Když bylo postaveno nádraží Františka Josefa I. podle architekta Josefa Fanty, někdy se mu také říká Fantova budova, byl kolem něj roku 1876 založen Velký park, později pojmenován Městský velký park. Byl romantika sama, rybník s ostrůvkem, květinové partery, skály s umělým vodopádem… Roku 1884 byl park rozšířen o další plochu, která byla dle návrhu zahradního architekta, jednoho z nejlepších, Františka Thomayera, upravena a vyzdobena květinami.Nacházel se zde velký květinový útvar v podobě městského znaku. V čele tohoto květinového vzoru byl roku 1916 umístěn právě pomník botanika Presla. Začátkem 20. století byl park revitalizován, ale jen částečně podle Karla Skaláka. Roku 1913 byl park přejmenován na Vrchlického sady. Bylo to rok po úmrtí tohoto významného básníka a profesora všeobecné literatury na Karlově univerzitě. Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frída, vydal za 35 let své básnické tvorby celkem 270 svazků knih.

V letech 1972 až 77 byla na velké ploše parku postavena hala Hlavního nádraží, metro, jeho výstupy i výdechy. Tento zásah dovršuje vedení severojižní magistrály. Odbavovací hala je na místě dřívějšího překrásného místa s rybníkem, na rozsáhlých loukách směrem k Václavskému náměstí je dnes parkoviště pro auta. Z bývalé koncepce parku mnoho nezbylo, síť cest je podřízena vstupům do metra a nádraží. Přesto je dobře, že na takto dopravně frekventovaném a domy zhusta osazeném místě je alespoň kus zeleně, kde je dnes ještě zastoupeno kolem 50 druhů dřevin a umístěny lavičky pro odpočinek. Mnoho lidí se tady sice nezdržuje, dýchat výpary z nedaleké magistrály není to nejlepší. Ke „koloritu“ parku patří různá individua, která se obvykle drží okolo každého nádraží, především bezdomovci a běženci. Lidé, kteří použijí park jako průchozí se občas posadí na lavičky s občerstvením z několika zde rozmístěných stánků. Park je ale užíván především jako přístupová komunikace k nádraží.

Počátkem devadesátých let byly tyto sady nebezpečnou lokalitou pro každého, kdo se z nerozumu či neznalosti do těchto míst dobrovolně vydal. Mezi nejčastější oběti však patřila zejména nic netušící cestující veřejnost, která po opuštění cílové železniční stanice Hlavní nádraží musela projít kolem „Sherwoodu“, jak se tomuto prostranství začalo brzy přezdívat. Případů krádeží či brutálních loupeží tehdy valem přibývalo. Až rázná policejní opatření včetně neustálých preventivních kontrol nezvané hosty odehnala. Podsvětí „změnilo parket“, policejní dozor tím pádem postupně ustával.
Narkomané a dealeři drog se roku 2007 znovu vraceli do obávaných Vrchlického sadů. Toto nepříliš vábné prostranství v těsné blízkosti Hlavního nádraží se tak po letech vrátilo ke staronovému životu pod taktovkou kriminálních živlů. Důvod je přitom víc než prostý – pražská čtvrť Nusle se totiž pro dealery a narkomany stala nepříjemně horkou půdou díky častým policejním čistkám.
„Vrchlického sady jsme ze zřetele vlastně nikdy nepustili. Není vůbec vyloučeno, že náš zájem o veřejný pořádek v těchto místech bude opět ještě intenzivnější,“ sdělil loni novinářům policejní důstojník z prvního pražského obvodu. Uvidíme. V zimě je tu více méně prázdno, jen korzující lidé.

Přímo před odbavovací halou se nachází vyhlášený památný strom s velkým obvodem kmene. Je to pavlovnie plstnatá. Na jihu u parkoviště je vysoký a široký platan javorolistý s obvodem kmene kolem 350 cm. Hezčí část parku najdete kolem pomníku botanika Jana Svatopluka Presla, který se dodnes nachází na svém prapůvodním místě. Tento obdélníkový reliéf s ženskou alegorickou postavou je od sochaře Bohumila Kafky a architekta Josefa Gočára z roku 1909.

Při vstupu do sadů z Opletalovy ulice najdeme dětské hřiště vybavené prolézačkou se skluzavkou, pružinovými houpačkami, pískovištěm, lanovkou, lanovou prolézačkou, můstky, lanovým mostem, závěsnými houpačkami a ještě domečkem a lodí. Je to asi nejhezčí místo tady.

7. listopadu 2007 byl zahájen 11. ročník výstavy „Budoucnost a přítomnost Prahy 1“. Téměř 70 výstavních panelů shrnulo realizované, probíhající či připravované projekty v již tradičních sekcích: Veřejná prostranství, Novostavby, Rekonstrukce a Interiéry. Ve stadiu projektu byla představena rehabilitace Vrchlického sadů. Takže kdo ví, třeba za pár let budou stejně krásné a romantické jako kdysi…

Současná karma článku: 26.53
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k článku

Vrchlického sady	Vrchlického sady
Vrchlického sady	Vrchlického sady
Vrchlického sady	Vrchlického sady
Fotogalerie k článku Pražské zahrady, zastavení třicáté deváté - Vrchlického sady Zobrazit všechny obrázky — celkem 20 obrázků

Názory k článku