nepřihlášený uživatel
· Registrovat se
· Přihlásit se
Pražské zahrady, zastavení třicáté sedmé - Karlovo náměstí
Témata: Parky a zahrady, Praha
Karlovo náměstí, lidově Karlák, naše prababičky pamatují pod názvem
Dobytčí trh. Vzniklo současně se založením Nového Města roku 1348. Bylo
středem jeho jižní části a nazývalo se Velkým tržištěm (Forum Magnum).
Východní částí náměstí vedla jedna z nejstarších pražských
cest, Vyšehradská cesta, která původně spojovala Vyšehrad
s Pražským hradem. Byla zároveň součástí původní Královské
cesty. Podle dochovaných pramenů se říká, že na projektování náměstí
se osobně podílel Karel IV. Prý bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud
největším náměstím v Evropě.
Za panování Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační
klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se tady při té
příležitosti místní trhy.
Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalším zbožím. Od 15. století bylo toto náměstí monopolem obchodu s dobytkem pro celé město Praha. Právě tady se až do roku 1863 prodávaly i mořské ryby. Bohatí i chudí Pražané sem chodili nakupovat oblíbené slanečky na severní část náměstí, kde stávala tzv. slanečková bouda. Právě v ní se prodávaly sušené ryby, slanečci a sůl. Než byla bouda roku 1862 zbořena, byla pronajímána různým artistickým umělcům, cirkusům nebo ochotnickým divadelníkům.
Jednou z nejstarších budov je Novoměstská radnice postavená již v době Karla IV. a Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či Dobytčí trh.
Rozloha Karlova náměstí je 80 550 m2. Park patří administrativně
pod Prahu 2 do čtvrti Nové Město. Náměstí má dnes obdélníkový
tvar jako kdysi s poměrem stran zhruba jedna ku dvěma. Na jeho ploše je
zbytek sadu od 60. let 19. století.
Náměstí je středem protnuto ulicí Ječnou s tramvajovou tratí.
Další tramvajová trať prochází východní stranou náměstí. Tramvaje
tudy jezdí už od konce 19. století, roku 1985 zde byla otevřena stanice
metra. Když byla zrušena tramvajová trať na Václavském náměstí, které
tak bylo proměněno v klidovou zónu, přesunul se hlavní uzel celé
pražské tramvajové dopravy právě sem na Karlovo náměstí. Vede tudy
nejvíce linek tramvají, které tak spojují většinu města.
Do roku 1789 se uprostřed náměstí nacházela vrcholně gotická církevní stavba, centrální svatyně hvězdicového půdorysu vybudovaná v letech 1382 až 1393 s názvem Kaple Božího těla. Ve věži, která stávala přímo před kaplí, byly každoročně v období velikonočních svátků vystavovány významné svátosti a korunovační klenoty. Tato tradice byla založena od roku 1354 a učinila z tehdejší Prahy jedno z nejvýznamnějších poutních míst křesťanské Evropy. Vedle stavby ležel malý hřbitov a na něm byl pochován i Jan Kampanus Vodňanský.
Význam náměstí potvrzovala i řada budov umístěných po jeho obvodu. Býval zde kdysi vězeňský špitál a třináct domků. Pověst praví, že u jednoho z nich ležel velký mramorový kámen s vytesaným křížem, umrlčí hlavou a letopočtem 1627. Kámen tak označoval místo, kde se v noci za měsíčního svitu tajně popravovali odsouzení. Říká se, že první poprava byla vykonána na protestantských kněžích, kteří se podíleli na spiknutí proti císaři. V polovině minulého století byly nedaleko od tohoto místa postaveny veřejné toalety, jejichž provoz byl ukončen během 80. let. Objekt byl dlouho opuštěn a strašil na náměstí kolemjdoucí až roku 2004, kdy byla provedena rekonstrukce a na místě veřejných záchodků byl v květnu 2004 otevřen Cafebar 02.
V polovině 19. století se náměstí přejmenovalo na Karlovo.
O zlepšení tehdejšího vzhledu blátivého prostoru a první výsadby
stromů se zasloužil hrabě Karel Chotek. Roku 1876 byly dokončeny práce
na parkové úpravě náměstí v anglickém slohu podle plánu arch.
Bedřicha Wünschera. Práce vedl přední český zahradník Josef Fiala. Podle
tehdejších plánů byla ve střední části parku umístěna kruhová kašna,
která zde stojí dodnes a zbylý prostor byl rozdělen cestami na
16 menších ploch stromů a křovin. Na okrajích parku pak bylo vysazeno
několik řad stromů. Podle dochovaného soupisu stromů z roku
1886 jich bylo v celém parku 352 kusů.
V 90. letech 19. století byl realizován plán nového ředitele
pražských parků a zahrad F. Thomayera, který sjednotil celé náměstí a po
jeho obvodu vysadil stromořadí odolných listnáčů. Během doby trvání
parku se sice část dřevin vystřídala, ale ne co do druhů spíše nové
stromy nahradily ty původní. Přibyl hlouček borovic a tisů. Roku
1970 až 72 byl pořízen soupis stromů a byl zde potvrzen výskyt
79 druhů dřevin. Nejstarší strom tady, ještě z doby
předthomayerovské byl platan javorolistý a trnovník akát nedaleko pomníku
Elišky Krásnohorské (od Karly Vobišové, 1931). Tento platan s dutým
zakonzervovaným kmenem je zde dodnes a jeho postranní větve stále rostou. Za
první světové války mnoho porostů zaniklo a za druhé světové války byly
před Novoměstskou radnicí protipožární nádrže a protiletecké kryty.
O nich mi, jak jinak, vyprávěla babička. Spojenecký nálet roku
1945 zasáhl Emauzy, Faustův dům, bývalé Novoměstské jezuitské
koleje a v jižní části parku na Karlově náměstí první
protiletecký kryt. Přímo do něj, když spustil nálet doběhla spousta
lidí, takže kryt byl úplně plný. Další se tam již nevešli a tak
utíkali do dalších domů v okolí, které nebyly uzamčeny. Všem těm,
kteří tady našli útočiště a ještě mnoha kolemjdoucím se právě první
protiletecký kryt zbudovaný v parku stal osudným. Bylo tenkrát mnoho
zraněných i mrtvých. Kryt byl zasažen pumou přímo, následky odneslo
i několik kolemjdoucích chodců. Tenkrát se prý pražské noviny
nejvíce věnovaly úmrtí matky s dcerou, které se tam schoulily
v posledním obětí. Po válce byl park postupně upravován a na místě
vybombardovaných krytů bylo postaveno dětské hřiště.
Karlovo náměstí dnes je nejen největší pražské náměstí, ale také náměstí s největším množstvím plastik. Je to obchodní, společenské a dopravní centrum hlavního města. Díky svému parku je to i vyhledávané odpočinkové místo pro místní obyvatele, dospělé i děti. Park zároveň slouží jako průchozí pro mnoho Pražanů nebo jako nástupní část do stanice metra Karlovo náměstí z několika vchodů.
Připomeňme si ještě tři nejznámější budovy. Na náměstí
nepřehlédneme novorenesanční Budovu vysokého učení technického, která
byla postavena v roce 1867 architektem J. Ullmannem. Průčelí budovy
je vyzdobeno sochami Práce a Věda od A. Poppa a plastikami géniů od J. V.
Myslbeka, které jsou umístěny nad okny druhého poschodí. Sídlem Českého
vysokého učení technického je od roku 1868.
Na rohu Vodičkovy ulice a severního průčelí Karlova náměstí leží
Novoměstská radnice, patří k nejvýznamnějším stavbám na Novém
Městě pražském, jež byly vybudovány v době Karla IV. Jeho přáním
bylo, aby se Karlovo náměstí stalo nejen významným obchodním střediskem,
ale i důstojným protějškem náměstí Staroměstského. To byl také
důvod, proč Novoměstská radnice měla vynikat výstavností.
To se podařilo. První částí stavby je východní křídlo (Vodičkova ulice), jeho stavba probíhala v letech 1377–1398. Po roce 1411 bylo pod vedením Martina Frička a mistra Kříže stavěno křídlo jižní s průčelím na Karlovo náměstí. Z těchto let (1411–1418) je v přízemí hlavního jižního křídla dochován dvojlodní sál o šesti klenutých polích. Obnoven je ve své původní renesanční podobě. Síň je 23 metrů dlouhá, 11 metrů široká a výška stropů síně je 7 metrů. Dominanta Novoměstské radnice, radniční věž, byla založena roku 1451 a je umístěna v jihovýchodním nároží (tvoří roh Vodičkovy ulice a Karlova náměstí). Věž byla stavěna v letech 1452–1456. Vysoká je 70 metrů a na její vrchol vede 212 schodů. Má šest podlaží. Přízemí věže sloužilo jako věznice. V prvním patře je umístěna gotická, později barokně upravená kaple Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava. Kaple sloužila také jako poslední útočiště odsouzeným na smrt. Na stěně je freska s námětem Práva a Spravedlnosti. Nejvyšší patro sloužilo jako byt hlásného. Střecha a ochoz věže jsou z let 1722–1725. V letech 1520–1526 bylo Benediktem Riedem renesančně upraveno jižní křídlo a hlavní průčelí (tuto podobu s vysokými štíty má průčelí dnes). Po požáru v roce 1559 bylo postaveno křídlo západní a severní a Bonifácem Wohlmutem renesančně upraveno i křídlo východní (Vodičkova ul.), v němž zůstala (v 1.patře) zachována původní rozsáhlá gotická síň. Po těchto rekonstrukcích a dostavbách vznikla budova se čtyřmi křídly, arkádovým dvorem a s věží v jihovýchodním nároží.
Faustův dům je původně renesanční stavba z 2. poloviny 16.
století. Ve 2. čtvrtině 18. století František Maxmilián Kaňka a kolem
roku 1769 Antonín Schmidt dům přestavují do dnešní podoby. Nynější
Faustův dům nese jméno od poloviny 19. století. Říká se, že tomuto
jménu přispěl svojí výstředností poslední dost podivínský majitel,
kaplan ze sousedního kostela, Karl Jaenig. Miloval pohřby, zajímala ho smrt a
okultismus, prý vlastnil lebku a část šibenice a doma spával v rakvi,
kde si ustlal na bílých poduškách. Pokoj měl prý vyzdobený černými
pohřebními nápisy a hesly. Lidé z okolí ho znali a báli se ho. Roku
1902 tento dům zakoupila Všeobecná nemocnice a užívala ho. Do
přízemí přestěhovala i svoji lékárnu, která tam samozřejmě
v jiné podobě existuje dodnes.
Jiné prameny uvádějí, že od r. 1590 dům vlastnil anglický
alchymista Kelley a další majitel Mladota ze Solopysk zde prováděl chemické
pokusy. Oba prý tak dali vzniknout pověsti o doktoru Faustovi. Dnes už
skutečnost, proč vlastně tento dům získal Faustovo jméno, těžko
zjistíme a důvodů konec konců mohlo být více.
Spojenecký nálet dne 14. února 1945, jeho zápalná bomba tehdy
prorazila střechu Faustova domu, propadla druhým a prvním patrem a vznikl
rozsáhlý požár. Budovu se však podařilo zachránit. Dnes je součástí
Fakultní nemocnice a dům je veřejnosti nepřístupný.
Další autorčiny fotky si můžete prohlédnout na
stránkách www.ivanafilipova.ic.cz
V roce 2005 Prahou otřásla událost při níž 13. září David Lubina obtěžoval v parku na Karlově náměstí mladou ženu. Všiml si toho Michal Velíšek, který byl na procházce s roční dcerou v kočárku. Ženy se zastal a útočník po něm dvakrát vystřelil. Velíšek zraněním podlehnul. Byl usmrcen nevinný člověk, který se postavil na obranu jiného člověka, s tímto příběhem si spojuje mnoho lidí mé generace park Karlovo náměstí stejně jako si generace mé babičky spojila park s tragédií smrti nevinných lidí v protileteckém krytu.
Všichni technici ocení, že České vysoké učení technické v Praze dne 12. prosince 2007 v 10.00 hodin slavnostně otevřelo nově zrekonstruované prostory na Karlově náměstí. Je zde nově zrevitalizovaný hlavní vestibul v budově A na Karlově náměstí a vznikly zde nové prosklené vchody, vrátnice a turnikety . Rovněž byl vybudován nový vchod přímo ze stanice metra Karlovo náměstí. Byly rekonstruovány i halové laboratoře Ústavu materiálového inženýrství Fakulty strojní ČVUT v budově B.V objektu E, který využívá Fakulta elektrotechnická ČVUT, byla zrekonstruována posluchárna K1. Jedná se o historickou posluchárnu z r. 1905, kde se i po této rekonstrukci dochovaly původní dekorativní a architektonické prvky, které byly skloubeny s nejmodernější audiovizuální technikou. Prostory budou sloužit pro výuku, pro slavnostní shromáždění a pro vědecké konference, které mohou být přenášeny pomocí internetu všude po světě.
Každá doba nese své události a všechny doby nedávné tady spojuje úžasný vykotlaný strom, platan javorolistý, zákonem chráněný, majordomus místa, který po generace zdobí park svojí neodolatelnou krásou a mohutnou rozložitostí, koukněte na jeho fotografie a potěšte své srdce.
A až někdy navštívíte hlavní město, nezapomeňte přijít na Karlovo náměstí a pohladit jeho drsnou kůru, běžné denní starosti pak připadají člověku nicotné. Lidé přicházejí a odcházejí, gigant zůstává a shlíží na to lidské mravenčení dole pod sebou.
Další díly seriálu: Kouzlo pražských zahrad
- Pražské zahrady, zastavení třicáté páté - park na náměstí Míru (8.2.2008 05:00)
- Pražské zahrady, zastavení třicáté šesté - park na náměstí Jiřího z Poděbrad (15.2.2008 05:00)
- Pražské zahrady, zastavení třicáté sedmé - Karlovo náměstí (22.2.2008 05:00) - právě prohlížíte
- Pražské zahrady, zastavení třicáté osmé - zahrada a vinice vily Grébovka, neboli Havlíčkovy sady (29.2.2008 05:00)
- Pražské zahrady, zastavení třicáté deváté - Vrchlického sady (7.3.2008 05:00)
- Všechny díly (67 ks)...
Sjednejte si cestovní pojištění online!
- Cestovní pojištění do zahraničí
- Cestovní pojištění do USA
- Asistenční služby
- Pojištění léčebných výloh
- Úrazové pojištění
- Pojištění zavazadel
- Pojištění odpovědnosti
Sleva 50% při sjednání online
Cestovní pojištění od 11 Kč na den
Přehledné srovnání nabídek
VYPOČÍTEJ
Cestovní pojištění od 11 Kč na den
Přehledné srovnání nabídek
VYPOČÍTEJ
Rubrika: Tipy na cesty
Seriál: Kouzlo pražských zahrad
Témata: Parky a zahrady, Praha
Galerie: 18 obrázků
Názory k článku: celkem 2 (poslední 25.2.2008 18:44)
Seriál: Kouzlo pražských zahrad
Témata: Parky a zahrady, Praha
Galerie: 18 obrázků
Názory k článku: celkem 2 (poslední 25.2.2008 18:44)
22.2.2008
Galerie k článku
Názory k článku
