Topí Pigula
Český název: Pomněnka lesní
Latinský název: Myosotis sylvatica
čeleď: brutnákovité (Boraginaceae)
Co je malé, to je milé. To platí i o blankytně modré pomněnce, která vešla nejen do říkanec a herbářů, ale i do divadelní hry. Odkaz na zapomínání najdeme nejen v její slovenském názvu nezábudka (zabudnout – zapomenout), ale i „cimrmanovském“ Vyšetřování ztráty třídní knihy: „Po letech učitelského působení ve Struku udělal Cimrman namátkovou prověrku vědomostí svých bývalých žáků. Výsledek byl skličující. Zjistil, že si všichni pamatují jen asi jednu desetinu toho, čemu je ve škole učil. Devět desetin poznatků bylo průtokových – laicky řečeno: šly jedním uchem dovnitř a druhým ven. Cimrman se proto rozhodl udělat v procesech pamatování a zapomínání jednou provždy pořádek. Přímo určil, kterou látku si mají žáci zapamatovat a kterou zapomenout. Látka pro zapamatování zabírala 1/10 a látka pro zapomenutí 9/10 učební doby, přesně jak to odpovídalo statistickému průzkumu. Pro tyto dvě oblasti učiva zavedl Cimrman dva názvy: pomněnka a zapomněnka – v němčině Vergissmeinnicht und Nichtvergissmeinnicht. Žáci se učili obojímu, ovšem jen pomněnku si směli pamatovat. Cimrman pak velice rafinovanými chytáky zkoušel, zda si nepamatují i zapomněnku.“ Pomněnka je tedy nejen krásné, v češtině bohatě využitelné slovo (což ostatně dvojice Smoljak – Svěrák ve své hře nádherně dokumentují), ale i krásná kytka.
Rod pomněnka – Myosotis – obsahuje celkem asi 80 druhů, takže je možná záměna s blízce příbuznými druhy. Pomněnka lesní je jedna z nejčastějších a už samotný název naznačuje, jakému prostředí bude dávat přednost. Dokáže vystoupat až do nadmořské výšky cca 1400 m n.m. Jedná se o druh poměrně horný a nemá žádný vliv na počasí. Existuje totiž pověra, že když kvetou pomněnky, přijde bouřka. Je to asi stejně pravděpodobné, jako že šumění vodopádu vyvolává potřebu močení. Stát se to může, ale rozhodně to není pravidlem. To by totiž louky s pomněnkami musely být neustále promáčené a okolí vodopádů promočené.
