Norské poklady za polárním kruhem – Lofoty a Vesterály

Norsko je jednou z nejvíce navštěvovaných zemí v Evropě. Turisty lákají především nesčetné fjordy, ledovce a minimálně dotčená příroda včetně výborných podmínek pro sportovní rybolov. Velká část turistů co do Norska zavítala a co se o Norsko zajímá uvádí Lofoty a Vesterály jako nejhezčí část Norska. Z tohoto důvodu jsme si Lofoty a Vesterály vytyčili za cíl naší malé norské expedice.

Lofoty a Vesterály jsou malou ostrovní oblastí, která vybíhá do moře ze břehů severního Norska. Leží tedy již za polárním kruhem. Tato oblast je také vyhlášenou rybářskou oblastí, kde dominuje lov tresek.

Jak na Lofoty

Jelikož se jedná o soustavu ostrovů a poloostrovů, která vybíhá z pobřeží směrem do Atlantského oceánu, tak existují v podstatě dva hlavní způsoby jak se na Lofoty dostat. První způsob je trajektem a druhý způsob je „suchou“ cestou, tedy po mostech, které propojují jednotlivé ostrovy Lofot a Vesterál.

Ve většině případů se využívá obou variant, s tím, že se Lofoty a Vesterály projedou napříč. Záleží na plánu cesty a směru, ze kterého k Lofotám přijíždíte. Naše expedice přijížděla z jihu Norska a využila tak trajekt z přístavu Bodo do Moskenes, což je malé městečko na jihu souostroví. Lofoty a Vesterály jsme tak projeli směrem od jihu (jihozápadu) na sever (severovýchod) až do přístavního města Narvik, odtud dále do Švédska. Kromě trajektu z města Bodo jezdí na Lofoty další trajekt z městečka Skutvik, které je severněji od přístavu Bodo, ten však jezdí méně často.

Co na Lofotách

Hlavním lákadlem Lofot je bezesporu překrásná krajina. Kontrast strmých zelených hor s modrým mořem a klidnými pestrobarevnými rybářskými městečky je ojedinělý a za jasných dnů naprosto úchvatný. Během naší návštěvy jsme měli opravdové štěstí na počasí, po dobu třech dnů panovalo jasné, teplé a bezvětrné počasí. Klidná hladina moře a modrá obloha maximalizuje příjemný zážitek z tohoto místa.

Nejlepší dobou na návštěvu Lofot je pochopitelně léto, respektive červenec, který je dle statistik nejsušším a nejteplejším měsícem. Průměrná červencová teplota se pohybuje kolem 15°C. Nutno však podotknout, že během léta zde nezažijete tmu. Vzhledem k poloze Lofot, které jsou nad polárním kruhem, zde letní období znamená jeden dlouhý polární den. Našinec tak může mít běžně problémy ze spaním.

Z nejjižnějšího městečka Lofot, které nese název A, vede přes Lofoty a Vesterály směrem na pevninu (město Narvik) a dále do Švédska (Lulea) vyhlášená silnice E 10, která je také známá jako Cesta krále Olafa V. {{reklama()}} Pravděpodobně nejhezčím úsekem silnice E 10 je cesta z počátečního bodu, tedy městečka A, dále přes rybářské městečka na jižním pobřeží souostroví jako Tind, Sorvagen, Moskenes (trajekt Bodo – Moskenes), Reine a Hamnoya až k severnímu pobřeží, kde se nacházejí nádherné pláže s bílým pískem, které lákají ke koupeli. Asi nejvyhlášenější a nejhezčí pláž na Lopotech je u městečka Ramberg, kde čas od času narazíte na koupající se otužilce. Teplota vody zde během roku jen s těží přesáhne 10°C, ale za jasných a teplých letních dnů láká pláž alespoň k příjemnému osvěžení a odpočinku, a jen málo kdo by si uvědomil, že se nachází za polárním kruhem.

Pro Lofoty jsou také charakteristické dřevěné konstrukce na sušení nalovených tresek. Tyto dřevěné konstrukce jsou prakticky všude v okolí rybářských vesniček, a to kde to jen jde. V létě není sezóna pro lov tresek, a tak jsou dřevěné sušárny prakticky nevyužité, ale i tak tyto dřevěné konstrukce jen dotváří zdejší krajinu.

Co na Vesterálech

Většina turistů přijíždí do těchto končin především jen a pouze kvůli Lofotám a Vesterály ho zajímají jen okrajově či vůbec, a tak je bez povšimnutí projede. Pravdou je, že Vesterály již nejsou tak fascinující a divoké jako Lofoty, nicméně jsou zase více klidné a v krásách se Lofotám často vyrovnají. Na místo ostrých zelených hor lze na Vesterálech spatřit spíše krásné ještě více zelené louky a pastviny, břízové lesíky a pomalu tekoucí křišťálově čisté říčky. Rybářské vesničky zde vystřídaly spíše malé zemědělské usedlosti, které dokonale zapadají do krajinného rázu.

Vesterály jsou také vyhlášenou destinací pro motorkáře. Každý rok se zde koná několik festivalů a motorkářských srazů, jejichž obliba a návštěvnost se každým rokem zvyšuje. Kromě těchto akcí přijíždějí lidé na Vesterály také za velrybami. Z nejsevernějšího místa celého souostroví, městečka Andenes, vyjíždí každý den několik lodí právě za pozorováním velryb.

Dokonalou kombinací tedy je návštěva obou těchto malebných souostroví a z každého si vzít něco a dohromady tak složit zajímavou mozaiku.

Norsko je jednou z nejvíce navštěvovaných zemí v Evropě. Turisty lákají především nesčetné fjordy, ledovce a minimálně dotčená příroda včetně výborných podmínek pro sportovní rybolov. Velká část turistů co do Norska zavítala a co se o Norsko zajímá uvádí Lofoty a Vesterály jako nejhezčí část Norska. Z tohoto důvodu jsme si Lofoty a Vesterály vytyčili za cíl naší malé norské expedice.

Lofoty a Vesterály jsou malou ostrovní oblastí, která vybíhá do moře ze břehů severního Norska. Leží tedy již za polárním kruhem. Tato oblast je také vyhlášenou rybářskou oblastí, kde dominuje lov tresek.

Jak na Lofoty

Jelikož se jedná o soustavu ostrovů a poloostrovů, která vybíhá z pobřeží směrem do Atlantského oceánu, tak existují v podstatě dva hlavní způsoby jak se na Lofoty dostat. První způsob je trajektem a druhý způsob je „suchou“ cestou, tedy po mostech, které propojují jednotlivé ostrovy Lofot a Vesterál.

Ve většině případů se využívá obou variant, s tím, že se Lofoty a Vesterály projedou napříč. Záleží na plánu cesty a směru, ze kterého k Lofotám přijíždíte. Naše expedice přijížděla z jihu Norska a využila tak trajekt z přístavu Bodo do Moskenes, což je malé městečko na jihu souostroví. Lofoty a Vesterály jsme tak projeli směrem od jihu (jihozápadu) na sever (severovýchod) až do přístavního města Narvik, odtud dále do Švédska. Kromě trajektu z města Bodo jezdí na Lofoty další trajekt z městečka Skutvik, které je severněji od přístavu Bodo, ten však jezdí méně často.

Co na Lofotách

Hlavním lákadlem Lofot je bezesporu překrásná krajina. Kontrast strmých zelených hor s modrým mořem a klidnými pestrobarevnými rybářskými městečky je ojedinělý a za jasných dnů naprosto úchvatný. Během naší návštěvy jsme měli opravdové štěstí na počasí, po dobu třech dnů panovalo jasné, teplé a bezvětrné počasí. Klidná hladina moře a modrá obloha maximalizuje příjemný zážitek z tohoto místa.

Nejlepší dobou na návštěvu Lofot je pochopitelně léto, respektive červenec, který je dle statistik nejsušším a nejteplejším měsícem. Průměrná červencová teplota se pohybuje kolem 15°C. Nutno však podotknout, že během léta zde nezažijete tmu. Vzhledem k poloze Lofot, které jsou nad polárním kruhem, zde letní období znamená jeden dlouhý polární den. Našinec tak může mít běžně problémy ze spaním.

Z nejjižnějšího městečka Lofot, které nese název A, vede přes Lofoty a Vesterály směrem na pevninu (město Narvik) a dále do Švédska (Lulea) vyhlášená silnice E 10, která je také známá jako Cesta krále Olafa V. {{reklama()}} Pravděpodobně nejhezčím úsekem silnice E 10 je cesta z počátečního bodu, tedy městečka A, dále přes rybářské městečka na jižním pobřeží souostroví jako Tind, Sorvagen, Moskenes (trajekt Bodo – Moskenes), Reine a Hamnoya až k severnímu pobřeží, kde se nacházejí nádherné pláže s bílým pískem, které lákají ke koupeli. Asi nejvyhlášenější a nejhezčí pláž na Lopotech je u městečka Ramberg, kde čas od času narazíte na koupající se otužilce. Teplota vody zde během roku jen s těží přesáhne 10°C, ale za jasných a teplých letních dnů láká pláž alespoň k příjemnému osvěžení a odpočinku, a jen málo kdo by si uvědomil, že se nachází za polárním kruhem.

Pro Lofoty jsou také charakteristické dřevěné konstrukce na sušení nalovených tresek. Tyto dřevěné konstrukce jsou prakticky všude v okolí rybářských vesniček, a to kde to jen jde. V létě není sezóna pro lov tresek, a tak jsou dřevěné sušárny prakticky nevyužité, ale i tak tyto dřevěné konstrukce jen dotváří zdejší krajinu.

Co na Vesterálech

Většina turistů přijíždí do těchto končin především jen a pouze kvůli Lofotám a Vesterály ho zajímají jen okrajově či vůbec, a tak je bez povšimnutí projede. Pravdou je, že Vesterály již nejsou tak fascinující a divoké jako Lofoty, nicméně jsou zase více klidné a v krásách se Lofotám často vyrovnají. Na místo ostrých zelených hor lze na Vesterálech spatřit spíše krásné ještě více zelené louky a pastviny, břízové lesíky a pomalu tekoucí křišťálově čisté říčky. Rybářské vesničky zde vystřídaly spíše malé zemědělské usedlosti, které dokonale zapadají do krajinného rázu.

Vesterály jsou také vyhlášenou destinací pro motorkáře. Každý rok se zde koná několik festivalů a motorkářských srazů, jejichž obliba a návštěvnost se každým rokem zvyšuje. Kromě těchto akcí přijíždějí lidé na Vesterály také za velrybami. Z nejsevernějšího místa celého souostroví, městečka Andenes, vyjíždí každý den několik lodí právě za pozorováním velryb.

Dokonalou kombinací tedy je návštěva obou těchto malebných souostroví a z každého si vzít něco a dohromady tak složit zajímavou mozaiku.