Kilimanjaro – pohled z pětitisícovky

Výstup na Kilimanjaro, hakuna matata!

Výstup na nejvyšší horu černé Afriky se pro každého turistu zaručeně stane nezapomenutelným a jedinečným zážitkem. Důležité je, že na vrchol Kilimanjara – Kibo (5 895 m) lze vystoupit bez jakýchkoli horolezeckých zkušeností, jedná se „pouze“ o vysokohorský trek, který navíc vede čarokrásnou přírodou v pěti vegetačních pásmech – pralesem, vřesovištěm, alpskou a sopečnou krajinou, ledem. Po pětidenní trase Marangu tedy dobyla Kilimanjaro i naše dvoučlenná skupina. Kilimanjaro, hakuna matata – Kilimanjaro, žádný problém!

Vítejte na černém kontinentu

Let Airbusem A330–300 z Prahy do Nairobi byl klidný a pohodlný. Pro cestu na černý kontinent jsme si vybrali denní let s přistáním v Keni ve večerních hodinách, takže žádné nocování v letadle před zahájením vlastního programu. Většina turistů mířících do Tanzanie volí stejně jako my cestu letadlem do hlavního města Keni Nairobi a následující den pokračují busem do Tanzanie. Bus sice jede trasu Nairobi – Tanzanie asi 5 hodin, avšak tato varianta je levnější než přesun letadlem například na letiště Kilimanjaro nebo Arusha. Navíc samotná jízda uhrančivou keňskou krajinou, vesničkami a masajskými osadami je pro každého cestujícího atraktivní představení v přímém přenosu. Dálkový autobus je na africké poměry kupodivu pohodlný a celou cestu je co pozorovat.

Naše trasa pokračuje busem přes keňsko-tanzanskou hranici, kde si vyřizujeme vstupní vízum do Tanzanie, a pokračujeme přes město Arusha, vstupní bránu pro safari v Tanzanii, do Moshi ležící již na úpatí masivu Kilimanjaro.

Hop hop na Kilimanjaro

Druhý den ráno na nás u hotelu čeká terénní vůz, kterým se vydáváme malebnými domorodými vesničkami položenými v nižších polohách Kilimanjara ke vstupní bráně národního parku Marangu, 1 970 m. Naši dvoučlennou posádku doprovází kromě zkušeného horského průvodce i jeho asistent, kuchař a čtyři nosiči našich baťohů. Po necelé hodině jízdy klikatými horskými serpentinami podél rozlehlých kávových a čajových polí dorazíme k očekávané vstupní bráně, kde nás přivítají vojáci se samopaly, kteří střeží vstup do parku. Jejich přítomnost a vzezření působí militantně, ale jedná se o běžnou ochranu. Po vyřízení nezbytných formalit pokračujeme vlastním výstupem.

Úvodní trek pralesem trvá přibližně tři hodiny, než dorazíme k první zastávce, k chatě Mandara ve výšce 2 700 m. V táboře se ubytujeme v dřevěných chatkách a zbytek dne se kocháme pohledem na okolní podmanivou přírodu. Sošné tropické stromy s popínajícími se liánami skýtají ochranu pro mnoho divokých zvířat, dokonce i pro nádhernou a zvědavou opičku Kilimanjaro Colobus. Tyto roztomilé černé opice mají bílou „kapuci“ na hlavě a dlouhý bílý ocas.

Do barevného vřesoviště

Než začne druhý den žhnout ostré rovníkové slunce, vydáváme se znovu na cestu. Ledva dosáhneme výšky 3 000 m, prales postupně řídne a mění se v nižší křovinatý porost a vřesoviště s pestře barevnými květy. Výstup vřesovištěm trvá něco kolem pěti hodin i s přestávkou na oběd formou pikniku. Do chaty Horombo (3 720 m), která leží pod ohromnými rozeklanými vrcholky Mawenzi (5 151 m), dorazíme brzy odpoledne.

Uhuru před námi!

Třetí den výstupu se krajina výrazně mění v tmavočervený sopečný terén bez jakékoli známky vegetace, a velmi tak připomíná typickou „měsíční krajinu“. Vlevo před námi se majestátně tyčí hlavní masiv Kilimanjara – Uhuru, 5 895 m – a vpravo jeho druhý nejvyšší vrchol Mawenzi (5 151 m). Po přibližně pětihodinovém treku se dostaneme k chatě Kibo (4 703 m) umístěné v sedle kráteru Kibo. Zbytek dne trávíme přípravami na finální výstup a odpočíváme uvnitř v chatě, neboť v této výšce je venku už poměrně velká zima.

„Pole pole“

Čtvrtý den nás čeká poslední, nejstrmější a nejnáročnější část výstupu. Vstáváme o půlnoci, „snídáme“ čaj a sušenky a vyrážíme za světel čelovek k vrcholu. Nosiči baťohů už s námi nejdou, zůstávají s našimi zavazadly v posledním táboře. „Pole pole“ (svahilsky pomalu) a „cik-cak“ postupujeme za tmy a tajemného ticha po sypkých sopečných sutích až k okraji kráteru, na takzvaný Gillman‘s Point (5 685 m). Cesta trvá pět hodin. Tady odpočíváme a dosyta se kocháme východem slunce nad Mawenzi. Slunce vyšlo o půl šesté a díky pěknému počasí si užíváme opravdu úchvatný výhled, který doslova bere dech. Poté podnikáme tříhodinovou procházku kolem nejvyššího bodu Uhuru (5 896 m) s ledovci, které stále zabírají většinu vrcholu.

Sestup zpátky k chatě Kibo je překvapivě rychlý, trvá něco kolem tří hodin. Po krátkém občerstvení pokračujeme v sestupu k chatě Horombo, což obnáší další tříhodinový trek, a tam se ubytujeme v chatkách.

Oslava vítězství

Finální sestup, který trvá 5 hodin, vede rašeliništěm a vřesovištěm k chatě Mandara, poté pokračuje hustým pralesem až ke vstupní bráně národního parku Marangu, kde slavnostně obdržíme certifikát o úspěšném zdolání pětitisícovky. U vstupu do parku na nás opět čeká terénní vůz, kterým se vracíme stejnou cestou do Moshi. Ubytujeme se v hotelu a zaslouženě oslavujeme úspěšný výstup na Kilimanjaro.

Následující den Moshu opouštíme. Pro rychlejší, ale dražší odlet mohou turisté opět využít mezinárodní letiště Arusha a Kilimanjaro, leč většina z nich odlétá z Nairobi v Keni. My jsme však pokračovali na safari do národních parků v Tanzanii a Keni. Kilimanjaro, hakuna matata!