Před každou dlouhou i krátkou cestou po zemích blízkých, vzdálených i vzdálenějších probíhá akce s krycím názvem "křeček". To se nakupuje jídlo různě chráněné proti nepříznivým vlivům při cestování a strká se různě po batohu, aby se ušetřilo co nejvíce místa.
Jednou formou jídla z cestovatelského hlediska přijatelnou je
tzv. "instant". Typ "instant" byla i hlavní hrdinka tohoto příběhu,
polífka Maggi - plný hrnec. Byla koupena, aby mi dělala společnost
na mé cestě do krajů skotských a tam mi posloužila, tak jak si
každá jiná polífka posloužit přeje. Projela se mnou Skotsko křížem
krážem, jídla bylo dost a tak se se mnou trochu pomačkaná vrátila
domů. Doma jsem přebalil batoh, jednou přespal a v pět ráno fičel
směr Slovenský ráj. Osmý den cestování, když jsme se už
přibližovali k domovu nás jeden dlouhý stop zavezl do Bojnic u
Prievidze. Prohlídli jsme si hrad a šli na vlakové nádraží v Prievidzi. Nic nejelo a jediné co nám zbývalo byla moje kamarádka
polívka Maggi. Jak si tak blahem a (taky trochu) varem bublala, já
si krátil chvíli čtením jejího obalu, něco mi tam málem vyrazilo
dech.
Vyrábí: Nestlé food, s.r.o., Prievidza...
Hodně polévek se podívá do světa, ale kolik se jich vrátí do
rodného města?
V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky.