nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Benátská opereta

Témata: Voda, Soutěže, Itálie

Když se řekne zvláštní chování cizích kultur, představím si eskymáky, jak si třou nosy o sebe, nebo kanibaly někde v Tichomoří. Oboje je dost daleko na to, abych se tam jen tak na víkend zajela podívat. Evropa je blízko, ale zase tam většinou nějaké zvláštní chování nečekáme. A nečekají ho tam ani místní. A to je právě ono. Zvláštní kultura nemusí být jenom v jihoasijském pralese nebo na poušti někde v Africe. Může být kdekoli. Přivezeme si ji tam totiž s sebou. Nebude až tak zvláštní pro nás, ale pro domorodce, případně návštěvníky odjinud, určitě. Tak do toho.

Každý obyvatel České republiky zná starou známou pravdu, že co Čech, to muzikant. O něco méně známá, ne tak stará, ale o nic méně pravdivá je pravda, že co Čech, to vodák. Když se takový Čech-vodák vydá na cesty, samozřejmě na cesty po vodě nebo za vodou, případně za vodu, stává se z něho vodák-vandrák. Občas se stane, že takový Čech-vodák-vandrák zatouží po změně. Už sjel všechny české řeky čtyřikrát, rakouské a slovinské dvakrát a dvacetpětkrát se přitom cvaknul. Ne že by ho to nebavilo, to zase jo, ale chtělo by to něco nového. Něco neotřelého a třeba trošku bláznivého. V tu chvíli se vodák-vandrák podívá na mapu a najde tam Benátky. Ne ty nad Jizerou, ty nad Středozemním mořem. Mapa se tiše zasměje a zvědavě čeká, co se z toho vyvrbí.

Masky a pádla
Tento článek vychází jako autorčin druhý, v rámci již ukončené soutěže s internetovým obchodem http://www.scou­tdoor.cz/. Všechny články spojené se soutěží naleznete kliknutím na seriál Soutěž se Scoutdoorem.

Když se před nějakou dobou několik vodáků-vandráků vracelo odkudsi z východu a zkracovali si cestu přes Benátky, napadlo někoho: „Benátky… To ještě nikdo nejel, ne? A my máme lodě s sebou…“ O rok později, když se jiní vodáci-vandráci vraceli odjinud z východu a taky si zkracovali cestu přes Benátky, se s tím dokonce už přímo počítalo v plánu cesty. A tentokrát se jelo do Benátek právě kvůli tomu.

“…Jelikož se jedná o bláznivou akci, doporučuje se mírně výstřední oblečení. Obvykle bývá pojímáno tak trochu jako opereta,” hlásaly instrukce a dodávaly: “Kostým tučňáka už je moc…”

A tak se jedné listopadové soboty kolem osmé ráno na parkovišti hned vedle přístavu (měli jsme ho tam vyhlídnuté od léta), ze dvou aut vybatolilo osm nevyspaných, ale natěšených postav, které vypadaly, jako by právě utekly z operety. Sako, barevná šála, klobouk, svářečské brýle… všechno věci, které naprosto nutně potřebujete na vodu. Kromě nás, tedy posádek , se po parkovišti po chvíli povalovalo ještě několik pádel (do poslední chvíle jsme si nebyli jistí, jestli jich máme dost) a čtyři nafukovací kanoe. Místního policajta, který se na nás přišel podívat spíš ze zvědavosti, jsme uklidnili a odzbrojili pečlivě natrénovanou větou: „No parking, parking Tronketo.“ (Ne, opravdu tady nebudeme parkovat, za chvíli odjedeme na Tronketo jako všichni ostatní.) Nafoukli jsme lodě a vydali se do bludiště uliček, totiž kanálů.

V Benátkách se na vodě odehrává úplně všechno. My jsme se nalodili v době dopravní špičky, takže kromě vaporetti – místních autobusů – jsme měli možnost se potkat se zásobováním, to byly lodě naložené až po vrch zeleninou, ovocem, pitím, vším možným. Bohužel obchod na vodě tu zatím moc nefunguje, takže jsme byli na suchu. Kromě posádky kanoe, do které teklo. Potkali jsme stěhováky, popeláře, měli jsme tu čest zamávat svatbě, s tím rozdílem, že celá svatba se vešla na jednu loď. Tím pádem bylo jasné, kde je nevěsta, a nebylo potřeba přidělávat na příď bíle namaškařenou mořskou pannu. S šíleným řevem nás předjela záchranka a zabočila přesně do toho kanálu, kam jsme měli namířeno taky. Kdybychom tak dlouho neočumovali tu svatbu, asi bychom se pěkně pohoupali. Dvoumetrové vlny ve dva metry širokém kanále, to už je obtížnost, na kterou není Pálava stavěná. Když jsme pak na vodě potkali funebráky, přestali jsme se dívat po lodích a začali si konečně všímat architektury, jak se sluší na normálního návštěvníka Benátek.

Parkování

Možná někoho napadne, jestli se to smí, vydat se takhle na vodu s vlastní lodí. Proč by se to nesmělo? Benátčani mají taky vlastní lodě a nám to nikdo nezakázal. Jediné co se musí dodržovat, jsou pravidla kanálního provozu. Psaná nebo nepsaná, my jsme se je dozvídali postupně metodou pokus, omyl, rada, sprduňk. Pokud jsme to pochopili správně, je to hrozně jednoduché. Funguje to stejně jako u nás na silnicích. Jezdí se vpravo, chodí se vlevo. Přičemž lodě s motorem jezdí, lodě bez motoru (rowing boats – tak jsme byli nazvaní a málem jsme se urazili, my přece nemáme žádná vesla!) jsou chodci. Takže v Benátkách na kánoi zásadně vlevo.

Benátky jsou krásné město. To je ostatně vidět z fotek, na které se každý může podívat kdekoli. Má atmosféru. Ta z některých dobrých fotek taky dýchá. A má zvláštní… čmuch. Charakteristický, nezaměnitelný a fotografiemi nesdělitelný. Čím užší byl kanál, do kterého jsme vjeli, tím intenzivnější čmuch Benátky měly. Nejen, že se tam na vodě odehrává úplně všechno, ale taky tam úplně všechno ve vodě plave. Potkali jsme věci, které jsme až tak úplně potkat nechtěli, a plně jsme si uvědomili význam slova kanalizace. Tu mají pravděpodobně v Benátkách jenom jednu.

Ten den měli ostatní “normální” návštěvníci Benátek o atrakci navíc. Spouště fotoaparátů cvakaly docela často, možná častěji než při focení gondoliérů na černých naleštěných gondolách. Ty tam ostatně každý čeká, ale partičku vodáků odněkud ze severu, to se jen tak nevidí. Udivené a nechápavé výrazy shlížející na nás z mostků nám několikanásobně vynahradily probdělou noc i ta mokrá kolena.

Sjednejte si cestovní pojištění online!
Sleva 50% při sjednání online
Cestovní pojištění od 11 Kč na den
Přehledné srovnání nabídek
VYPOČÍTEJ
20.4.2007
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 16.59
Co je to karma a jak funguje?


Galerie k článku

I ty
I ty
San Marco
San Marco
Masky a pádla
Masky a pádla
Parkování
Parkování

Názory k článku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky.

Cestovatel
Sponzorované odkazy: · nejkrásnější fotky z Čech
Teambuilding · Bond, James Bond
TOPlist