nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Rusko-Estonsko-Finsko - Den první

Den první, neděle, 20. 7. 2008

Letiště Praha-Kaliningrad-Petrohrad

Zhruba na jaře letošního roku jsem si řekl, že na letošní dovolenou pojedu daleko. Čím dál, tím líp. Původní plán byl jet do Číny vlakem, ale díky problémům s vízy v době olympiády jsme museli použít plán B, který sice nebyl zatím vymyšlen, ale s plánem A se shodoval v tom, že výchozí bod bude St. Petěrburg.

Jelikož člověk je tvor společenský a navíc se říká, že ve dvou to jde vždycky líp, chtělo to sehnat nějakého spolucestovatele, či spolucestovatelku. Naštěstí tu skvěle funguje fórum a tak najít nějakou spřízněnou duši bylo otázkou několika dní a emailů. Letenky do Petrohradu jsme objednali poměrně brzy a díky tomu byly za velmi sympatickou cenu.

Finální plán vznikal poměrně dlouho i když nakonec zněl velmi jednoduše. Navštívit Petrohrad, Tallinn a Helsinky. Ve zbývajících dnech podniknout výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí a s tím jaký je zrovna den si nelámat hlavy. Jediný pevný cíl byl být v neděli za čtrnáct dní v Helsinkách na letišti. Trošku mi to připomíná cestu kolem světa za 80 dní a kupodivu zjišťuji, že tento typ cestování mi velmi vyhovuje.

Následující text je přepis z deníku, který jsem si psal na cestě.

S Helčou se setkávám až na letišti a objevujeme první problém. Ani jeden z nás nemáme zubní pastu. Každý spoléhal na to, že ji vezme ten druhý a přeci nepotáhneme s sebou dvě.

První část letu do Kaliningradu probíhala bez problémů, akorát imigrační kartičku si vyplňujeme pro velký úspěch dvakrát. Ono totiž Visa id. kupodivu není číslo víza. No ale nejsme jediní. Pasová kontrola na letišti proběhla jinak bez problémů a byla celkem rychlá. Počítali jsme, že se u přepážky zdržíme daleko déle.

O půlnoci poznáváme to, že Rusko je stále země neomezených možností a tak stále čekáme na další letadlo. Krom toho, že máme žízeň a nemáme rubly = nemáme co pít, je nám to celkem jedno. Máme čekat tady, nebo ráno v Petrohradu.

V jednu ráno nám konečně přistavují zatoulané letadlo a hurá do vzduchu. Opět hodinový let + hodinový posun a kolem čtvrté ráno jsme v Petrohradu. První autobus do města však jede až v sedm ráno, není kam spěchat. Při čekání na batohy si vzhledem k tomu, co za lidi cestovalo v letadle a při pomyšlení na jejich zavazadla, co měli v kabině si v duchu děkuji, že jsem si ho nechal zabalit do folie. Obávám se toho, co za věci putovalo v přepravním prostoru. Předtucha se naplnila. Opět jsem měl štěstí na souseda, který převážel nějakou malinovou šťávu (radši jsem to nechutnal), která samozřejmě nevydržela šetrné zacházení letištního personálu a její obsah navštívil všechny okolní zavazadla. Ono celkově je znát, že Rusové rádi cestují s čímkoliv v ruce. Kdosi vezl v letadle snad půlku zahrádky (U rentgenové kontroly v Kaliningradu byla krásná bednička a v ní nakládané okurky, zavařeniny, atd. atd.). A jedna paní vypadala, jako by zrovna na té zahrádce pracovala, než nastoupila do letadla. Jelikož máme spoustu času, jdeme se podívat ven před halu. Uvnitř to ale bylo o poznání lepší. Venku je sice příjemně teplotně, zato vůně jako by tu měli problém s toaletami. Nebo snad ještě používají suchý záchod? No nic, welcome in Russia. Tak jdeme zase radši dovnitř. Trochu se vyspat.

25.8.2008 05:59
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 10.52
Co je to karma a jak funguje?


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist