nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Zatcen v meste Qom

Do mesta Qom jsem prijel v sobotu 19.5. celkem brzy po ranu. Po obvyklych tahanicich s hoteliery, jsem nakonec nasel hotylek vizaze nevalne, ale na tech par hodin pres noc, kdy stejne nevnimate kulturu ubytovani to stacilo.

Hlavnim mistem, ktere jsem chtel navstivit, byla hrobka Fatimy, sestry imama Rezy z 9. stoleti. Je to misto, ktere navstevuji v hojne mire nemocni, protoze veri, ze prijit az k mistu hrobky ma uzdravujici moc. Cely obrovsky komplex ve kterem jsou mesity, hrobka, odpocinkove saly, knihovny atd. je tzv. HARAM, tedy zapovezeny pro nemuslimy. Zkousel jsem to, ale vsudypritomne oko nabozenske policie mne oghalilo. Povolili mi udelat alespon fotografii vnitrniho komplexu z mista vstupni brany.

Pak jsem ale potkal mladeho a celkem otevreneho studenta, ktery mi rekl, ze me vezme sebou. Omotal mi Arafat satek okolo krku a sli jsme. Snazil jsem se chovat jako desne praktikujici muslim, proste nijak nevybocovat. Nikomu se nedivat do tvare. Je fakt, ze strniste na brade co mam uz pry trochu iranske je, ale ta nazrzla barva…hmm…tak to ne.

Dopadlo to vybborne. Dokonce jsem udelal asi jednu nebo dve fotky z vnitrniho komplexu. No, trochu nahnano jsem mel, ale nikomu jsem nechtel viru vzit nebo potupit. Chtel jsem jen videt a obdivovat nadheru mista a citit viru lidi, kteri zde ziji.

nocni-pohled-na-haram

S tim studentem jsme pak meli docela zajimavy rozhovor o vztahu islamu a krestanstvi. Byl naprosto srdcem zapaleny pro islam a veri, ze je nejvyssim stupnem po judaizmu a krestanstvi. Kdyz jsme narazili na Krista a jak vidim jeho vyznam ja, byl maly ohynek na strese, ale snazil jsem se mu ukazat, za pokud mam ja moznost si vybrat, nemohu ji uprit nikomu z mych bliznich. A respekt pred virou ostatnich lidi je zaklad. Jinak skoncime ve valkach. To chapal, ale nechapal, proc se neobratim k islamu, kdyz je tak nadherny a pry bych mohl dokonce zadarmo studovat v Qom na univerzite.

Tak to by mi asi mama doma neschvalila, kdybych prijel s turbanem na hlave a v nocni kosili. Tak jsem mu podekoval a jak se rikalo u nas za komunistu kdyz nekdo dostal nabidku ke vstupu do strany a nechtel tam…vis, jeste se necitim byt pripraven a hoden. Myslim, ze jsme se rozesli celkem vcas.

Navecer jsem po sieste sel zpet do mesta, protoze jsem chtel videt chramovy komplex za tmy, kdy sviti nadhernymi barvami a svetla vsech barev se misi s barvami keramickych obkladu a nad tim vsim dominuje zlata kupole mesity nad hrobkou.

Jak jsem se prochazel, napadlo mne, ze si koupim chleba. Zasel jsem do pekarny a reknu Vam, maji to tady kluci pekari dost narocne. Fronta hladovych zen a muzu na ne dotira aby si pospisili a oni celi nervozni svisti jako fretky. Jeden se na me take dostal a zajimave bylo, ze testo prilipnou zevnitr pece a pak ho odtud zase seberou, ale na chlebu jsou kaminky z pece, takze je nutne si je z neho vzloupat. Nektere byly jeste poradne horke. Ale chlebicek mi tu smakuje…hmmm.

Na ustrednim namesti pred hrobkou je nadherny park s nekolika vodotrysky. Predevsim vecer, kdy slunce zachazi se tu schazi stovky lidi. Spousty malych deti pobiha, placa sebou o zem a rodice to vse shovivave sleduji. Jedna mala holcicka kdyz po ni tatinek neco chtel tak dupala obema nozickama o zem. Nasi tatinkove by vetsinou namasirovali urcitou cast tela. Tady ne. Snad proto, ze obdobi, kdy divka nic nemusi, je v teto zemi velmi kratke. Brzy prijde doba, kdy se bude muset podridit vuli otce a pak i manzela. Tak at si tu svobodu mala slecna uzije. Ale na druhou stranu, iranci detmi proste zihi. Kdyz jsem jim je pochvalil, byli v sedmem nebi.

nocni-ruch-na-trzisti

A jak jsem tam tak chodil a fotil komplex hrobky z mista na namesti, kde se to mohlo, ruplo asi nejakemu mlademu mamlasovi v hlave a zavolal na me nabozenskou policii. Nejprve jsem sedel asi dve hodiny na stanici na namesti. Nikdo ani slovo anglicky, vzali mi pas a fotak. Nakonec mi snedli i muj milovany a vonavy chlebicek. Nevedel jsem co bude. Porad nekam volali, s nekym se hadali, mezi sebou se hadali. Nevedel jsem jestli to bude pokuta, vyhosteni, bicovani, nebo provaz. Musim rict, ze byt to normalni polici tak bych to moc neresil, ale ta nabozenska, to jsou previti. Navic, nemaji zadne slitovani.

Pak me napadlo jim ukazat fotografii moji rodiny, otce, matky…atd. Tak to evidentne zabralo a pomohlo. Od te chvile zacali naznacovat ze to bude dobre. Kdyz prijel jejich nadrizeny tak rekl, no problem. Asi po dvou hodinach me nacpali do policejniho auta a odvezli asi 7 km od centra mesta na oddeleni cizinecke policie, kde opet ani slovo anglicky. Sepsali se mnou protokol ve farsi, ten jsem musel podepsat, vratili mi fotak a pas a se srdecnym pozdravem vypustili ven. Bylo asi pul jedenacte v noci, kramy vesmes vsechny zavrene a jak se dostat do mesta.

Nakonec se mi podarilo premluvit jednoho mladeho kluka ze mne na motorce odvezl. Ale za nekrestanske, pardon islamske penize. Kdyz jsem se dostal na hotel, mel jsem plne zuby Mohameda a cele Fatimy a vsechno iranske se mi slilo do neceho odporneho. Ale pak se rano vzbudite, prvni iranec ktereho potkate se na vas zazubi a obejme a vy snadno zapomenete co bylo.

Snad je dobre zazit i to spatne, ono bez ztraty nerealnych iluzi nelze mit rad druheho takoveho jaky je. A to si preci jen Iran a hlavne jeho lide zaslouzi plnou merou.

Priste napisu o postnim meste Kashan. Do te doby…insallah

Blog: Příběhy cest
Téma: Cesta k duši Persie, aneb Írán 2007
Názory k zápisku: celkem 3 (poslední 6.7.2007 19:39)
20.5.2007 12:46
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 17.60
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

nocni-pohled-na-haram
nocni-pohled-na-haram
nocni-ruch-na-trzisti
nocni-ruch-na-trzisti


Diskuse k zápisku

 NadpisVloženoAutor
Foto 20.5.2007 22:37 Ivana
já zírám 20.5.2007 22:56 Anonym
snilek 6.7.2007 19:39 jarka
TOPlist