nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Siraz - mesto pozemskych radosti

Dnes, tj. ve ctvrtek v pul pate rano, jsem dorazil z Esfahanu do Sirazu. Jeste se snad ani nestacily otevrit dvere od autobusu a uz kolem pobihala smecka lacne vyhlizejicich taxikaru. Vubec jim nevadilo, ze je nemuzeme slyset, sve nabidky kriceli i tak.

Coz teprve, kdyz hydraulicka usta vychrlila na liduprazdne autobusove nadrazi desitky cestujicich. Do te doby pratelsky klabosici taxikari si vyrvavali zakazniky navzajem z rukou.

Mohamede, ty sycaku jeden, vcera jsi mel kseft ze z toho bude rodina zit cely tyden a me dneska vyfouknes dva turisty pred nosem?

Ali, nezer tolik kebabu, budes mit lehci zadek a turisty si dohonis sam. Obchod je obchod. Jinak v poledne Ti budu v mesite drzet misto.

Tak nejak podobne, kdyz si clovek obcas neco domysli, muze probihat konkurencni boj. Ziskal nas jeden anglicky mluvici taxikar a dokonce jsme s nim domluvili {par turistu z Evropy} zitrejsi vylet do Persepolis a Naqs e Rostam. Protoze je tam velmi teplo, budeme vyjizdet ze SIrazu kratce po seste hodine ranni.

zahrada-pozemskych-radosti-2

Pote co jsem se dostal do vybraneho hotelu a trochu vybali, sprcha byla velmi potrebnym rannim probouzecem. Ale i tak, kdyz jsem samozrejme jen na chvili okolo seste ulehl na postel, ani Vam nevim jak, najednou byleo devet. Sbalil jsem si lahev vody, fotak, cepici na hlavu…proste uzlicek s par svestkama a vyrazil jsem. Nejsprve jsem zamiril do cajovny vedle hotelu, abych v klidu vytvoril plan dne. Co, kdy a jak navstivim. Prvni volba padla na misto od centra nejvydalenejsi a sice na Zahradu pozemskych radosti, neboli Bagh e Eram. Je to sice z centra okolo 3–4 km, ale reknu Vam, takovou osvezujici krasu jsem necekal. Navic, Siraz je nejen uprostred pouste, ale take obklopen vysokymi horami, ktere jeste krasu zahrady umocnuji.

Je zde velka cast venovana skalnickam a vubec takovy prostor plny kamenu, skal a mezi tim vsim plno pestrobarevnych kvetu, jehlicnanu, umelych jezirek a potucku.

Soucasti zahrady je mnoho intimnich zakouti, kde nektere pary vyhledavaji klid pro konverzaci a snad i vyznani lasky. Ale budte v klidu, vrcholem verejneho projevu intimity je drzeni se za ruku. Tedu muz a zena. Jinak kluci s klukama a holky s holkama se bezne za ruce vodi.

Celym parkem a zahradou se line mnoho krasnych tonu a hlasu zpevnych ptaku, nekteri se prochazeji jen tak bez obav mezi lidmi. Take se tu schazi umelci a maluji. Tady clovek pochopi, ze poust, tedy absence svezi krasy dokaze cloveka primet k vytvoreni kras, pred kterymi se taji dech.

Po dlouhe prohlidce a prochazce jsem zamiril do zahradni kavarny a dal si jednu kavicku. S potesenim jsem pozoroval dve mlade rodiny. Kazda sedela na jednom paravanu, ale jejich deti..asi petilety chlapecek a petileta holcicka, si hrali uprostred zahradni kavarny u jezirka. Chlapecek se dlouze dival na maminku a kdyz ta nic nerikala, tak vylezl az na zidku jezirka a balancoval na uzke obrubni. A stale venoval sve pohledy stridave mamince, jestli se k nemu neriti s vytrestenyma ocima a samozrejme ty nejcastejsi pohledy patrily onomu neznamemu devcatku, kteremu chtel vlastne ukazat, jaky je hrdina. Ona ho sledovala se skutecnym obdivem a neustale se pred nim prochazela v mamincinych lodickach a sledovala, jaky dojem to na jejiho prince dela.

Odpoledne jsem se s poslednich sil doplouzil do hotelu, osprchoval a po kratke sieste po pate hodine vyrazil na prohlidku pamatniku nejoblibenejsiho perskeho basnika Hafeze {pred siestou jsem jeste prohledl pevnost, jejiz mohutne hradby tvori velmi impozantni monument primo v centru mesta}.

Hafez ma hrobku a pamatnik uprostred krasne zahrady. Neustale zde hraje perska lidova hudba, mnoho lidi se prichazi poklonit a dotknout se hrobu tohoto velikana. Casto s sebou prinasi knihy s jeho versi a ve stinu pamatniku je nahlas recituji. Velmi krasny je pohled na mauzoleum vecer, kdy se rozzari osvetleni, okolni hory potemni a mesic, az temer kycovite ve tvaru pulmesice shlizi z hury na mesto pozemskych radosti.

Nedaleko ode mne sedela skupinka iranskych studentek s asi dvema kamarady. Zaslechl jsem, ze mezi sebou skladaji dohromady nejake anglicke vety. Pak poverili tu nejvetsi odvazlivkyni a sami sli v tesnem zavesu za ni. Slecna se prede mne postavila a brilantne mne oslovila anglicky. Mela to pripravene, takze to z ni litalo jako z kulometu. Kdyz jesm ji odpovedel svoji salvou, ocividne ji to zarazilo. Otocila se ke kamaradkam kamaradum a spolecne si to prekladali.No a takhle jsme si chvili povidali. Nakonec mi poprali hezkou cestu a klidny navrat domu. Spolecne jsme opustili misto odpocinku davneho poety a vydali se kazdy svym smerem.

Blog: Příběhy cest
Téma: Cesta k duši Persie, aneb Írán 2007
Názory k zápisku: celkem 1 (poslední 25.5.2007 09:12)
24.5.2007 16:51
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 14.23
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

hrobka-basnika-hafeze-vecer
hrobka-basnika-hafeze-vecer
hrobka-basnika-hafeze
hrobka-basnika-hafeze
lide-uctivaji-misto-posledniho-odpocinku-basnika
lide-uctivaji-misto-posledniho-odpocinku-basnika
zahrada-pozemskych-radosti-1
zahrada-pozemskych-radosti-1
zahrada-pozemskych-radosti-2
zahrada-pozemskych-radosti-2
zahrada-pozemskych-radosti-3
zahrada-pozemskych-radosti-3
zahrada-pozemskych-radosti-4
zahrada-pozemskych-radosti-4
 


Diskuse k zápisku

 NadpisVloženoAutor
Siraz 25.5.2007 09:12 Ivana
TOPlist