nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Mashad - druha Mekka

Ve ctvrtek rano jsem mel domluvenu schuzku na Hlavnim nadrazi Mashad. Takova pekna slecna {jeji krasa byla zrejma i navzdory zahaleni} pracujici v Informacnim centru a mluvici pekne anglicky, mi toto jednani domluvila. Tedy presne v osm hodin rano jsem se objevil pred jejim okenkem a venoval ji mily usmev. Okamzite mne poznala, jak by take ne, Evropanu tu je asi tolik, jako irancu v Milovicich.

valiho-dilna

Nejprve volala na nekolik mist, pak bylo dlouho obsazeno, ale stale se stejnym milym usmevem mne povzbuzovala, abych vytrval, ze to dobre dopadne. Nakonec si pro mne prisel pracovnik nejakeho oddeleni nadrazi Mashad a odvedl mne do sve kancelare. Vladla zde prijemna pohoda. On i jeho kolega caj a kaficko na stole, obrovske noviny pokryvajici cely stul byly rozectene a nikde ani stopa po nejake praci. Vsak je take ctvrtek a to je den pred patkem. A mali byt zitra nalezity odpocinek, jiz dnes je treba patricne zpomalit. Nekdy je ale podezrivam, ze zpomaluji uz od soboty. A mozna ani po patku nezrychluji. Ale komu by se take v tom horku chtelo.

Chvili s kolegou o necem diskutovali a nakonec se me ptali, proc chci vlastne videt spojeni s Turkmenistanem. Asi jsme si spatne porozumneli, ja chtel videt, jak svaruji koleje a udelat jednu fotografii. Nastesti meli na zdi nekolik fotografii s zeleznicni tematikou a tak jsem jim ukazal kolejnicovy spoj a ze to je presne to, co bych rad videl.

Ou…to byl problem. Privolali dalsiho kolegum ktery umel par slov anglicky. A ten domluvil setkani se samotnym prednostou stanice. Jak je videt, pro sveho otce jsem ochoten proniknout i do vladnich organizaci. Prednosta pochopil rychle o co mi jde, ale dlouho premyslel, telefonoval, prohlizel muj pas, ptal se na me povolani {asi doufal, ze se priznam, ze jsem spion a on mne tak bude moci odmitnout} a nakonec vymyslel uchvatny zpusob, jak mi pomoci. Poveri sveho sekretare, ten pujde se mnou ke kolejim a pod jeho dozorem si udelam jednu jedinou fotografii. Kdybyste videli, jakou radost mel ze sveho napadu. Byl to totiz tvrdy orisek najit zpusob jak mi umoznit provest neco, co je vlastne zakazano. Ale jejich pratelskost dosahuje takovych rozmeru, ze jsou mnohdy ochotni jit i pres zakaz a hledat cesty, jak priteli pomoci. A tak jsem ziskal fotografii svaru iranskych kolejnic a slavnostne ji odesla domu svemu otci. Allah akbar.

Mile slecne z informaci jsem sdelil ze vse dopadlo uspesne a nakonec pro ni v parku utrhl malou kyticku. Ovsem se strachem, zda mnenezatkne kvetinova policie. Clovek nikdy nevi, jake vsechny mozne druhy policii se zde mohou vyskytnout. Taknejak byla cela rozradostnena a povedela mi sve jmeno…Golcin {s hackem nad C}. Pry je to jmeno jedne znejhezcich iranskych ketin. Vzala si ode mne e-mailovou adresu a pry by se rada se mnou pratelila. Tak uvidime. Jeste jsem si ji vyfotil, ale protoze prvni fotografie se ji nelibila, musela se jit upravit a naladit usmev, tak jsem tonakonec zmackl jeste asi trikrat. A to uz se ji libilo.

Po teto pomerne vysilujici udalosti, jsem zasel k Valimu do jeho obchodu. Je to nekolikapatrove centrum opravaru a prodejcu kobercu. Je to raj promilovniky tohoto zbozi. Vysvetlil mi rozdil mezi koberci iranskymi, turkmenskymi, jaky vyznam maji jednotlive vzory a nakonec mi nabidl, jestlibych mel zajem zacit u nas svuj vlastni obchod s koberci. Priznam se, ze pookud by byl zajem, tak cena za kterou bych zdenakoupil a u nas prodal, jevskutku velmi rozdilna a dalo by se tim pravdepodobne velmi slusne uzivit.

vali

Valiho rodina je zajimava. Syn Reza studuje na univerzite pocitace a zajima se o programovani, ale je tak trochu lezerni v pristupu ke studiu. Naopak dcera je elmi pilna a kazdou chvilku neco studuje. Uspesne odmaturovala a rada byse dostala na studium perske literatury. Manzelka Valiho je celkem nenapadna zena. Vzdy se pozdravime, ale jinak se skryva. Kazde rano s Valim snidame na terase, kde je rozprostreno nekolik kobercu. Na zem se serviruje chleb, marmelada, syr Niva, vejce a spousta caje. Docela zajimavou diskuzi jsem mel s bratrancem Rezy. Jmenuje se Ata a prave slouzi v Mashadu jak vojak. Univerzitni studia dokoncil a tak si musi odkroutit povinnou vojenskou sluzbu. Ptal se mne na alkohol. Jak chutna a zda je dobry a jestli jsem ho uz nekdy pil. Co na to rict? Mel jsem mu povedet, ze je to dobre a chutne a tak jeste vic zvysit jeho touhu po necem, co nemuze mit? Zasvetil mne do taju namluv a jak to vlastne v Iranu chodi, kdyz se nejaky mlady muz zamiluje do divky. To pak prijde za svoji mainkou, povi ji o divce sveho srdce a ona zatelefonuje matce one slecny. Pak se v pripade souhlasu obu stran sejdou rodiny se vsemi cleny a pribuznymi a oba mladi si prede vsemi reknou jaka ocekavani maji do manzelstvi a co by chteli od sveho partnera, jake pozadavky maji. Jde zejmena o charakterove vlastnosti. No a pokud se takto prede vsemi domluvi, naplanuje se svatba.

Vecer jsem znovu zasel do komplexu Imama Rezy. Vlastne jiz podruhe jsem se zucastnil bohosluzby. A opet jsem byl zasazen. Rozloha komplexu je fascinujici. Odhaduji, ze nekolik fotbalovych stadionu. Pri vstupu je treba odevzdat zavazadla do uschovny a projit kontrolou zda nemate zbrane. A pak uz vejdete do mista, ktere Vas naprosto pohlti. V arealu je nekoli, zhruba pet obrovskych nadvori. Kazde z nich je tak z poloviny pokryto koberci, na kterych sedi poutnici. Tise rozjimaji, ctou Koran, modli se, ci jen tak odpocivaji. Kazde nadvori ma svoji zlatem pokrutou kasnu s kopulovitou striskou, fontanky a jezirka. Vsude je dlazba z mramoru a je prijemna nejen svoji cistotou, ale po celem dni krasne hreje.

Nebe je temne, slunce jiz davno zapadlo a mesic se na cernem sametu leskne jako obrovsky diamant. Spolecne se zari zlatych minaretu a modro-zeleno-zluteho a fialoveho kachloveho oblozeni cele stavby vytvari dojem temer nebeske atmosfery. Pod tihou takoveho vjemu mate touhu se jen tise posadit nekam do kouta a nechat se unaset vsim, co vidite. Tisice poutniku proudi po vsechnadvorich, modli se, nekteri, ba mnozi placi a biji se v prsa. Zeny si pri privalu slz zahaluji tvar a muzi jen stiraji stekajici slzy kapesniky. Sedi tu spoustu nemocnych, vozickaru, chromych se svymi rodinami. Nikdo neni sam a vsichni prozivajinejen spolecenstvi rodiny, ale i souzneni navzajem. Deti pobihaji vsude kolem. Nektere se jen tak hasteri a poskakuji, jeden chlapecek si razi cestu mezi zahalenymi zenami a kazde z nich rozmotava jejich zavoje. Snad se chce presvedcit, ktera z nich je jeho maminka. Jine deti zmozeni unavou spi na kobercich u svych rodicu.

Na jinem nadvori, do posledniho mista zaplneneho vericimi je prave kazani. Vysoke kreslo hosti imama, ktery dramatickou, ale poutavou reci a modulaci hlasu dokaze zaujmout kazdeho z pritomnych. Obcas pronese jakesi zvolani a tisicihlavy zastup mu odpovida mohutnou odpovedi, ktere by dokazalo skaly lamat. V tu chvili Vam prebehne mraz po zadech a mate pocit, ze kazdou chvili si nekdo vsimne, ze tam nejak nepatrite a vrhnou se na Vas. Ale to je jen strach z neznalosti. Nikdo si nedela starosti z barvy pleti, ci oci. Nekteri mne poplacali po ramenou, ze i z Cech nekdo vazi cestu, aby navstivil misto pro ne tak drahe. Neumim se modlit arabsky, ale verim, ze BUh rozumi kazde reci. A tak se svym zpusobem pripojuji k jejich hlasum a volam k Tvurci vesmiru, pro ktereho jsme vsichni vlastne jedna jedina rodina. Deti jednoho Otce. Nejde to jinak, atmosfera Vas temer tlaci na kolena a k vnitrnimu usebrani.

Pak pozvednete hlavu od modlitby, otevrete oci a opet jste pohlceni zari barev, trpytiveho lesku nescislneho mnozstvi zrcadel, kterymi jsou vykladana vsechna podloubi. A kdyz uz nevite, na co drive pohledet, jen tak se polozite na koberec, hlavu otocite k nebi a pocitate hvezdy, ktere jsou ozvenou leskle nadhery Imama Rezy.

Temer jsem se musel donutit, abych se vratil domu. Vseobecny chaos na ulicich mne presvedcil, ze zkusim taxik. Ale ridic i navzdory mape, kterou jsem mu ukazal a na ni ulici ve ktere bydlim, nedokazal vymyslet, jak se tam dostat. A tak protoze mam Mashad celkem prochozeny, tak jsem ho navedl az k domu Valiho. No, nevim kdo mel komu zaplatit.

Dnes jsem byl s Valim na celodennim vylete v horach za Mashadem v nekolika vysoko polozenych vesnicich. Byl to uchvatny zazitek, o kterem Vam povim zitra.

Pokud byste se nekdy vydali do Mashadu, velmi doporucuji sluzby i ubytovani u Valiho doma. Zde je jeho e-mailova adresa: vali32 (at) i­mamreza.net a telefonni cislo pro pripad, kdyz byste mu chteli zavolat z autobusoveho terminalu z jakekoliv kancelare, kde Vam radi poskytnou pmoc : 09151001324.

1.6.2007 14:54
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 13.90
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

vali
vali
valiho-dilna
valiho-dilna
valiho-pritel-restaurator-kobercu
valiho-pritel-restaurator-kobercu
sousosi-a-muzeum-nadir-shaha
sousosi-a-muzeum-nadir-shaha
smutecne-vyzdobena-mesita-tesne-pred-pohrebni-bohosluzbou
smutecne-vyzdobena-mesita-tesne-pred-pohrebni-bohosluzbou
male-princezny-zmozeny-unavou
male-princezny-zmozeny-unavou


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist