nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Kang - jeden den mezi ztracenymi

V patek rano jsem vstal sice pomerne brzy, ale s o to vetsi chuti. Cekal mne totiz celodenni vylet do hor za Mashad, kde ukryta mezi kopci, lezi vesnice jmenem Kang. Vsichni turiste, kteri touzi spatrit tzv. stupnovite vesnice, ve velkych zastupech navstevuji Masule, ktera lezi nedaleko Rasht, pobliz Kaspickeho more.

Temer nikdo ale nevi, ze stejne pusobiva je i mala osada uprostred krasnych hor nedaleko Mashad. Vali mi nabidl moznost tohoto vyletu s tim, ze jeho kamarad ma terenni jeep. Az v prubehu cesty v horach jsem si uvedomil nezbytnost takoveho automobilu. Rano jsme cekali na ulici pred domem a sledovali provoz. Byl sice patek a tim den klidu, ale na dopravni kalamitu to v iranskych mestech nema moc velky vliv. Kazda rodina, ci zamilovany par nasednou do auta nebo na motorku a vyrazi nekam do prirody za mesto stravit v klidu a pohode par hodin prijemneho pikniku. Iranci dokazi vyuzit kazdou volnou chvilku k tomu, aby se natahli nekde pod stromem v jeho chladivem stinu, neco dobreho pojedli, popovidali, trochu se prospali a nabrali tak sil do dalsich dnu.

pohled-na-vesnici-kang

Zakladem iranskeho domu, at uz je to doma, nebo nekde pod stromem je vzdy koberec. Na nem se spi, povida, ji, studuje. A verte mi, je to velmi prijemne. Neverili byste, co vse se vejde na jeden motocykl. Tatinek, pred nim drzic se za riditka prvni dite, vetsinou to nejmensi, za nim druhe dite a nakonec maminka, ktera jednou rukou drzi dite pred sebou a v druhe ruce ma piknikovou tasku plnou jidla. A za maminku se jeste bohate nasklada jeden, ci dva koberce. A to vse, spolecne s auty se prolina na ulicich iranskych mest, troubi, predjizdi se navzajem, proste miri z mesta ven.

Klidne jsem cekal v ruchu ranni mashadske dopravni kalamity zaramovane do vsudypritomneho kazani imama znejiciho z kazdeho reproduktoru, kterych jsou po meste tisice. A najednou se ozval zvuk, ktery do toho vseho nejak nepatril. Jako kdyz se sype plech. Otocil jsem hlavu ve smeru prichazejiciho zvuku a to uz u me nohy brzdil cerveny jeep, ktery snad vozil jeste Montgomeryho. Na prvni pohled to byla rozsypavajici se rachotina, ale uz brzy jsem mel moznost se presvedcit, ze toto auto vydrzi vic, nez na kolik vypada.

Nasedli jsme a vyrazili. Uz nedaleko za mestem nas oblopilo spolecenstvi kopecku, ktere svoji ladnou krasou dokazalo bleskurychle zahladit drasave stopy velkomesta. Nikde sice ani jeden strom, ale ta malebnost a prijemna zaoblenost byly jako pohlazeni po dusi. Se stoupajici nadmorskou vyskou se vedro zmenilo v prijemne klima. Davno jsme za sebou nechali posledni vesnice lezici v udoli a vsude kolem nas byly jen hory. Sice puste, sem tam s trsy travy, ci bodlaku nadherne fialove barvy, ale i drsna krasa zustava krasou. Obcas se nam naskytl nadherny pohled do udoli, ktere bylo na svem dne pokryto shlukem stromu, uprostred nichz vykukovaly ploche strechy domu.

kang-kdyby-ta-zena-vedela-o-automaticke-pracce

Az najednou, bez jakehokoliv varovani se pred nami otevrelo panorama hodne starovekeho objevitele. Skryto pred zraky obycejnych turistu, zahaleno vysokymi horami, jsme spatrili malinkate mestecko, snad vetsi vesnici, ktera byla jako vosi hnizdo prilepena k uboci jednoho z kopcu. V mnoha radach nad sebou se vrsily domky jako plastve. Z dalky pusobila vesnice Kang velmi usporadanym dojmem, zblizka to byla chudoba a bida. Ale vstricnost a pohostinnost byla zbozim, ktere se podavalo zdarma u dveri kazdeho domu.

S Valim jsme vystoupli na jeden protejsi vrchol, abychom se pokochali touto krasou. Vali se ve meste chova velmi civilizovane. Ale jakmile se ocitne v nejake vesnici {sam z jedne podobne pochazi}, zacinaji se mu vracet mistni zvyky. Chodit po ulicich, ci ulickach vesnicky, znamena byt ochoten snaset mistni zpusoby. Krka se naprosto verejne a nahlas, kapesnik je neznamy pojem, smrka se vsude a do vseho, nejcasteji do prstu, ktere se pak jen tak oklepou. Taky mne upozornil, zbych sel radeji pred nim, protoze si bude ulevovat strevnim plynum. A tak se Vali valil ulickami, krkal, prdel a smrkal a byl stastny jak jen mohl. Je to zvlastni, ale v tomto prostredi to nepusobi nijak nemistne. Po urcitem case si zvyknete. A kdo vi, bydlet tu mozna dele, chodil bych ulickami Kangu zvesela jako Vali, za ohlusujiciho rachotu vcerejsich fazoli, krkani po limonade Zam Zam a obe kapsy bych mel volne pro cokoliv, jen ne pro kapesnik.

V malicke hospudce jsme si dali obed, radove za dvacet korun jsme se nacpali k prasknuti a protoze mel za rohem, tedy vysoko do kopce terasovite rozlozene vesnice jednu znamou, tak jsme k ni zasli na siestu. Tato zena ma sest deti a protoze manzel ji pred nekolika lety zemrel a ona zustala na vse sama, cela vesnice ji pomaha jak muze. Vesli jsme do staveni, ktere svym vzhledem pripominalo spis JZD po 40 letech komunistickeho vedeni. Ale na krasu tu nikdo nehledi a ani ji nepotrebuje. Neni s kym se srovnavat. Vse je podrizeno ucelu, kteremu ma slouzit. Navic, iranci velmi neradi kupuji nove veci. Napriklad boty nosi az do naprosteho rozpadnuti. Jsou to velci setrilkove a penize maji tuze radi.

Nuze vstoupili jsme na maly dvorek, kde u otevreneho ohne sedely dve zeny a pripravovaly neco k jidlu. Jedna starsi, Valiho znama a mladsi jeji dcera. Pred rokem mela zasnuby a letos se bude vdavat. Mozna zacne jiny, pro ni neznamy, modernejsi zivot. Toaleta, kterou jsem byl nucen pouzit byla samozrejme na dvorku. Dcera mi ukazala cestu. I pod temer popelcim vzezrenim se presto skryvala nebyvala krasa mlade zeny.

kang-vstup-do-jednoho-domu

Vali ale nemel oci pro nic jineho nez pro koberec uvnitr domu. Nez jsem se stacil vratit z toalety, otocen k neomitnute stene se jiz oddaval svym snum. Trochu jsem se porozhledl a nez odplul za Valim, vtiskl si do pameti vzhled domu. Prosta mistnost s velmi hrubou, poskrabanou omitkou bez malby, uprostred dreveny sloup drzici strop, ktery byl tvoren z nalakovanych klad. Krome asi dvou skrini zadny nabytek. A proc take? Koberce bohate staci. A po namahavem stoupani v kopcich i tvrda zem pokryta velmi opotrebovanym persanem je temer jako prachove periny. A verte mi, mistni lide maji ve svem zivote tolik driny, ze po celodennim pobytu venku na cerstvem vzduchu nesni o damascich a perovych duchnach.

Asi hodinu jsme se prospali a pak nas prisla navstivit pani domu s konvici caje. Doprovazela ji vnucka, mala asi ctyrleta holcicka. Babicka ji pobizela, aby si sla sednout ke me, ale nic nebylo schopno ji presvedcit, ze zahadny cizinec ji neublizi. Duverne znama naruc babicky byla v tu chvili preci jen vetsi jistotou a zazemim, ze ktereho mne mohla bez obav pozorovat. I kdyz s uzardenim, nakonec mlada slecna svolila k tomu, ze jsem ji vyfotografoval.

Cestou k autu jsme s Valim prochazeli sadem ovocnych stromu, ktere tu rostou po tisicich. Ovoce je ve tvaru housenky a i tak vypada, ale je nesmirne sladke, stavnate a dobre. Plnymi hrstmi jsem si plody jejich zeme hazel do ust a nemohl se nabazit te uzasne chuti.

Obyvatele jsou bazlivi. Obcas z plorozpadleho okna vyhledlo oko starsi zeny, sem tam presel pres uzounkou a krivolakou ulicku oslik.

Pomalu byl cas na navrat. Jen s tezkym srdcem jsem nasedal do auta a jeste dlouho jsem se ohlzel zpet k vesnici jmenem Kang. Je skryta pred svetem a je to dobre. Netrvalo dlouho a hory skryli Kang i pred mym zrakem. Ale v srdci zustala. Cely vecer jsem vzpominal co asi jeji obyvatele prave delaji. A myslim, ze takhle vzpominat budu jeste dlouho.

Blog: Příběhy cest
Téma: Cesta k duši Persie, aneb Írán 2007
Názory k zápisku: celkem 5 (poslední 4.6.2007 14:12)
2.6.2007 10:07
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 14.77
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

pohled-na-vesnici-kang
pohled-na-vesnici-kang
kang-oslik-je-stale-dobrym-pomocnikem
kang-oslik-je-stale-dobrym-pomocnikem
kang-vstup-do-jednoho-domu
kang-vstup-do-jednoho-domu
kang-i-zde-si-deti-hraji
kang-i-zde-si-deti-hraji
kang-kdyby-ta-zena-vedela-o-automaticke-pracce
kang-kdyby-ta-zena-vedela-o-automaticke-pracce
kang-misto-nasi-siesty-a-placheho-pratelstvi-s-malou-slecnou
kang-misto-nasi-siesty-a-placheho-pratelstvi-s-malou-slecnou
jeep-kterym-jsme-jeli
jeep-kterym-jsme-jeli
mashad-cast-komplexu-imama-rezy
mashad-cast-komplexu-imama-rezy


Diskuse k zápisku

 NadpisVloženoAutor
Irán 2.6.2007 23:49 Jitka
Re: Irán 3.6.2007 15:13 Martin Lejsal
trocha poezie na cestu 4.6.2007 11:11 Tomáš
Re: trocha poezie na cestu 4.6.2007 13:16 Martin Lejsal
Re: trocha poezie na cestu 4.6.2007 14:12 Tomáš
TOPlist