nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Země ropy a kadidla

Na letiště do hlavního města Ománu Maskatu, přilétáme po dvaadvacáté hodině. Za mírný poplatek si zakupujeme ománská víza a čekáme na zavazadla. Jedno se stále ne a ne objevit na dopravním pásu. V kanceláři reklamací se dovídáme, že zavazadlo se nachází v Zurichu, odkud jsme před zhruba osmi hodinami odletěli. Po téměř hodině čekání a vyřizování, odcházíme z letiště s protokolem o ztrátě. Předtím ještě dostáváme od ochotného úředníka ujištění, že letecká společnost zavazadlo doručí do hotelu neprodleně po jeho dopravení do Maskatu. Kurýr pak skutečně druhý den večer doručil zavazadlo až na hotelový pokoj. Nastupujeme do vozidla, které na nás čeká před letištní budovou a po dálnici jedeme do hotelu. Cesta trvá asi půlhodinku a než se dostaneme do postele, přehoupne se již noc za svoji polovinu. Ománský sultanát leží na Arabském poloostrově a má rozlohu tři sta devět tisíc pět set kilometrů čtverečních. Na této veliké ploše žijí necelé tři miliony obyvatel. Ekonomika země je založena na těžbě ropy a zemního plynu. Část ropy se pak exportuje. Tradičním vývozním artiklem je také kadidlo. Významný je rovněž rybolov a vývoz rybích produktů a také rychle se rozvíjející námořní doprava. Omán se snaží různorodými projekty snížit závislost na těžbě ropy.

Koupání v Ománském zálivu

Omán, Ruwi, bílé ulice města

Omán, Ruwi, bílé ulice města

První den našeho pobytu v Ománu věnujeme odpočinku. Taxíkem se vydáváme do asi deset kilometrů vzdáleného rekreačního střediska. Projíždíme městskou částí Ruwi, která spolu s Maskatem, Matrahem a dalšími částmi, tvoří padesát kilometrů dlouhou aglomeraci zvanou Capital Area, ve které žije kolem šesti set tisíc obyvatel. Vůz projíždí širokými bulváry, lemovanými řadami palem a trávníkem, který je díky umělému zavlažování svěží. Vozovka je plná moderních aut, většinou japonské provenience. Podél ulic stojí řady nových, většinou bílých, nízkopodlažních domů. Během celé cesty vidíme jen několik málo vysokých budov. Řidič oblečený v dlouhém bílém oblečení dišdáša, odbočuje na silnici vedoucí z města a kolem nás jsou náhle jen nehostinné hory. Ještě sjíždíme z prudkého kopce a jsme u cíle. Royal Oman diving centre, jak se středisko jmenuje, leží v malebné zátoce sevřené horami, na pobřeží Ománského zálivu. Součástí střediska jsou rázovité bungalovy, recepce, šatny, sociální zařízení, dva bazény, restaurace a venkovní bar. Uleháme na lehátka umístěná na okraji pláže, ve stínu slunečníků. Teplota vzduchu je třicet pět stupňů Celsia. Ve srovnání s parným počasím, které právě vládne v Evropě a teploty šplhají přes třicítku, to není nijak extrémní horko. Písčitá pláž je asi pět set metrů dlouhá a kromě nás se na ní nachází jen několik málo dalších rekreantů. I podle toho je vidět, že masový turismus do Ománu ještě nedorazil. Za celý rok navštíví Omán jen kolem dvaceti tisíc turistů. Po nějaké době lenošení jdeme zkusit vodu. Ta má zhruba stejnou teplotu jako vzduch a tak si užíváme příjemnou koupel v čisté modrozelené vodě. Plaveme ke skalnatému výběžku a zakrátko připlouváme k malé divoké pláži, která se za ním skrývá. Tato plážička je ze břehu nepřístupná. Podobných romantických pláží je v celé zátoce několik a rekreanty na ně vozí malé lodě. Ty se pro ně po dohodnuté době zase vrátí. My jsme tu nyní jedinými hosty. Brouzdáme se po písečném břehu, posetém množstvím mušlí. Jsme obklopeni jen skalami a mořem a připadáme si jako na opuštěném ostrově. Sbíráme několik velkých mušlí na památku a vracíme se na hlavní pláž. Usedáme ve venkovní restauraci na občerstvení. Chceme zkusit něco nového a dáváme si hamburger s velbloudím masem. Maso má zvláštní chuť, která se vzdáleně podobá hovězímu.

Výstup na skálu nad zálivem

Omán, pobřeží Ománského zálivu

Omán, pobřeží Ománského zálivu

Slunění nás již nebaví a tak se vydáváme na výstup na sklaní hřeben, který se táhne po okraji zálivu. Z pláže odcházíme kolem dřevěných bungalovů. Tyto příbytky vypadají jako prosté chýše, uvnitř však na hosty čeká komfort na úrovni čtyřhvězdičkového hotelu. Přicházíme na konec pláže a po pěšině vyšlapané ve tvrdé skále, začínáme stoupat do prudkého kopce. Na pustém svahu rostou jen osamělé keře s ostrými trny. Jak stoupáme, otevírá se před námi pohled na druhou stranu skály, za kterou se objevuje další záliv s pěknou pláží. Pěšina se nyní klikatí po úzkém vrcholu skalního hřbetu, jehož prudké svahy končí hluboko pod námi ve vodách moře. Překonáváme tento nebezpečný úsek cesty a přicházíme na konec skalního výběžku, kde na malé planině stezka končí. Usazujeme se na skále a vychutnáváme si nevšední pohled na zátoku se smaragdovou vodu a na hnědá skaliska, která jí obklopují. Z výšky pozorujeme několik lodí pohupujících se na hladině a na moderní komplex pětihvězdičkového hotelu Shangri La, rozprostírajícího se na protější straně zálivu. Pak ještě sledujeme motorový člun vplouvající do zátoky a vracíme se zpátky na pláž.

Šnorchlování u skalního útesu

Vedle jiných služeb, si návštěvníci střediska mohou také pronajmout vše potřebné pro potápění. K disposici jsou zde školení instruktoři, potřebná výstroj a samozřejmě také lodě. Odpoledne se vydáváme šnorchlovat. Se skupinou šesti potápěčů nastupujeme na loď, která s námi pluje ke skalním útesům, vzdáleným asi jeden kilometr od břehu. Sedíme spolu s ostatními na otevřené palubě, zakryté jen plátěnou stříškou. Instruktor dává během plavby potápěčům pokyny, jak se mají při potápění chovat. Ti si zatím připravují výstroj a oblékají se do neoprénových obleků. Nevelká loď s námi připlouvá na otevřené moře, kde jsou více něž dvoumetrové vlny. Člun pluje proti vlně a dostává se na její hřbet. Loď se pak silně nakloní, sjíždí po vlně dolů a rozrazí hladinu. Všichni na palubě jsme v ten moment postříkáni proudem vody. Moře je však velice teplé a tak není tato nedobrovolná sprcha nepříjemná. Po chvíli připlouváme za skálu, která zadržuje vlny a moře je zde klidné. Loď zastavuje nedaleko útesu a muži v neoprénu skáčou jeden po druhém do moře. My si nasazujeme ploutve, brýle se šnorchlem a sestupujeme po schůdkách do vody. Díky křišťálově čisté vodě vidíme až na bílé korálové dno moře, které je zde hluboké asi pět metrů. Postupně pozorujeme hejna drobných, několikacenti­metrových rybek, mezi nimiž převažují hnědobíle pruhované a hnědé se žlutými ploutvemi. Přibližujeme se k útesu porostlému rostlinami, u kterého jsou k vidění i hejna větších ryb. Čas ve vodě rychle utíká a také již začínáme cítit únavu. Vracíme se proto na člun a odkládáme výstroj. Mladý lodník nám nabízí sušenky a vodu. Vypráví nám, že jeho bratr má také loď, ve které vozí potápěče a že u útesů dnes dopoledne viděl dvě veliké želvy. Občas se zde prý také objeví delfíni. Mezi tím se na palubu vrací všichni potápěči. Lodník startuje motor, otáčí plavidlo a vrací se. My jsme sice to štěstí neměli a želvy ani delfíny jsme neviděli, ale i tak se vracíme na břeh spokojeni. Je již podvečer, slunce začíná zapadat za skály a zbarvuje jejich vrcholky do ruda. Je čas se vrátit do hotelu. Přivoláváme si taxi a odjíždíme s příjemnými pocity z pěkně stráveného dne.

Blog: Poznámky z cest
Téma: OMÁN
Názory k zápisku: zatím žádné
13.9.2010 09:27
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 18.93
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Omán, Ruwi, bílé ulice města
Omán, Ruwi, bílé ulice města
Omán, Matrah, Muttrah Street,  vchod na tržiště Matrah Souk
Omán, Matrah, Muttrah Street, vchod na tržiště Matrah Souk
Omán, Matrah, Muttrah Street
Omán, Matrah, Muttrah Street
Omán, Matrah, Muttrah Street
Omán, Matrah, Muttrah Street
Omán, Matrah, Al Bahri Road
Omán, Matrah, Al Bahri Road
Omán, pobřeží Ománského zálivu
Omán, pobřeží Ománského zálivu
Omán, pobřeží Ománského zálivu
Omán, pobřeží Ománského zálivu
Omán, pobřeží Ománského zálivu
Omán, pobřeží Ománského zálivu


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist