nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Wádí Rum

Po tom, co opustíme skalní město Petru, vydáváme se po silnici číslo patnáct na jih Jordánska. Nedaleko před hranicí se Saudskou Arábií odbočujeme vlevo a po silnici vlnící se mezi skálami, přijíždíme do návštěvnického centra, které je výchozím místem k prohlídce Wádí Rum.

Jízda přes vádí

Zastavujeme před bránou střediska a po malém občerstvení odcházíme k autům, kterými místní beduíni vozí turisty po vádí. Přicházíme k řadě vozidel a průvodce nám ukazuje, abychom nasedli na nejhorší auto ze všech, která tu stojí. Přešlapujeme před vozidlem v barvě khaki, které vypadá, že snad není vůbec schopno jízdy a které by u nás dávno skončilo na vrakovišti. Nejprve se zdráháme vydat tímto vrakem na cestu, ale nakonec nastupujeme na otevřenou korbu auta. Usazujeme se na dřevěných lavicích upevněných na vozidle a pozorujeme řidiče, který právě usedá za volant. Muž v dlouhém bílém oděvu, který mu zakrývá i hlavu, nejprve kusem drátu zajistí dveře vozu a poté spojením dvou kabelů, které čouhají z pod volantu, nastartuje vozidlo. Nato za hlasitého skřípění převodovky zařadí rychlost a vyráží s vozem na cestu. Spolu s námi, se na trasu vydává ještě jedno auto. Nejprve projíždíme přes nedalekou beduínskou vesnici, za kterou asfaltka končí. Nyní trasa pokračuje střídavě po kamenitém a písčitém povrchu kaňonu, ve kterém není žádná cesta, ale jen několik souběžných stop, vyjetých auty. Řidiči vozů si teď vybírají každý jednu stopu a řítí se vysokou rychlostí pískem. Za vozidlem, které jede před námi, se přitom zvedají mračna písku, který nás štípe do očí. Auto nadskakuje na nerovném povrchu pouště a my při každém dopadu na lavici, cítíme na zadní části svého těla její tvrdost. Přes veškeré nepohodlí, které cesta automobilovým vrakem přináší, nás však upoutává překrásná okolní příroda.

Soutěska Chazzálí

Jordánsko, Wádí Rum, vchod do soutěsky Chazzálí

Jordánsko, Wádí Rum, vchod do soutěsky Chazzálí

Ohromný, zhruba jedem kilometr široký kaňon, je lemován z obou stran několik set metrů vysokými skalními hřebeny. Zvrásněné hory z červeného pískovce mají spoustu vrcholů, z nichž nejvyšší Jabal Rum, má výšku 1734 metrů. Během cesty údolím potkáváme vracející se auta a také několik jezdců na velbloudech. Po nějaké době jízdy se skály začínají rozestupovat. Řidič zvolňuje tempo, stáčí vůz na západní stranu údolí a pochvíli zastavuje na místě zvaném Abu Ajneh. Vystupujeme a kráčíme pískem až ke skalní stěně, která je řídce porostlá zelenými keři. Ty se zde uchytily díky tomu, že ze skály vyvěrá vydatný pramen. Vydáváme se podél skály dál a přicházíme na místo, kde jsou v hladkém povrchu skalní stěny vyryty nápisy v aramejštině, které zde před dávnými časy zanechali Nabatejci. Řidič využívá přestávku a vyměňuje pneumatiku. Během čekání na dokončení opravy pozorujeme rozsáhlou planinu, rozprostírající se před námi a nedaleko stojící černý beduínský stan, vyjímající se na červeném písku. Řidič dává pokyn abychom nastoupili a auto pokračuje v jízdě. Nedlouho poté, již projíždíme mezi červenými dunami, kterými je údolí pokryto a míříme k hoře, jenž z jihu vádí uzavírá. Auto se prodírá pískem, když tu náhle začne cosi bouchat zespoda do korby vozu. Přes postranici vidíme, že se roztrhla pneumatika, kterou řidič před chvílí vyměnil. Šofér zastavuje a obhlíží porouchané kolo. Oznamuje nám, že další rezervu nemá, že se pokusí kolo opravit a ať jdeme dál pěšky. Seskakujeme tedy z auta a vyrážíme pouští po svých. Do cíle naší cesty naštěstí zbývá jen několik set metrů a tak již zakrátko přicházíme k hoře Jabal Chazzálí. Vysoká červená skalní stěna, kterou máme před sebou, má pravidelně horizontálně členěný povrch, který vypadá jako obrovský dort politý polevou. Ještě chvíli se brodíme pískem a již přicházíme ke vchodu do soutěsky Chazzálí, která se erozí vytvořila v masivu hory. Vcházíme do skalní průrvy a po kamenné římse se vydáváme do útrob hory. Obklopeni po obou stranách vysokými stěnami, postupujeme úzkou skalní rozsedlinou do nitra skal a cestou míjíme staré nabatejské nápisy a petroglyfy, vyryté v pískovcové stěně. Posléze přicházíme k místu, kde jsou ve skále velké válcovité jámy, které vymlela za staletí voda, při sporadických deštích. Soutěska se v těchto místech zužuje natolik, že další chůze je téměř nemožná a tak se po vyfotografování u přírodou vytvořených kotlů, vracíme zpátky.

Zpáteční cesta

Vycházíme ze soutěsky a míříme k autu. Vidíme, že řidič stále pokračuje v opravě a tak se ho ptáme, jak to s kolem vypadá. Muž neurčitě kroutí hlavou a říká, že neví zda se mu oprava podaří. Po krátké poradě se rozhodujeme, že do vesnice dojdeme pěšky a vydáváme se na cestu pouští. Kráčíme po teplém písku a pozorujeme při tom slunce, které začíná zapadat za červené skály. Po nějaké chvíli chůze ztichlým údolím, zaslechneme za sebou zvuk motoru a s nadějí se otáčíme. Nemýlíme se, je to naše auto, které řidič nakonec nějak zprovoznil. Vůz nás za chvíli dohoní a zastavuje. Nasedáme na korbu a vozidlo se dává do pohybu. Během jízdy pozorujeme duny a skály, zbarvené paprsky zapadajícího slunce do ruda a modlíme se aby pneumatika vydržela. Nakonec po několika minutách jízdy přijíždíme do vesnice, kde zastavujeme a vydáváme se k nedaleké skále, pod jejímž úpatím leží ruiny nabatejského chrámu. Prohlížíme si zbytky obvodových zdí a sloupů, které se ze svatostánku dochovaly a poté nás čeká poslední úsek zpáteční cesty. Pochvíli se již vracíme do návštěvnického centra, kde výlet končí. Přestupujeme a plni dojmů z úchvatné přírody a z dobrodružné cesty autem, odjíždíme z malého Grand kaňonu, jak se Wádí Rum přezdívá.

Aqaba

Jordánsko, plavba po Aqabském zálivu

Jordánsko, plavba po Aqabském zálivu

Do přístavního města Aqaba, ležícího v jižní části Jordánska na břehu Rudého moře, přijíždíme již za tmy. Široká ulice osvětlená řadami světel nás přivádí k hotelu, ležícímu u velikého kruhového objezdu v centra města. Ihned po ubytování podnikáme procházku městem. Přesto, že je večer, je stále příjemně teplo a ulice jsou plné lidí. Nesčetné obchody City Centra jsou otevřené a prodavači stojící před nimi, zvou kolemjdoucí k nákupům. Necháváme se také zlákat a prohlížíme si několik obchodů. Prodavači v nich jsou vesměs ochotní a i když nic nekoupíme, přátelsky se s námi loučí. Posléze přicházíme na pěší zónu, která je obklopena obchody, restauracemi a bankami. Pěší zónou prochází spousta lidí a restaurace včetně předzahrádek před nimi, jsou obsazeny hosty. Po namáhavém dni na nás začíná doléhat únava a tak se vracíme do hotelu. Následující den máme na programu plavbu po zálivu. Ráno se přemísťujeme do přístavu vedle Aqabského muzea, kde si najímáme malou loď. Nastupujeme na palubu a usazujeme se kolem jejího proskleného dna. Člun opouští přístav a vydává se na plavbu podél pobřeží. Během plavby pozorujeme přes skleněné dno život v moři. Vidíme vodní rostliny a ryby, ale také spoustu odpadků, roztroušených na dně moře. Na jednom místě dokonce na dně leží potopený tank, který je celý porostlý vodními rostlinami. Ve vodách zálivu je zakotveno několik nákladních lodí, které čekají až se uvolní přístavní terminál, ležící jižně od města. Vody zálivu také brázdí výletní lodě s turisty a malé čluny, podobné tomu našemu. Nedaleko od přístavu stojí na betonovém molu vysoký stožár s obrovskou jordánskou vlajkou, která majestátně vlaje v silném větru. Díky výšce stožáru, přesahující sto metrů a rozměrům vlajky, jejíž velikost je údajně šedesátkrát třicet metrů, je tato vlajka vidět i z protějšího břehu zálivu. Plavba pokračuje, nyní proplouváme podél řady hotelů, stojících u pobřeží. Krásné písčité pláže jsou plné lidí, kteří se opalují a koupou se v moři. Loď se blíží k okraji hotelové zóny, který se nachází jen asi dvěstě metrů od hranice s Izraelem. Kapitán zde otáčí plavidlo a vrací se do přístavu. Během zpáteční plavby máme před očima panorama s řadou hotelů izraelského letoviska Eilat a hradbou vysokých hor za nimi. Loď připlouvá do přístavu a přiráží k molu. Vystupujeme na břeh a vracíme se do hotelu pro zavazadla. Poté již odjíždíme z Aqaby, námořního přístavu ležícího na místě, kde se nedaleko od sebe nachází hranice čtyř států a přitom litujeme, že v tomto příjemném městě, nemůžeme zůstat delší dobu.

Blog: Poznámky z cest
Téma: JORDÁNSKO
Názory k zápisku: zatím žádné
2.5.2012 12:03
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 20.49
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Jordánsko, jízda do Wádí Rum
Jordánsko, jízda do Wádí Rum
Jordánsko, Wádí Rum, vchod do soutěsky Chazzálí
Jordánsko, Wádí Rum, vchod do soutěsky Chazzálí
Jordánsko, Wádí Rum, jámy uvnitř soutěsky Chazzálí
Jordánsko, Wádí Rum, jámy uvnitř soutěsky Chazzálí
Jordánsko, plavba po Aqabském zálivu
Jordánsko, plavba po Aqabském zálivu


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist