nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Pouštní hrady

Opouštíme Ammán a po široké asfaltové silnici míříme na severovýchod Jordánska. Zhruba po sto kilometrech jízdy převážně pouštní krajinou, se blížíme k oáze Azraq, která byla známa již ve starověku a ve které dnes žije asi desettisíc obyvatel. Oáza leží u rozsáhlé soustavy mokřadů a jezer, které byly po dlouhá tisíciletí vydatným zdrojem vody. V důsledku nadměrného čerpání vody pro město Ammán a vysycháním přírodních pramenů, začala od šedesátých let minulého století voda ubývat, takže v současnosti mokřady zaujímají jen zlomek své původní velikosti.

Hrad Azraq

Přijíždíme na okraj oázy a vpravo od silnice leží rozsáhlá pustina s tmavým matným povrchem, připomínající vypuštěný rybník. Skutečně také projíždíme po okraji jezera, které před časem vyschlo. Domorodý průvodce říká, že před dvaceti lety, bývala v tomto jezeře ještě voda. Přes okna autobusu pozorujeme dřevěné molo, vedoucí z okraje bývalého jezera do restaurace, stojící daleko od břehu na ocelových pilotech. Ty dříve stávaly ve vodě, ale nyní jsou zcela obnažené a vyčnívají z bahnitého dna. Odbočujeme ze silnice a zastavujeme nedaleko pevnosti Al-Azraq Castle. Tu zde vybudovali Římané počátkem čtvrtého století, na ochranu karavan. Vystupujeme a kolem vysokých hradeb, vystavěných z čedičových kamenů, procházíme k hlavní bráně, která je opatřena dvoukřídlovými kamennými vraty. Každé z těchto křídel měří zhruba dvakrát jeden metr a je silné asi dvacet centimetrů. Opíráme se do masivních vrat, které jdou překvapivě lehce otevřít a vcházíme do hlavní budovy pevnosti. Procházíme několika místnostmi s neomítnutými kamennými stěnami, jejichž strop je sestaven z úzkých kamenných překladů, kladených na obvodové zdi bez malty. Z hlavního objektu poté vycházíme na nádvoří pevnosti. Před námi se objevuje čtvercové prostranství o velikosti zhruba osmdesátkrát osmdesát metrů, na němž kdysi tábořily karavany a které je chráněno mohutnými hradbami. Rozhlížíme se po obrovském nádvoří v jehož rozích stojí věže a poté se vydáváme po jeho kamenitém povrchu na prohlídku pevnosti. Postupně si prohlížíme staré studny, vězení, malou mešitu, sklady, stáje a místnosti pro posádku a poté se vracíme k hlavní bráně. Ještě pořizujeme záběr monolitických vrat a opouštíme pevnost, která během své dlouhé historie postupně prošla obdobím římským, byzantským, arabským, osmanským a na naposledy sehrála důležitou roli během První světové války, kdy sloužila jako útočiště pro vojsko Lawrence z Arábie.

Qasr Kharana

Jordánsko, pouštní hrad Qasr Kharana

Jordánsko, pouštní hrad Qasr Kharana

Po pouštní silnici přijíždíme k hradu Qasr Kharana, který je dalším z několika opevněných objektů, stojících v poušti, v severovýchodní části Jordánska. Zastavujeme u silnice a vydáváme se po prašné cestě k hradu, postavenému na počátku osmého století. Během cesty pozorujeme černé plastové trubky ležící na zemi, které jsou součástí zavlažovacího systému, instalovaného kolem celého hradu. Zavlažování však nefunguje, neboť stovky keříků, vysázených v kamenité půdě, jsou spálené sluncem. Klikatá cesta nás přivádí ke čtvercové budově bez oken, v jejíchž bezvadně zachovaných kamenných zdech, vidíme jen několik malých úzkých průzorů. Vstupujeme bránou v jižní stěně do objektu a přicházíme na čtvercové nádvoří, obestavěné obytnými prostory, uspořádanými ve dvou patrech. Procházíme několika místnostmi, kterých je zde celkem šedesát a až na jedinou z nich, jsou všechny bez jakékoli výzdoby. Následně stoupáme po příkrém schodišti na střechu pevnosti a postupujeme až na její okraj, odkud máme výhled do širokého okolí. Kam až dohlédneme, vidíme nehostinnou poušť, jejíž monotónnost narušuje jen elektrické vedení a silnice, procházející nedaleko pevnosti. U jednoho z vysokých ocelových stožárů vidíme stádo ovcí, popocházejících po horkém písku a spásajících polosuché trsy travin, řídce rostoucí v poušti. Slunce nemilosrdně pálí a rozpaluje poušť tak, že se horký vzduch třese nad povrchem země. Také nás, stačilo za krátkou chvíli pobytu na střeše hradu, pořádně prohřát. Raději proto sestupujeme dolů do stínu a podivujeme se, jak mohou ovce přečkat bez jakéhokoli přístřešku, tak intenzivní sluneční žár.

Originální kavárna

Okružní jízda po hradech ležících v jordánské poušti, pokračuje. Naše cesta nyní vede k hradu Qasr Amra, který stojí osamocen u silnice vedoucí na hranici s Irákem. Sjíždíme z asfaltky, ještě nějaký čas jedeme po prašné cestě a poté zastavujeme na nezpevněném parkovišti. Vystupujeme a nejprve se vydáváme k beduínskému stanu, který stojí na jeho okraji. V této originální kavárně je možné zakoupit kávu, čaj a také suvenýry.

Jordánsko, kavárna v beduínském stanu

Jordánsko, kavárna v beduínském stanu

Vcházíme do stanu, který je velký asi desetkrát pět metrů a je zhotoven ze silné tmavé látky, natažené na dřevěných kůlech. Po zakoupení originálního suvenýru se usazujeme ve stanu a objednáváme si čaj. Zatímco mladý muž, oblečený do dlouhého bílého šatu a s šátkem kefijou na hlavě připravuje čaj, rozhlížíme se kolem sebe. Na zemi uprostřed stanu je umístěno ohniště, ve kterém žhne dřevěné uhlí, nad nímž se v konvici vaří voda na čaj a v džezvě káva. Vedle ohniště leží plastové umyvadlo s vodou na mytí použitého nádobí. Kolem stěn stanu jsou rozestavěny lavice pokryté dekami a na zemi pak leží pruhované běhouny. Celkem je ve stanu asi deset hostů, kteří sedí kolem ohniště. Pochvíli nám muž přináší skleničky s čajem, ve kterém plave lístek máty. Poté se vrací k ohništi a volný čas mezi obsluhováním hostů, vyplňuje hrou na dřevěnou píšťalu. V kavárně je rovněž možné vykouřit vodní dýmku. Před jedním z hostů právě jedna šíša stojí. Úplně na jejím vrcholu je kovová miska, ve které leží tabák a žhavé uhlíky dřevěného uhlí. Host pomocí hadičky s vyměnitelným náustkem vdechuje kouř, který před tím prošel vodní lázní v dolní části dýmky. Pomalu srkáme horké thé, až jsou naše skleničky prázdné. Pak platíme útratu a poté osvěženi čajem a nasáklí kouřem, opouštíme stan.

Qasr Amra

Odcházíme z parkoviště a vydáváme se k budově, vystavěné z okrově zbarvených kamenných kvádrů. Nejprve se ale zastavujeme u staré studny, ze které se pomocí zvířecí síly čerpala voda a keramickým rozvodem se přiváděla do hradu. Od studny se poté přemísťujeme k objektu, který sloužil jako letohrádek a jako jediný se zachoval z původního hradního komplexu, postaveného na samém počátku osmého století. Z ostatních částí hradu zůstaly jen základy obvodových zdí, které můžeme pozorovat nedaleko za letohrádkem. Procházíme hlavní bránou a vstupujeme do překvapivě rozsáhlé audienční síně letohrádku, která má trojitou klenbu. Postupujeme dál po keramické podlaze a prohlížíme si fresky, jimiž je sál vyzdoben. Ty zobrazují lovecké výjevy a dokonce i obnažené ženy. Pro islámské umění je to naprostá rarita. Postupujeme do další části budovy, kde se nachází lázně, které sestávají z několika komnat. Nejprve procházíme šatnou, která je vyzdobena freskami zobrazujícími zvířata. V teplé lázni si poté prohlížíme nástěnné malby s přírodními motivy a ve studené lázni pak vyniká zobrazení hvězdné oblohy. Na závěr prohlídky nevelkého letohrádku se vracíme do audienční síně, kde se s námi loučí arabský správce, který se zajímá odkud jsme. Poté odcházíme z Qasr Amra, jehož výzdoba je zajímavou ukázkou počátků islámského umění, která vznikla ještě před všeobecným rozšířením zákazu, zapovídajícího používat ve výtvarném projevu figurální motivy.

Blog: Poznámky z cest
Téma: JORDÁNSKO
Názory k zápisku: zatím žádné
2.5.2012 11:22
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 19.63
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Jordánsko, pouštní hrad Qasr Kharana
Jordánsko, pouštní hrad Qasr Kharana
Jordánsko, pouštní hrad Qasr Kharana
Jordánsko, pouštní hrad Qasr Kharana
Jordánsko, kavárna v beduínském stanu
Jordánsko, kavárna v beduínském stanu
Jordánsko, pouštní hrad Qasr Amra
Jordánsko, pouštní hrad Qasr Amra


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist