nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Okružní jízda

Na okružní jízdu po největším kazašském městě Almaty, se vydáváme od hotelu Kazachstan, ve kterém jsme ubytováni. Náš autobus nyní najíždí na bulvár Dostyk a zamíří směrem na sever.

Centrální mešita

Kazachstán, Almaty, Centrální mešita

Kazachstán, Almaty, Centrální mešita

Cestou projíždíme soustavou pravoúhlých ulic, které však nejsou tvořeny souvislými frontami domů, tak jak to známe z většiny našich měst, ale obytné bloky, které ulice vymezují, jsou zastavěné jednotlivými budovami, obklopenými zelení. Postupně projíždíme kolem směsice nových budov a objektů pocházejících ze sovětské éry. Historických domů je však poskrovnu. Je to zřejmě důsledek ničivého zemětřesení, které město postihlo koncem devatenáctého a znovu pak začátkem dvacátého století a při kterém bylo pobořeno mnoho budov. Po nedlouhé jízdě přijíždíme k Centrální mešitě. Zastavujeme na okraji rušné ulice a míříme ke svatyni z bílého mramoru, opatřené pěti minarety a ohromnou pozlacenou kopulí. Poté projdeme ozdobným portálem, vyzouváme se a vstupujeme do mešity. Ta je jako všechny podobné svatostánky jen stroze vybavena a na velkém smaragdově zbarveném koberci, pokrývajícím celou její plochu, sedí osamoceně dva věřící. Od mešity přejíždíme do Kunajevovy ulice, do míst, kde je soustředěna celá řada směnáren. Vybíráme si tu, která nabízí nejvýhodnější kurz a měníme si eura za místní měnu tenge. V době naší návštěvy, platil v přepočtu kurz, přibližně jedno tenge za šest haléřů. Jelikož jsme včera ještě neměli vyměněné peníze, zaplatila za celou skupinu útratu v restauraci místní průvodkyně. Nyní se pouštíme do rozpočítávání a při tom z účtenky zjišťujeme, že se v kazašských restauracích, účtuje deseti procentní přirážka za obsluhu.

Bazar

Kazachstán, Almaty, Green Bazar

Kazachstán, Almaty, Green Bazar

Poté co se vyrovnáme s průvodkyní, pokračujeme v prohlídce. Stačí přejít o dva bloky dále a staneme před ohromnou halou, v níž je umístěn vyhlášený Green Bazar. Vstupujeme do tržnice a ocitáme se mezi dlouhými pulty, na nichž jsou narovnány hromady zeleniny, ovoce a ořechů. Procházíme uličkami a oči nám přechází z nepřeberného množství vystavených plodů, z nichž některé ani neznáme. Poté vcházíme do oddělení, kde převažuje nabídka rozmanitých produktů z velbloudího a kobylího mléka. U jednoho z pultů nám prodavačka v čisté zástěře a se šátkem na hlavě, dává ochutnat kumys a jakousi bílou hmotu ve tvaru kuliček. Co je kumys víme, ale co je ta bílá hmota nikoli. Průvodkyně nám vysvětluje, že to jsou kumysové kuličky, které mají v kazašské kuchyni široké uplatnění. Po ochutnávce se přemísťujeme do další části bazaru, ve které jsou v plastových miskách vystaveny nejrůznější zeleninové saláty a nakládaná zelenina. Poté přicházíme do oddělení cukrovinek a alkoholických nápojů. Mezi vystavenými lahvemi, vidíme vedle místních produktů, také nápoje od předních světových výrobců. Prohlídka bazaru pokračuje v oddělení masa. Procházíme uličkami a jsme fascinování množstvím masa, jehož veliké kusy jsou vystaveny na pultech nebo zavěšeny na řadách háků. Celé oddělení je přehledně uspořádáno podle druhů nabízeného masa, od hovězího, skopového a koňského až po vepřové. Je udivující, jak je v celém oddělení čisto a že zde není cítit žádný zápach. Součástí tržnice je také restaurace, umístěná na vyvýšené terase uprostřed haly. Prohlídka trhu pokračuje v sekci s textilem a průmyslovým zbožím. Také zde je nabídka velice pestrá, takže nám nějakou dobu trvá, nežli se propleteme mezi stánky s nejrůznějším oblečením a potřebami pro domácnost a dojdeme na konec rušného tržiště.

Park

Procházka městem pokračuje v parku se zvláštním jménem, jenž zní, park 28 Panfilovců. Název upomíná hrdinské činy 28 gardistů při obraně Moskvy, během druhé světové války. Nejprve navštěvujeme muzeum hudebních nástrojů, které se nachází v půvabné dřevěné budově na východním okraji parku. Po zhlédnutí sbírek, nás zve recepční do útulného sálu na malý koncert. Během něj poté zazní skladby zahrané na tradiční lidové nástroje, včetně asi nejznámějšího z nich dombry, což je dvoustrunný drnkací nástroj s dlouhatánským krkem. Z muzea postupujeme dále do parku k Památníku slávy, postavenému k výročí vítězství v roce 1945. Od monumentálního památníku, vzniklého v sovětské éře, procházíme kolem řad vzrostlých smrků, dubů a javorů do centrální části parku. Zde stojí pravoslavná Zenkovská katedrála, která je celá ze dřeva. Tento svatostánek je vysoký přes padesát metrů, což z něj činí jednu z nejvyšších dřevěných budov na světě. Chrám právě prochází rekonstrukcí a je z větší části zakryt lešením a sítěmi. Přesto je však patrná jeho pestrobarevná výzdoba, která se mě osobně, zdá až kýčovitá. Ještě nás čeká příjemná procházka malebným parkem k ulici Kazybek Bi, kde na nás čeká autobus, který nás odváží na náměstí Republiky.

Centrum

Kazachstán, Almaty, náměstí Republiky

Kazachstán, Almaty, náměstí Republiky

Když vystupujeme na okraji náměstí Republiky z autobusu, připadáme si na obrovském prostoru, který zaujímá, téměř ztraceni. Nyní se vydáváme po dlažbě z růžového kamene do středu náměstí a pozorujeme monumentální budovy, kterými je obestavěno. Všem pak dominuje radnice a sídlo prezidenta, uzavírající jižní stranu náměstí a Monument nezávislosti, tyčící se v jeho středu. Pochvíli již stojíme u paty dvacetosm metrů vysoké kamenné stély, na jejímž vrcholu stojí sousoší sněžného leoparda a takzvaného Zlatého chlapce. Tato postava je symbolem Kazachstánu a leopard, je zase součástí znaku Almaty. Poté zhlédneme několik soch rozestavených kolem památníku a odjíždíme k další pamětihodnosti.

Svatebčané

Přemísťujeme se do jižní části Almaty, kde zaparkujeme na rozsáhlém parkovišti a vydáváme se k Parku prvního prezidenta. Jen kousek před námi jde skupina svatebčanů v čele s novomanžely. Pochvíli k nám přistoupí jedna ze svatebčanek a česky nás zdraví. Dáváme se s ní do řeči a ona nám vypráví, jak studovala v Praze a že na pobyt u nás ráda vzpomíná. To se již blížíme k ocelové lávce vedoucí přes frekventovanou ulici Dulati, za níž park leží. Během přecházení lávky jsme značně v rozpacích, neboť na ní pracuje několik dělníků, kteří cosi svařují na její konstrukci. Svařování je provázeno nepříjemným světlem elektrického oblouku a od elektrod odlétají žhavé jiskry. Navíc jsou zde nataženy kabely ke svářečkám, povaluje se tu ruční nářadí a také kusy rozličného materiálu. Na úzké lávce se všem těmto věcem nelze vyhnout a tak je překračujeme a proplétáme se mezi dělníky. Jen co překonáme tuto nástrahu, máme před sebou vstupní bránu do parku, tvořenou impozantním asi sto metrů dlouhým sloupovím. Vcházíme dovnitř a míříme k ohromné kruhové fontáně, před kterou se fotografují naši známí svatebčané. Postupně procházíme dalšími částmi parku až k soše Nursultana Nazarbajeva, prvního prezidenta země, zvoleného v roce 1990. Nutno však dodat, že Nazarbajev byl poté znovu opakovaně zvolen a zůstává tak zároveň prvním i současným prezidentem země.

Blog: Poznámky z cest
Téma: KAZACHSTÁN
Názory k zápisku: zatím žádné
8.12.2018 18:35
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 9.26
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Kazachstán, Almaty, Centrální mešita
Kazachstán, Almaty, Centrální mešita
Kazachstán, Almaty, Green Bazar
Kazachstán, Almaty, Green Bazar
Kazachstán, Almaty, Green Bazar
Kazachstán, Almaty, Green Bazar
Kazachstán, Almaty, Muzeum hudebních nástrojů
Kazachstán, Almaty, Muzeum hudebních nástrojů
Kazachstán, Almaty, Památník slávy v parku 28 Panfilovců
Kazachstán, Almaty, Památník slávy v parku 28 Panfilovců
Kazachstán, Almaty, Zenkovská katedrála
Kazachstán, Almaty, Zenkovská katedrála
Kazachstán, Almaty, náměstí Republiky
Kazachstán, Almaty, náměstí Republiky
Kazachstán, Almaty, park Prvního prezidenta
Kazachstán, Almaty, park Prvního prezidenta


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist