nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Místo zrození Afrodité

Limassol

Cestou na jihozápad ostrova projíždíme přístavním městem Limassol, které je druhým nejlidnatějším na Kypru a žije v něm zhruba jedno sto padesát tisíc obyvatel. O Limassolu se říká, že je hlavním městem kyperského vína. Zastavujeme se na prohlídku zdejších vinařských závodů SODAP. Ty byly založeny v roce 1946 a zpracovávají hrozny ze zdejších vinic. Při prohlídce provozu obdivujeme zejména obří sudy, ve kterých zraje místní specialita, brandy vypálená ze zdejšího vína. Po prohlídce se koná v návštěvní místnosti, která je upravená jako vinárna, ochutnávka produktů družstva. Po příjemném osvěžení se vydáváme na další cestu.

Kourion

Kypr, divadlo v Kourionu

Kypr, divadlo v Kourionu

Nedaleko za Limassolem projíždíme kolem drátěného plotu, kterým je obehnána Britská vojenská základna. Silnice nás přivádí na pobřeží, ke starověkému sídlišti Kourion. Řekové toto místo osídlili již ve třináctém století před naším letopočtem. Vydáváme se na prohlídku areálu. V mírném svahu leží antické divadlo, které pojme tři tisíce pět set diváků. Usedáme na kamenné lavice a obdivujeme krásný výhled na moře a výbornou akustiku. Místní průvodkyně stojící ve středu jeviště promlouvá tichým hlasem, její slova jsou slyšet až v poslední řadě sedadel. Nedaleko divadla se nachází římské lázně, které jsou před povětrnostními vlivy chráněny dřevěným přístřeškem. Podlahy v lázních jsou osazeny barevnými mozaikami. Mozaiky si prohlížíme z vysutých chodníků a obdivujeme jejich barevnost i to, jak jsou zachovalé. Pokračujeme v prohlídce starověkého města, zastavujeme se u románského fóra a u zbytků veřejné studny, nymfea. Celé naleziště je velice rozsáhlé a zahrnuje další objekty. Odhaduje se, že v dobách největšího rozkvětu, žilo v Kourionu asi třicet tisíc lidí. Sídliště bylo ve čtvrtém století postiženo ničivým zemětřesením a jeho úpadek dokonaly nájezdy Arabů.

Pafos

Pafos je přívětivé město ležící na jihozápadním pobřeží Kypru. Ve městě se spoustou hotelů a s rušným centrem, žije kolem čtyřiceti tisíc obyvatel. Vydáváme se na procházku po pobřežní promenádě. Vpravo od nás leží zbytky pevnosti Saranta Kolones, vybudované v jedenáctém století. Tuto stavbu značně poničilo zemětřesení. Přicházíme do přístavu. Na vlnolamu vidíme mohutnou pevnost. Tu nechal, na pozůstatcích původní pevnosti, v šestnáctém století postavit turecký guvernér. Stoupáme po schodech na pevnost, ze které je krásný výhled na město. Vracíme se k přístavu a vcházíme do areálu, kde se nachází pozůstatky antického města se spoustou odkrytých památek. V Dionýsově vile obdivujeme krásné mozaiky, které byly skládány z malých barevných mramorových kostiček. Na mozaikách jsou zobrazeny mytické výjevy. Ústředním motivem je pak život boha vína Dionýsa. Pokračujeme v prohlídce. Jdeme okolo zbytků starověkého tržiště Agory a zastavujeme se u románského divadla Odeion. Pod divadlem se nachází zbytky Eskulapova chrámu ze druhého století, který sloužil jako lékařské středisko. Opouštíme antické město a vydáváme se ke katakombám sv. Solomóny. Katakomby byly vyhloubeny ve skále ve čtvrtém století před naším letopočtem a v ranně křesťanské době sloužily jako úkryt prvních křesťanů, kteří si zde zřídili kapli. Sestupujeme po kamenných schodech do podzemí. Jeskyně má čtyři komnaty. Na stěně jedné z nich jsou patrné pozůstatky fresek. Procházíme komnatami osvětlenými slabým světlem svíček. V největší místnosti, která sloužila jako kaple, jsou zbytky improvizovaného oltáře. Scházíme po strmých kluzkých schodech do druhého podzemního patra. Je zde již velice málo světla. Nacházíme se v prostoru, který je z větší části zaplaven vodou. Tomuto místu se říká „svatá studna“ a voda z ní údajně dokáže vyléčit malárii. Vystupujeme z ponurých katakomb. U východu míjíme strom ověšený obětními stuhami, které sem připevňují návštěvníci katakomb. Vydáváme se k nedalekému kostelu Kyriaki, u kterého dodnes stojí sloup apoštola Pavla. Na tomto místě byl světec údajně bičován. Zde naše procházka městem, figurujícím na seznamu kulturních památek UNESCO, končí.

Skála Řeků

Na zpáteční cestě sjíždíme z dálnice na úzkou silnici vedoucí k pobřeží, abychom se zastavili na místě zvaném Pietra tou Romiou, neboli skála Řeků. Zde se podle legendy zrodila Afrodité, bohyně lásky a krásy. Zastavujeme na parkovišti u vyhlášené restaurace a podchodem pod silnicí se vydáváme k mořskému pobřeží. Cestou míjíme další strom splněných přání, ověšený kapesníčky. Množství kapesníčků na větvích stromu svědčí o velkém počtu lidí, kteří toto místo navštěvují. Přicházíme na pobřeží. Po osvěžující koupeli v křišťálově čisté vodě, se usazujeme na pláži a pozorujeme toto bájné místo. Sledujeme romantickou zátoku s blankytným mořem a bílou oblázkovou pláží. Pod vysokým skalnatým výběžkem, jsou v moři rozesety obrovské kusy skály. Vlny, které na skály doráží, se na nich tříští a vytváří bílou pěnu, ze které se bohyně, ztotožňovaná Římany s Venuší, zrodila. Jedna ze skal vystupující z vln, dokonce připomíná siluetu ženy ležící na zádech. Má to být koupající se Afrodité. Voda v zátoce i pláž jsou plné turistů. Na kusu skály vyčnívajícího z moře, vidíme sedět mladou ženu, ale není to Afrodidé, to se jen jedna z turistek nechává na skále vyfotit.

Blog: Poznámky z cest
Téma: KYPR
Názory k zápisku: zatím žádné
24.1.2010 09:05
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 19.03
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Kypr, starověké sídliště Kourion
Kypr, starověké sídliště Kourion
Kypr, divadlo v Kourionu
Kypr, divadlo v Kourionu
Kypr, Pafos, pevnost v přístavu
Kypr, Pafos, pevnost v přístavu
Kypr, obětní stuhy na stromě u cesty  k Pietra tou Romiou
Kypr, obětní stuhy na stromě u cesty k Pietra tou Romiou


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist