nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Krujë

Na naší balkánské pouti, nás dnes čeká přesun do další země, a sice do Albánie. Je již odpoledne, když vyjíždíme z města Ohrid a po silnici kopírující severní břeh stejnojmenného jezera, míříme k hranici mezi Makedonií a Albánií. Zhruba po půlhodině jízdy, pak přijíždíme k hraničnímu přechodu Kjafasan – Qaf thane a zařazujeme se do dlouhé řady vozidel. Během naší cesty si již začínáme zvykat na fronty na hranicích a tak trpělivě čekáme, než po zdlouhavém popojíždění, staneme před budovou na makedonské straně přechodu. Po hromadné kontrole pasů a poté, co další plechovky piva a bankovky změní majitele, se přemísťujeme na albánskou stranu přechodu, kde se vše opakuje. Opouštíme další z hraničních přechodů a my, už se ani nepozastavujeme nad tím, že jsme na něm strávili téměř dvě hodiny.

Albánie, vnitrozemí

Albánie, vnitrozemí

Cesta do Tirany

Krátce za přechodem, prochází silnice městem Prrenjas a směřuje do údolí řeky Shkumbini. Nepříliš kvalitní asfaltka, poté na dlouhé kilometry kopíruje tok řeky, která velikým obloukem obtéká kolem pohoří Mount Shpat. To se rozkládá v centrální části Albánie a jeho nejvyšší vrchol, přesahuje výšku dvatisícetřista metrů. Aby nám průvodce zpestřil zdlouhavou cestu hornatou krajinou, servíruje nám již obligátní kalíšek domácí pálenky a také nám pouští DVD s filmem významného balkánského režiséra Emira Kusturici, s názvem Underground. Tento film, jehož děj se odehrává v Bělehradě za druhé světové války a který byl vyznamenán na festivalu v Cannes, nás však mnoho nenadchl. Během sledování filmu, přijíždíme do města Elbasan, za kterým najíždíme na dálnici, směřující do Tirany. Během cesty, si cestující ze zadní části autobusu, opakovaně stěžují na nedostatečnou funkci klimatizace. Vzhledem k tomu, že ke stejné poruše došlo již v Makedonii a během zastávky ve Skopje se jí nepodařilo opravit, objednává teď průvodce s pomocí mobilního telefonu, u jedné albánské cestovní kanceláře náhradní autobus.

Albánie, Tirana

Albánie, Tirana

Okružní jízda

Do Tirany přijíždíme od jihovýchodu a podnikáme okružní jízdu centrem města. Nejprve kolem budovy Národního divadla a hotelu Internacional vjíždíme na Skanderbegovo náměstí, v jehož středu stojí jezdecká socha tohoto národního hrdiny. Poté projíždíme kolem Národního historického muzea, od kterého můžeme pozorovat mešitu Et Hem Bey, věž Clock Tower, dále dominantu celého středu města, osmdesátpět metrů vysokou budovu TID Tower a na opačné straně náměstí, zhruba stejně vysoký nedokončený věžák. Opouštíme centrální náměstí a po bulváru Ibrahim Rugova, směřujeme na náměstí Matky Terezy. Zde postupně míjíme univerzitní areál, Archeologické muzeum a Kongresový palác. Poté zamíříme na nábřeží říčky Lana, kde můžeme „obdivovat“ betonovou pyramidu, která byla postavena jako mauzoleum Envera Hodži, někdejšího albánského vůdce. Okružní jízda pokračuje. Nyní projíždíme čtvrtí, v níž sídlí několik velvyslanectví a poté, se vracíme na pravý břeh říčky Lana. Autobus přejede most a za ním odbočuje doleva na bulvár Gjergje Fishta. V ten moment nás začne zprava předjíždět osobní vůz. Jeho řidič posléze udělá myšku, aby se před nás dostal a přitom, nešetrně zavadí o náš autobus. Ozve se rána, obě vozidla posléze zastaví u chodníku a řidiči si jdou vysvětlovat, kdo nehodu zavinil. My vystupujeme také a využíváme nucenou přestávku k prohlídce okolí. Když vidíme, že řidiči telefonem přivolávají policii, svorně si říkáme, že další dnešní program je asi ztracen, neboť vyšetřování nehody, bude jistě trvat dlouho. Situace, se však naštěstí vyvinula zcela jinak. Těsně za osobním autem, jehož řidič nehodu zavinil, jel totiž policejní motocykl a policista za jeho řídítky vše viděl. Poté zastavil u dohadující se dvojice a dal řidiči osobáku pokutu. Vše je tak během čtvrt hodinky vyřešeno a my můžeme pokračovat v jízdě. Nyní projíždíme po nábřeží podél říčky Lana, jejíž kalná voda, spíše připomíná kanalizační stoku. Maně si vzpomínáme na návštěvu Tirany před dvěma lety a vidíme, že kvalita vody v říčce, se za tu dobu nijak nezlepšila. Následně odbočujeme z nábřeží a dostáváme se k bulváru Dritan Hoxha, po kterém posléze opouštíme město.

Albánie, bazar v Krujë

Albánie, bazar v Krujë

Krujë

Jen co mineme letiště Matky Terezy, přijedeme do města Fushë-Krujë, za kterým začíná silnice stoupat. Četné serpentiny, nás poté přivádí do městečka Krujë, ležícího v nadmořské výšce šestset metrů. Město, které je rodištěm albánského národního hrdiny Skanderbega, se rozkládá na úpatí horského hřebenu a jeho uličky šplhají vysoko po jeho úbočí. Autobus posléze zaparkuje na okraji města a my se vydáváme na procházku. Naším cílem jsou pozůstatky hradu, jehož zachovalá kamenná věž, se tyčí na skalním ostrohu nad městem. Cestou míjíme dva velké hotely a také řadu obchodů a restaurací. Před jednou z nich, pak spatříme oslíka, který cupitá po ulici. Ušaté zvíře je obloženo nákladem jakýchsi zelených rostlin, takže jeho tělo není téměř vidět a celé to vypadá, jakoby se ona zelená kupka sama pohybovala. Poté přicházíme k proslulému orientálnímu bazaru, za nímž se tyčí minaret Bazarové mešity. Nyní zvolna procházíme uličkou vydlážděnou kamennými valouny, která je lemována stylovými dřevěnými objekty, v nichž se nachází řady obchůdků, nabízejících širokou škálu originálních rukodělných výrobků. Klopýtáme po nerovné kluzké dlažbě a míjíme při tom řady vystavených krajek, bohatě vyšívaných halenek a košil, pestrobarevných koberců a přehozů, výrobků z keramiky, ze dřeva, z proutí a také množství nádob, vytepaných z mosazného plechu.

Albánie, Krujë, v pozadí vlevo pevnost a vpravo Skanderbegovo muzeum

Albánie, Krujë, v pozadí vlevo pevnost a vpravo Skanderbegovo muzeum

Pevnost

Poté co dojdeme na konec tržiště, začínáme stoupat po strmém chodníku k věži hradu Krujë, která jakoby vyrůstala ze strmé skály nad našimi hlavami. Během namáhavé chůze míjíme Skanderbegovo muzeum a nakonec vystoupáme na kopec k hradu, ve kterém Skanderbeg odrážel opakované útoky Osmanů. Přestože je již podvečer, slunce stále pěkně hřeje a tak, když dojdeme k věži, jsme celí splavení a žízniví. Když se pochvíli mezi kamennými troskami objeví mladík v bílé košili a zve nás na chladný drink, připadá nám jako zjevení. Zprvu si myslíme, že si snad z nás dělá legraci, neboť v okolí nevidíme nic jiného, nežli kamenné rozvaliny. Stačí však projít otvorem v masivní hradní zdi a před námi se objeví zahrada a nad vchodem do ní, pak nápis restaurace. Za chvíli již sedíme u stolu v zahradní restauraci a objednáváme si pivo. Poté sledujeme mladíka, jak odchází k výčepnímu pultu, tam vyndá z mrazicího boxu namražené sklenice a načepuje do nich pivo. Poté popíjíme chladný drink a pozorujeme západ slunce, které se sklání k horám na obzoru a jehož poslední paprsky, dávají celému městu, oranžově červený nádech. Touto romantickou scenérií, se končí naše procházka po městě Krujë, avšak dnešní program pro nás ještě nekončí. Máme totiž před sebou ještě přesun do města Shëngjinu, které leží na severu země. Když přijíždíme do tohoto přímořského letoviska, je již pozdě večer. Po ubytování v pěkném hotelu, si ještě pochutnáváme na rybě, servírované na terase pod širým nebem a zapíjíme jí místním „černým“ vínem. Na závěr večera, si ještě dopřáváme osvěžující koupel v hotelovém bazénu, při které vstřebáváme únavu z namáhavého přejezdu, který jsme dnes absolvovali.

Blog: Poznámky z cest
Téma: BALKÁN
Názory k zápisku: zatím žádné
18.3.2018 10:08
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 4.99
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Albánie, vnitrozemí
Albánie, vnitrozemí
Albánie, Tirana
Albánie, Tirana
Albánie, Krujë
Albánie, Krujë
Albánie, Krujë, v pozadí vlevo pevnost a vpravo Skanderbegovo muzeum
Albánie, Krujë, v pozadí vlevo pevnost a vpravo Skanderbegovo muzeum
Albánie, bazar v Krujë
Albánie, bazar v Krujë
Albánie, Krujë
Albánie, Krujë
Albánie, Krujë
Albánie, Krujë
 


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist