nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Joburg

Je brzy ráno, když naše letadlo dosedá po nočním letu z Frankfurtu, na přistávací plochu Jahannesburgského letiště. V prostorné letištní hale se zařazujeme do dlouhé fronty, která se vytvořila před přepážkami imigrační kontroly. Asi po hodině čekání projdeme konečně kontrolou a poté vycházíme před letiště, kde na nás čeká průvodce. Pak nasedáme do mikrobusu a vydáváme se na prohlídku města, ve kterém žijí přes tři miliony obyvatel a které je hospodářským a finančním centrem Jihoafrické republiky.

Centrum Johannesburgu

Jihoafrická republika, Johannesburg, centrum města

Jihoafrická republika, Johannesburg, centrum města

Náš průvodce je sympatický starší muž, který do JAR emigroval v roce 1968 z tehdejšího Československa a od té doby zde žije se svou rodinou. Během cesty nám průvodce popisuje poměry, které ve městě nyní vládnou. Revoluce v roce 1989 v JAR nastartovala pád apartheidu, který v zemi vládl několik desítek let. Jak říká průvodce, střed Johannesburgu poté obsadili černoši a bílí obyvatelé jej většinou museli opustit. Černoši, kteří nyní bydlí v uvolněných bytech, však neplatí nájem ani služby spojené s bydlením a tak obytné domy pomalu chátrají. Obdobné je to pak i s komerčními objekty. Zatím co posloucháme výklad průvodce, přijíždíme do centra města. Všude kolem vidíme pěkné vysoké budovy, v nichž převážně sídlí hotely, banky, obchody a vedení různých firem. Mnohé z těchto budov však mají zabedněná okna a výlohy, neboť jsou od revoluce opuštěné. V ulicích centra je slabý provoz a také po chodnících chodí jen málo lidí. Většinou jsou to pak černoši, neboť bělochům se kvůli vysoké kriminalitě, která ve městě vládne, nedoporučuje do centra chodit. Z tohoto důvodu tedy absolvujeme prohlídku centra jen ve vozidle. Mikrobus pomalu křižuje ulicemi města a my jsme z toho co říká průvodce a z toho co vidíme zděšeni. Na závěr projížďky však průvodce připomíná, že se situace ve městě v poslední době obrací k lepšímu a že se běloši již začínají do centra Johannesburgu vracet. Aby potvrdil svá slova říká řidiči, ať zajede do obchodní čtvrti. Zakrátko již zastavujeme na Diagonal Street, na okraji Central Business District, jak se tato čtvrť jmenuje. Průvodce říká, že v této části města se situace již natolik znormalizovala, že zde můžeme bez obav vystoupit. Opouštíme tedy mikrobus a vydáváme se na procházku. Kolem nás stojí řady mrakodrapů, z nichž nejvýraznější je budova Diamond Building. Skleněný plášť této budovy, která má tvar broušeného diamantu, vytváří veliké zrcadlo, ve kterém se zobrazují okolní domy. Během procházky po CBD pozorujeme pouliční ruch, který v této části města vládne. Ten se na první pohled ničím neliší od atmosféry jiných měst, což potvrzuje slova průvodce, že se do centra Johannesburgu opravdu postupně vrací normální život.

Soweto

Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto

Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto

Z centra Joburgu, jak místní obyvatelé městu říkají, se přemísťujeme do Soweta, do jihozápadního předměstí, ve kterém žije kolem osmisettisíc obyvatel. Mikrobus zastavuje na okraji Soweta v místech, kde se nachází jedna z chudinských čtvrtí. Vystupujeme z vozidla a míříme k několika prodejcům suvenýrů, kteří postávají opodál. Zatím co obhlížíme zboží rozložené jen tak na zemi, domlouvá se průvodce s jedním mladým černochem, zda nás provede po čtvrti. Mladík za své služby žádá bakšiš dvacet randů na osobu, což je asi padesát našich korun. Platíme mu tady požadovanou částku a můžeme vyrazit. Procházíme po prašné cestě do nitra čtvrti. Ulice je lemována malými parcelami, na kterých stojí nuzné příbytky. Průvodce nás informuje, že nezaměstnaní lidé, tvořící většinu zdejších obyvatel, nedostávají od státu žádné sociální dávky. Lidé se proto živí jak to jde. Procházíme ulicí kolem přízemních chatrčí zhotovených z plechu a ze dřeva. Muži postávající na ulici si nás nevšímají, jen malé děti kolem nás pobíhají a zvědavě nás okukují. Elektrický proud do této čtvrti není zaveden. Voda je přivedena jen do stojánků na ulici, do jednotlivých domků již nikoli. Jeden vodovodní kohoutek tak připadá na několik domků, stejně jako chemický záchod, stojící na okraji ulice. Cestou míjíme i malý krámek s potravinami a nápoji. Během prohlídky čtvrti přijímáme pozvání a vcházíme do domku, ve kterém žije náš černošský průvodce. V prostém obydlí jsou dvě místnosti o velikosti asi deset metrů čtverečných a malá kuchyňka. Sociální zařízení v domku zcela chybí. V ulici se nachází také škola, která je zhotovená z plechu. Úzkou postranní uličkou nyní procházíme k místnímu baru a vcházíme do potemnělého lokálu. Zde sedí u otlučeného stolu několik hostů, kteří nás srdečně zdraví. U barového pultu pak posedává mladá dívka. Pořizujeme si foto a odcházíme z místnosti, jejíž plechové stěny jsou pokryty barevnými reklamami. Prohlídka čtvrti zde končí a my se vracíme zpět k mikrobusu. Před návštěvou tohoto slumu jsme měli trochu obavy, jak jeho obyvatelé přijmou turisty, kteří je přišli okukovat. Nyní můžeme říci, že celou dobu jsme se zde cítili naprosto bezpečně. Nikdo nás neobtěžoval a ani neprosil o almužnu, jak to bývá zvykem v jiných chudých zemích.

Dům, v němž žil Nelson Mandela

Naše cesta nyní vede do té části Soweta, ve které bydlí lidé, patřící ke střednímu stavu. Zakrátko již přijíždíme do čtvrti, zastavěné pěknými vilkami se zahradami. Řidič chvíli kličkuje ulicemi a poté zastavuje před objektem z červených neomítnutých cihel. Vystupujeme a ocitáme se před domem, ve kterém dříve bydlel známý bojovník za práva černochů, Nelson Mandela. Po prohlídce muzea, které se dnes v domě nachází, se ještě krátce zastavujeme u nedalekého domu, ve kterém žil další významný odpůrce apartheidu, biskup Desmond Tutu. Poté se přemísťujeme k památníku postavenému na paměť povstání černošských studentů, které propuklo 16. června 1976 a během kterého bylo policií zastřeleno mnoho lidí. Na památníku je instalována zvětšenina fotografie, která tehdy obletěla celý svět a která zobrazuje mladého chlapce, zastřeleného policií. Prohlídkou tohoto mramorového monumentu návštěva Soweta končí. Nyní již plni silných dojmů nastupujeme do mikrobusu a odjíždíme ze čtvrti, která se může pyšnit tím, že v ní žili dva významní lidé, kteří byli oceněni Nobelovou cenou míru a sice Nelson Mandela a Desmond Tutu.

Zlatý důl

Jihoafrická republika, Johannesburg, Gold Reef City, čekání na sfárání do zlatého dolu

Jihoafrická republika, Johannesburg, Gold Reef City, čekání na sfárání do zlatého dolu

Dalším cílem během naší návštěvy Johannesburgu, je zábavní park Gold Reef City, který je umístěn v areálu bývalého zlatého dolu. Těch je ostatně na území města několik a v části z nich stále probíhá těžba. Díky tomu se Johannesburgu také přezdívá město zlata. Celý park je tematicky zaměřen na zlatou horečku, která v celé oblasti vypukla v druhé polovině devatenáctého století. Zakupujeme si vstupenky a vcházíme do areálu. Nyní procházíme po přístupové cestě, podél níž je vystaveno několik původních strojních zařízení dolu. Z nich nejvíce obdivujeme masivní drtičku vytěžené horniny, na jejímž identifikačním štítku čteme, že byla vyrobena v roce 1902 v Magdeburgu. Ze všech atrakcí, které park nabízí, jednoznačně volíme návštěvu zlatého dolu. Přicházíme ke vchodu, kde dostáváme ochrannou přilbu a svítilnu s akumulátorem. Nasazujeme si helmu, zkoušíme svítilnu a pak již nastupujeme do těžní klece. Muž, který nás doprovází zavírá dveře, pak zazní zvonek a stařičká klec se dává do pohybu. V mžiku nabíráme rychlost a před očima se nám přes mřížované dveře, míhá kamenná stěna šachty. Pochvíli klec zpomaluje a posléze zastavuje v hloubce dvěstědvacetšest metrů, kde vystupujeme. Nacházíme se v hlavní štole vyražené ve skále a vydáváme se na prohlídku dolu. Zakrátko se ocitáme v naprosté tmě a na cestu si musíme svítit svítilnami. Procházíme chodbami, ve kterých jsou vystavena čerpadla, kompresory a další důlní zařízení. Chodby jsou na některých místech tak nízké, že se co chvíli naše přilby dotknou stropu. V jedné z bočních štol nám horník předvádí práci se starým pneumatickým kladivem. Nářadí však dělá nepředstavitelný rámus a tak se raději rychle vzdalujeme. Poté procházíme kolem větrací štoly, kterou se do chodeb dolu přivádí proud čerstvého vzduchu. Na stěně jedné z chodeb jsou také umístěny dobové fotografie, zachycující práci v dole. Procházíme ještě několika dalšími chodbami, až se dostaneme zpátky k výtahu. Zde nastupujeme do klece, která nás dopravuje na povrch. Po vyfárání se ještě přemísťujeme do mincovny, kde se návštěvníkům na mohutném lisu předvádí ražba mincí. Kromě dalšího zařízení je v mincovně rovněž vystavena váha na vážení zlatých odlitků a také atrapy zlatých cihel nejrůznějších velikostí. V mincovně prohlídka parku končí, zároveň zde také končí naše návštěva Johannesburgu, města s bohatou minulostí, které jak věříme, čeká i nová slibná budoucnost.

22.3.2013 11:06
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 19.81
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Jihoafrická republika, Johannesburg, centrum města
Jihoafrická republika, Johannesburg, centrum města
Jihoafrická republika, Johannesburg, centrum města
Jihoafrická republika, Johannesburg, centrum města
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto, památník obětem povstání ze 16.6. 1976
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto, památník obětem povstání ze 16.6. 1976
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto
Jihoafrická republika, Johannesburg, předměstí Soweto
Jihoafrická republika, Johannesburg, Gold Reef City, čekání na sfárání do zlatého dolu
Jihoafrická republika, Johannesburg, Gold Reef City, čekání na sfárání do zlatého dolu


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist