nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Hlinění bojovníci

Městské hradby

Čína, Si-an, městské hradby

Čína, Si-an, městské hradby

Druhý den našeho pobytu v Si-anu, začíná prohlídkou městských hradeb. Přijíždíme do centra a zastavujeme v parku pod hradbami. Ty byly vystavěny ve čtrnáctém století a obklopují celý historický střed města. Stoupáme po schodech na bezvadně zachovalé opevnění, které má délku čtrnáct kilometrů a je vysoké deset metrů. Stojíme na koruně hradeb, která je široká jako běžná silnice. Procházíme po dlažbě a míjíme malá vozidla na elektrický pohon, která si lze pronajmout na okružní jízdu po opevnění. Z výšky deseti metrů pozorujeme centrum města. To má čtvercový půdorys a pravoúhlé ulice. Hlavní třídy jsou široké přes sto metrů a vedou od bran opevnění k proslulé Zvonové věži, stojící přesně ve středu historické části Si-anu. Na druhé straně hradeb vidíme moderní čtvrť s mnoha paláci z betonu a skla. Na jednom z nich je umístěna obří obrazovka, na které jsou promítány reklamy. V jedné ze třinácti bran patřících k opevnění, si prohlížíme exposici kaligrafického umění. Sestupujeme z hradeb zpátky do parku a odjíždíme z centra. Opouštíme město a vydáváme se na prohlídku jedné z nejvýznamnějších pamětihodností Číny, terakotové armády, která se nachází několik desítek kilometrů od města. Cestou se zastavujeme na prohlídku tradiční čínské zahrady.

Hliněná armáda

Hliněné vojsko bylo objeveno náhodou v roce 1974 při hloubení studny. Během let bylo odkryto velké množství exponátů, nad nimiž byla vybudována obrovská hala, která je chrání před povětrnostními vlivy. Přicházíme do haly na vyvýšenou galerii. Rozsah vykopávek, celkem již bylo odkryto přes sedm tisíc hliněných vojáků, až vyráží dech. Před sebou máme dlouhé řady terakotových vojáků stojících ve čtyřstupech. Sochy v životní velikosti stojí v jakýchsi zákopech. Tarakotovou armádu nechal zhotovit zhruba dvě stě let před naším letopočtem císař Čchin Š-chuang-ti a měla jej ochraňovat v posmrtném životě. Scházíme po schodech dolů k hliněným vojákům. Nyní je máme téměř na dosah. Jejich výstroj je propracována do nejmenších detailů a tvář každého z nich má osobité rysy. Na sochách jsou patrné stopy po slepování jednotlivých kusů. Většina soch byla totiž rozbita, když se na ně provalil dřevěný strop s vysokou vrstvou hlíny. Procházíme kolem šiků. Na některých vojácích je ještě patrný náznak původní barevné výzdoby. Jdeme dál až na konec haly. Jak se vzdalujeme od čela hliněné armády, končí řady zrestaurovaných soch. Nyní vidíme jen částečně odkryté rozbité sochy, pak přicházíme k místu, kde vojsko na odkrytí teprve čeká. Jsme na konci haly. Zde jsou vystaveny sochy koní, kterých jsou tu desítky. Vracíme se do přední části haly. Míjíme mladého strážníka, který pokutuje turistku za to, že fotografovala s bleskem. To je zde přísně zakázáno. Přicházíme na místo, kde byl učiněn objev prvních vojáků. Místo je označeno tabulkou se jménem rolníka, který naleziště objevil. Stoupáme zpátky na galerii a pozorujeme impozantní místo, o kterém se říká, že je to osmý div světa. Odcházíme z haly a opouštíme terakotovou armádou, jejíž velikost svědčí o nesmírném bohatství, kterým císař Čchin Š-chuang-Ti musel disponovat, ale také o jeho velké marnotratnosti.

Čínské knedlíky

Na doporučení domorodého průvodce se večer vypravujeme na místní specialitu, knedlík jiaozi. Přicházíme do vyhlášené restaurace v centru Si-anu. Usedáme ke kulatému stolu ve stylově zařízené místnosti a objednáváme si. Za chvíli přináší číšník podnos s dřevěnými miskami a pokládá je na stůl. Na miskách leží pečlivě upravené figurky. Zprvu nechápeme co to je. Pak si uvědomujeme, že figurky jsou z těsta, a že nám číšník právě naservíroval jiaozi. Nejedná se tedy o knedlíky v pravém slova smyslu, jak je vaříme v Čechách, ale o plněné taštičky z těsta. Každá z taštiček o velikosti asi jako malé jablko má jiný tvar. Pozorujeme propracované miniaturní kuře, rybu, mušli a další tvary. Každá z taštiček obsahuje náplň podle toho co představuje. V rybě jsou například kousky rybího masa. Nesměle se pouštíme do jídla, ani se nám nechce tu krásu poničit. Ochutnáváme první a pak další kousky. Náplň všech taštiček je lahodná. Zprvu se obáváme, že nám porce nebude stačit, když však dojídáme poslední kus, který má sladkou náplň, jsme úplně sytí. Obohaceni o kulinářský zážitek odcházíme od večeře, při které si přišly na své nejen naše chuťové smysly, ale i naše oči.

Blog: Poznámky z cest
Téma: ČÍNA
Názory k zápisku: zatím žádné
6.1.2010 12:23
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 18.51
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Čína, Si-an, městské hradby
Čína, Si-an, městské hradby
Čína, okolí Si-anu, terakotová armáda
Čína, okolí Si-anu, terakotová armáda
Čína, okolí Si-anu, jedna z tradičních čínských zahrad
Čína, okolí Si-anu, jedna z tradičních čínských zahrad
 


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist