nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Perla Jadranu

Třídenní pobyt v Sutomore je u konce, nakládáme tady zavazadla do autobusu a zaujímáme v něm svá místa. Není to však bílý Mercedes, tak jako v minulých dnech, ale další, v pořadí již třetí autobus, kterým budeme během našeho putování po Balkánském poloostrově cestovat. Původní autobus, se kterým jsme cestu začínali a se kterým odjel náš řidič do Bratislavy kvůli poruše klimatizace, se totiž nepodařilo opravit a tak nám cestovka poslala další, tedy již druhý náhradní vůz. Po stejné trase jako včera, se nyní vydáváme ke Kotorskému zálivu a poté co jej překonáme trajektem, směřujeme na hranici mezi Černou Horou a Chorvatskem. Když popojíždíme v dlouhé koloně vozidel čekajících před přechodem Debeli Brijeg-Krasoviči, dohadujeme se, kolikátý přejezd hranice to již během naší cesty je, neboť jich bylo už tolik, že ztrácíme přehled. Po dlouhém čekání, na které jsme si již během naší cesty zvykli, následuje pasová kontrola, která se ještě opakuje na chorvatské straně hranice. Po celních formalitách opouštíme hraniční přechod a míříme do Chorvatska, které je již šestou zemí na naší cestě.

Dubrovník

Po Jadranské magistrále teď směřujeme do Dubrovníku, kam dorazíme za necelou hodinku. Poté sjíždíme na místní komunikaci a zařazujeme se do dlouhé řady autobusů. Ta se jen velmi pomalu posouvá, to podle toho, jak rychle z nich stačí před bránou do starého města, vystupovat turisté. Zhruba po půlhodině popojíždění, zastavuje také náš autobus na malém parkovišti a my vystupujeme. Na náměstí Brsalje si nejprve ve směnárně měníme kuny a poté procházíme bránou Pile ke schodišti, po kterém sestupujeme do starého města, jenž je celé pěší zónou. Kamenné schodiště nás posléze přivádí na hlavní městskou ulici, promenádu Stradun, která je doslova přecpána turisty, kteří míří na náměstí Luža, nebo opačným směrem. Proto se na prohlídku města, vydáváme raději postranní ulicí Za Rokom.

Chorvatsko, Dubrovník

Chorvatsko, Dubrovník

Nyní kličkujeme úzkými uličkami, plnými starobylých kamenných domů a schodišť, které jim dávají nebývalý půvab. Kolorit města pak dotvářejí šňůry s prádlem, natažené nad našimi hlavami a také malé krámky a hospůdky, kterých je všude plno. Mnohé z těchto hospůdek, mají stolky se židlemi umístěné přímo na ulici. Na takovýchto místech, je již beztak úzká ulička dále zúžena, takže se dá tudy sotva projít. Posléze si vyhlédneme poklidnou restauraci, usazujeme se u venkovního stolu a objednáváme si oběd. Během čekání i během jídla, pak pozorujeme okolní krásné domy, jejich ozdobná vrata, vyřezávané okenice a dekorativní mřížoví na oknech. Po zaplacení útraty, porovnáváme cenu jídla a pití zde v Dubrovníku, s cenami v ostatních balkánských zemích, které jsme doposud navštívili a musíme konstatovat, že ty místní, jsou ze všech daleko nejvyšší. Pokračujeme v procházce a blížíme se k východnímu okraji města, kde jsou soustředěny nejdůležitější památky. Nejprve přicházíme k dubrovnické katedrále Nanebevzetí Panny Marie, která vyniká vysokou kopulí a bohatě zdobeným průčelím. Poté obdivujeme nedaleký Knížecí palác, který je údajně nejkrásnější budovou ve městě a při tom pozorujeme fotografa, který před vchodem do paláce, fotí novomanželský pár. Poté, po kamenné dlažbě přicházíme na náměstí Luža, které je centrem dění ve městě a na kterém stojí několik významných budov. My začínáme prohlídkou honosně vybaveného chrámu Sv. Blažeje a poté se přemísťujeme k paláci Sponza, na němž obdivujeme bohatě zdobené podloubí, nadokenní oblouky a střešní atiku. Celému náměstí, pak dominuje přes třicet metrů vysoká zvonice s velkými hodinami. Nakonec se přemísťujeme k Rolandovu sloupu, stojícímu uprostřed náměstí a pořizujeme zde fotografii. Toto místo si pro fotografování vybírám záměrně, neboť přesně zde, jsem zvěčněn během své první návštěvy Dubrovníku, která se uskutečnila před více než čtyřiceti lety. Při pozdějším porovnání snímků zjišťuji, že náměstí Luža nedoznalo za tu dobu žádných změn, změnil jsem se jenom já a také na současné fotografii přibyla kovová konstrukce hlediště, které je zde instalováno pro návštěvníky letního festivalu. Po prohlídce náměstí, procházíme průchodem vedle zvonice do přístavu, v jehož klidných vodách kotví řady plachetnic a také výletní loď, vozící turisty na okružní plavbu. Zde, na přístavním molu, naše procházka městem končí. Procházíme zpátky na náměstí Luža a po promenádě Stradun se vracíme k bráně Pile, přes kterou opouštíme město. Jelikož nám do odjezdu autobusu zbývá ještě nějaký čas, usedáme na náměstí Brselje do zahradní restaurace a při kávě pozorujeme malý záliv se strmou skálou, na jejímž vrcholu stojí bastion Bokar, který je součástí opevnění města. V domluvený čas se poté přemísťujeme na parkoviště, nastupujeme do autobusu a opouštíme Dubrovník, považovaný pro svou jedinečnou zachovalost, za perlu Jadranu.

Trebinje

Bosna, město Trebinje

Bosna, město Trebinje

Vyjíždíme z Dubrovníku a po silnici stoupající do hor, se dostáváme k nedalekému hraničnímu přechodu Brgat Gornji – Ivanica, mezi Chorvatskem a Bosnou. Na chorvatské straně jsme odbaveni vcelku rychle, před bosenským přechodem, však stojí řada vozidel. Budova celnice je v rekonstrukci a tak celní a pasová kontrola probíhá v buňce, stojící u silnice. Po nějaké době čekání, následuje to, co jsme již dnes viděli při přejezdu černohorsko-chorvatské hranice a sice, obdarování celníků, následované hromadnou kontrolou našich pasů. Pak se s očekáváním vydáváme do Bosny, která je poslední zemí, kterou na naší cestě po Balkánském poloostrově navštívíme. Stát Bosna a Hercegovina, se skládá z Federace Bosny a Hercegoviny, z Republiky Srbské a Distriktu Brčko. Zprvu projíždíme hornatou řídce obydlenou krajinou, porostlou většinou jen křovisky. Jak začne silnice klesat do údolí řeky Trebišnica, krajina se postupně mění a kolem silnice se objeví úrodná pole. Po necelé hodině jízdy, pak přijíždíme do města Trebinje. Žije v něm na třicettisíc obyvatel a je správním střediskem regionu Trebinje, který je součástí Republiky Srbské. Posléze přijedeme do centra a po ulici Dušanova, kolem které stojí směsice starých omšelých paneláků a nových domů s barevnými fasádami, přijíždíme k hotelu Viv. Ten se nachází v nové budově a je moderně zařízen. Po ubytování se vydáváme na procházku do centra. Nejprve přicházíme k mostu přes Trebišnici, ze kterého vidíme zbytky turecké pevnosti, kamenné domy historického centra, budovu Hercegovského muzea a vysokou zvonici. Přímo na břehu, na velké terase, se nachází klub Riva, ze kterého se ozývá hudba a který je plný lidí. Ulicí kolem nás projíždí množství aut, mezi kterými jsou starší vozidla, obvykle značky LADA, ale i nové luxusní vozy západní provenience. Krátce za mostem odbočujeme do ulice Jovana Dučiča, která je pěší zónou a vede do centra města. Všude kolem nás stojí pěkné domy z bílého kamene, kterým je vydlážděna i ulice. Nyní procházíme kolem výstavné Šiškovičovy fontány, umístěné uprostřed ulice a kolem několika restaurací a kaváren s předzahrádkami, dojdeme na Zelený trh. Místo, na němž se konají pravidelné trhy, je nyní prázdné. Rozsáhlé tržiště je obklopeno hezkými domy, je celé vydlážděno kamennou dlažbou a po celé jeho ploše, rostou statné platany. Pokračujeme v procházce. Kolem Památníku osvobození Trebinje, poté dojdeme ke katedrále Narození Panny Marie a k hradbám historického centra, nad které ční minaret mešity Sultána Paši. Překvapeni upraveností centra, které jsme nečekali, se vracíme na Zelený trh, kde usedáme v zahradní restauraci. Nejprve se ujišťujeme, zda můžeme platit kartou, neboť nemáme místní měnu, to jest marky a také si nejsme jisti, zda by obsluha přijala eura. Poté, co nás ochotný číšník ujistí, že platba kartou i eury je možná, objednáváme si krajovou specialitu a místní víno. Po výborném jídle a příjemném posezení pod platany, se vracíme do hotelu. Mezi tím, co jsme večeřeli se setmělo a město, je nyní ozářeno příjemným světlem z luceren, které propůjčuje jeho uličkám, podmanivou, až pohádkovou atmosféru.

Bosna, nekropole Radimlja

Bosna, nekropole Radimlja

Nekropole

Opouštíme Trebinje a po silnice M6 se vydáváme na cestu do Mostaru. Silnice prochází údolím řeky Trebišnjice, protékající podél pohoří Viduša. Kolem silnice se střídají kamenité svahy porostlé křovím, listnaté lesy a políčka s rudě zbarvenou ornicí. Krajina kolem je řídce obydlena a tak jen občas projedeme osadou nebo vesnicí. Posléze se silnice stáčí k severu a opouští údolí řeky. Po zhruba hodině jízdy, přijíždíme k městečku Ljubinje a nedaleko za ním, přejedeme vnitrostátní hranici mezi Republikou Srbskou a Federací Bosny a Hercegoviny. Poté projíždíme městem Stolac a krátce za ním, zastavujeme u nekropole Radimlja. Po zaplacení vstupného, vcházíme na středověké pohřební místo, zahrnující 133 náhrobků zhotovených z bílého kamene, zvaných stečci. Náhrobní kameny pocházející ze čtrnáctého až šestnáctého století, mají různé tvary a velikost a jsou nahodile rozmístěny na louce. Během prohlídky pohřebiště, postupně procházíme kolem sarkofágů, křížů i prostých desek, na nichž obdivujeme bohatou kamenickou výzdobu a epitafy, vytesané ozdobným písmem na většině z nich. Přesto, že se jedná o místo posledního odpočinku lidí, nepůsobí skupiny bílých náhrobků, vyjímajících se na pozadí zelených cypřišů, nijak skleslým dojmem. Po prohlídce pohřebiště, si ještě prohlížíme muzeum, umístěné ve správní budově a poté opouštíme jednou z nejcennějších středověkých památek v Bosně.

Blog: Poznámky z cest
Téma: BALKÁN
Názory k zápisku: zatím žádné
18.3.2018 10:09
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 7.88
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Chorvatsko, Dubrovník, brána Pile
Chorvatsko, Dubrovník, brána Pile
Chorvatsko, Dubrovník, Velká Onofrejova kašna a kostel Sv. Spasitele
Chorvatsko, Dubrovník, Velká Onofrejova kašna a kostel Sv. Spasitele
Chorvatsko, Dubrovník
Chorvatsko, Dubrovník
Chorvatsko, Dubrovník, náměstí Luža
Chorvatsko, Dubrovník, náměstí Luža
Chorvatsko, Dubrovník, promenáda Stradun
Chorvatsko, Dubrovník, promenáda Stradun
Bosna, město Trebinje, Šiškovičova kašna
Bosna, město Trebinje, Šiškovičova kašna
Bosna, město Trebinje
Bosna, město Trebinje
Bosna, nekropole Radimlja
Bosna, nekropole Radimlja


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist