nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Pamukkalské terasy

Vydáváme se z Bodrumského poloostrova směrem na severovýchod, do vnitrozemí Turecka. Poměrně kvalitní asfaltová silnice prochází kopcovitou krajinou. Hluboká údolí i kopce jsou porostlé piniovými a borovicovými lesy, ve kterých jsou vykáceny průseky, vedoucí až na vrcholy kopců. Tyto průseky mají v případě lesního požáru usnadnit přístup hasičské techniky do členitého terénu. Kopce střídá nížina a silnice nyní prochází šachovnicí políček. Dlouhé kilometry jedeme krajinou bez jakékoli zástavby. Jen na jednom místě projíždíme ruinami starověkého města. Asfaltová silnice kolmo protíná hlavní ulici, která kdysi tvořila jeho osu. Kolem ulice, jejíž dlažba je ještě patrná, leží kamenné kvádry a pozůstatky sloupů. Z okna autobusu jasně rozeznáváme obrysy několika bývalých domů a linii městských hradeb. Při pohledu na staré rozvaliny, které by jinde byly velikou turistickou atrakcí se podivujeme, že zde tyto pozůstatky leží zcela bez povšimnutí. Po několika hodinách jízdy přijíždíme do města Denizli, jehož hlavní třída je lemována novými domy. Vzhled mnohých z nich kazí nedokončené poslední patro, ze kterého vyčnívají armovací dráty a zárodky budoucích betonových opěrných sloupů. Tento způsob výstavby domů je v Turecku běžný a mimo jiné umožňuje budoucí dostavbu dalšího patra. Opouštíme živé město Denizli a zakrátko se již blížíme k cíli naší cesty.

Břišní tanečnice

Turecko, Pamukkalské terasy

Turecko, Pamukkalské terasy

Projíždíme přes městečko Pamukkale a těsně za ním zastavujeme na parkovišti. Vystupujeme a procházíme kolem stánků se suvenýry a kolem několika velbloudů, jejichž majitelé lákají turisty k projížďce. Přicházíme na okraj parkoviště a přímo před sebou máme velkolepý přírodní útvar, skalní terasy Pamukkale. Pořizujeme zde fotografii a přemísťujeme se do nedaleko ležícího hotelu. Po ubytování se jdeme vykoupat do termálního bazénu. Cachtáme se ve třicetšest stupňů teplé vodě, která má léčivé účinky. Mimo jiné, prý koupání v této vodě podporuje také růst vlasů. Pro jistotu proto potápím pod vodu i hlavu, co kdyby to přece jen byla pravda. Večer trávíme na hotelové terase sledováním vystoupení břišní tanečnice. Mladá umělkyně během produkce zve na pódium dámy a pány z publika, aby tančili spolu s ní. Na závěr produkce obchází tanečnice diváky, kteří jí za lem podprsenky a sukně vkládají bankovky. Jak se blíží k našemu stolu, bankovek na jejím těle přibývá. Přidávám také jednu a nechávám se s tanečnicí vyfotit. Představení končí, my odcházíme do svého pokoje a již se těšíme na zítřek, neboť máme nachystán zajímavý program.

Hierapolis

Následující den se vydáváme na prohlídku antického města Hierapolis. Nejdříve procházíme nekropolí, ve které je přes jedentisíc hrobů. Procházíme kolem hrobek s kulatou klenbou, kolem sarkofágů přikrytých mohutnými kamennými deskami a kolem komorových hrobek. Úzkým průchodem vcházíme do jedné z nich. Nacházíme se v tmavém prostoru velkém asi dvakrát tři metry, v jehož stěnách jsou otvory, do kterých se ukládaly ostatky zemřelých. Vycházíme zpátky na světlo a po cestě vedoucí středem nekropole, procházíme na její konec. Zde se nachází pozůstatky římských lázní, stojících mezi nekropolí a samotným městem. Míjíme zbytky mohutných kamenných zdí s klenbami a blížíme se k městské bráně Frontino. Bránu tvoří tři kamenné oblouky, stojící mezi kruhovými baštami, které byly součástí hradeb. Procházíme bránou do Hierapolisu a ocitáme se na sloupové ulici, která prochází středem celého města. Jdeme po zachované dlažbě hlavní ulice. V kamenných deskách jsou vyježděné koleje od kol vozů, které tudy kdysi projížděly. Spárou mezi kameny vidíme zbytky původní kanalizace. Vlevo od nás stojí torzo budovy se sloupořadím a masivní kamennou zdí. Procházíme mezi sloupy ke zdi, podél které vede v kamenné podlaze bezvadně zachovaný kanálek. Ten kdysi byl součástí veřejných záchodků. Pokračujeme po široké ulici dál kolem rozpadlých budov, ve kterých bývaly obchody. Odbočujeme z hlavní ulice a proplétáme se mezi pozůstatky zdí až na okraj města, kde se dochovalo několik sloupů s ozdobnými hlavicemi.

Turecko, antické město Hierapolis

Turecko, antické město Hierapolis

Posléze se vracíme na hlavní ulici a Byzantskou bránou opouštíme antické lázeňské město. Po prašné cestě se vydáváme k divadlu, vybudovanému na svahu za městem. Vcházíme do divadla a stoupáme po kamenném schodišti na vrchol strmého hlediště. Z výšky pozorujeme divadlo, které je velice dobře zachované. Jeho půlkruhové stupňovité hlediště uzavírá budova, které se říkalo scéné. Zde bývaly šatny herců a technické zázemí. Zachovalo se rovněž pět vstupních otvorů, které vedou na jeviště. Před jevištěm je umístěno půlkruhové orchestřiště orchéstra, které je nyní plné turistů. Chvíli sledujeme návštěvníky, kteří zkouší akustiku divadla a sestupujeme dolů. Procházíme přes orchestřiště a obdivujeme krásnou výzdobu sloupů za pódiem. Přes temné prostory pod ním pak vycházíme z divadla ven. Cestou zpět procházíme kolem rozsáhlého archeologického naleziště. Míjíme velké množství fragmentů sloupů, překladů a kvádrů. Na mnohých z nich je ještě patrná původní výzdoba. Opouštíme starověké ruiny a přicházíme k budově, ve které je kromě restaurace také bazén s termální vodou. Návštěvníci si v něm mohou za poplatek zaplavat mezi částmi sloupů, pocházejících ze sousedního Hierapolisu. Chvíli pozorujeme turisty ve vodě a pak odcházíme k nedalekým terasám.

Pamukkale

Přicházíme na okraj hlubokého srázu, na kterém se nachází Pamukkalské terasy. Celý prostor rozprostírající se pod námi je jakoby polit bílou cukrářskou polevou, která přetéká přes hrany jednotlivých teras. Přírodní úkaz vznikal tisíce let usazováním uhličitanu vápenatého obsaženého ve vodě, která vyvěrá z termálních pramenů a stéká dolů po úbočí. Na vzduchu usazeniny oxidují a mění se na nerozpustný travertin, který vytváří bílé krápníky a bizarní útvary. Cestou ke vstupu na terasy procházíme přes místo, kde stávalo v těsném sousedství přírodní památky několik hotelů. Ty odebíraly většinu termální vody do svých bazénů a terasy se kvůli nedostatku vody začaly rozpadat. Naštěstí zvítězil rozum nad byznysem a hotely byly zbourány. Přicházíme ke kamenné zídce, ohraničující terasy. Zouváme boty, přelézáme zídku a vstupujeme na bílé podloží. Zprvu máme obavy, že bílý lesklý povrch bude klouzat. Po chvíli zjišťujeme že ne a tak se vydáváme dál. Brodíme se potůčkem termální vody. Vlevo od nás leží mělké uměle vytvořené jezírko, ve kterém se brouzdají turisté. Vpravo je řetězem oddělená rozsáhlá bílá pláň, která je ovšem nepřístupná. Spolu s desítkami dalších lidí šlapeme dál vodou a pozorujeme bílou krásu kolem sebe. Přicházíme k dalšímu jezírku, ve kterém se cárá několik dětí. Kráčíme po kolena ve vodě až ke skalní stěně stojící za jezírkem. Skála je pokryta bílými usazeninami tvořícími útvary, které nám připomínají růžice květáku. Z asi pět metrů vysoké bílé stěny stéká termální voda, tvořící malý vodopád. Opouštíme jezírko a vydáváme se podél bílé skály dál. Míjíme další vodopád a přicházíme k okraji terasy, končící strmou skalní stěnou. Stojíme na hraně útesu a pozorujeme pláň kolem sebe. Pod námi leží ještě několik teras, kaskádovitě klesajících do údolí. Všude kolem nás je bílo a my si připadáme jako na zasněžených horách. Pořizujeme poslední záběry a vracíme se potůčkem zpět. Obouváme boty a odcházíme od jednoho z nejúžasnějších výtvorů přírody jménem Pamukkale, jehož český překlad zní „bavlněný zámek“.

Blog: Poznámky z cest
Téma: TURECKO
Názory k zápisku: zatím žádné
16.12.2010 17:36
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 19.06
Co je to karma a jak funguje?

Galerie k zápisku

Turecko, Pamukkalské terasy
Turecko, Pamukkalské terasy
Turecko, Pamukkale, břišní tanečnice
Turecko, Pamukkale, břišní tanečnice
Turecko, antické město Hierapolis
Turecko, antické město Hierapolis
Turecko, antické město Hierapolis
Turecko, antické město Hierapolis
Turecko, antické město Hierapolis
Turecko, antické město Hierapolis
Turecko, divadlo v Hierapolisu
Turecko, divadlo v Hierapolisu


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist