Před každou dlouhou i krátkou cestou po zemích blízkých, vzdálených i vzdálenějších probíhá akce s krycím názvem "křeček". To se nakupuje jídlo různě chráněné proti nepříznivým vlivům při cestování a strká se různě po batohu, aby se ušetřilo co nejvíce místa.
Jednou formou jídla z cestovatelského hlediska přijatelnou je tzv. "instant". Typ "instant" byla i hlavní hrdinka tohoto příběhu, polífka Maggi - plný hrnec. Byla koupena, aby mi dělala společnost na mé cestě do krajů skotských a tam mi posloužila, tak jak si každá jiná polífka posloužit přeje. Projela se mnou Skotsko křížem krážem, jídla bylo dost a tak se se mnou trochu pomačkaná vrátila domů. Doma jsem přebalil batoh, jednou přespal a v pět ráno fičel směr Slovenský ráj. Osmý den cestování, když jsme se už přibližovali k domovu nás jeden dlouhý stop zavezl do Bojnic u Prievidze. Prohlídli jsme si hrad a šli na vlakové nádraží v Prievidzi. Nic nejelo a jediné co nám zbývalo byla moje kamarádka polívka Maggi. Jak si tak blahem a (taky trochu) varem bublala, já si krátil chvíli čtením jejího obalu, něco mi tam málem vyrazilo dech. Vyrábí: Nestlé food, s.r.o., Prievidza... Hodně polévek se podívá do světa, ale kolik se jich vrátí do rodného města?
Autor článku
dopisovatel
Cestuji, tedy jsem.
