nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Suwalki – Panevežys

Den 3. – čtvrtek 17. 8. 2006

Dopoledne vstávám po dobrém spánku opět do pěkného a slunečného počasí. Balím stan a batoh a vydávám se zvolna k nádraží. Středem města jezdí denně tisíce kamionů, neboť za městem jsou dva hraniční přechody do Litvy a jeden do Ruska – oblasti Kaliningradu. V takovém městě bych teda žít nechtěl, kamionů tu opravdu projede několik set za hodinu. Ještě pamatuji, jak před vstupem Polska a Litvy do EU, kdy na hranicích byly důkladné kontroly, stály kolony kamionů několik kilometrů od hranic.

Vlak do Litvy přijíždí z Varšavy na čas ve 12:25, měl jsem jím jet už včera, kdyby neměl ten vlak z ČR zpoždění. Ztratil jsem takto celých 24 hodin, ale zase jsem se vyspal. Zde v Suwalki většinu vagónů odpojují a do Litvy jedou pouze dva. Jsou celkem plné, já sedím s těmi třemi Estonkami a dvěma Španěly v jednom kupé. Vlak se courá malou rychlostí, přesto jsme za chvíli v Litvě. Hraniční kontrola bez problémů. Vlak končí v první litevské vesničce – Šestokai a zde je přestup na vnitrostátní litevský osobák jedoucí přes Kaunas do hlavního města Vilniusu, kam jedu i já, neboť odtud má jet noční autobus do estonského Tallinnu. Mám koupenou pro tento vlak jízdenku již z ČR, ale nevím proč – nechtějí mi jí uznat a musím si u průvodčí koupit jízdenku novou. Ta je však levnější, takže až tu svojí koupenou u nás půjdu v Ústí vrátit,ještě na tom vydělám.

Byť osobák, je to vlak velice komfortní. Cesta ubíhá dobře, neboť živě diskutuji s veselými Estonkami. Všechny mají univerzitní vzdělání, jedna je učitelkou chemie. V digitálním foťáku mi ukazují nějaké fotky ze své cesty po rumunských horách. Taková cesta by se mi taky líbila – mají na cestování stejný názor, jako já. Města je tolik neberou, neboť jsou všechna víceméně stejná, zato je zajímá divoká příroda, stejně jako mne. Smějí se názvům estonských měst v mé české mapě – prý jsou ty názvy zkomolené. Jedna z nich vystupuje už kousek za Kaunasem, že prý odtud pojede stopem. Trochu se divím, nemá ani mapu, přitom z Vilniusu mohla jet do Estonska pohodlně nočním autobusem. Ostatní dvě jsou však v klidu a jen mávnou rukou se slovy „to nic – she is crazy“. Já a zbylé dvě Estonky přijíždíme před šestou večer místního času (je zde o hodinu více, než ve střední Evropě) do litevské metropole Vilniusu, kde jsem i přes mé četné návštěvy Litvy nikdy nebyl. Na nádraží si bereme zadarmo mapu města a do blízké banky jdeme vyměnit peníze, abychom měli zdejší lity. Autobusové nádraží je hned vedle vlakového, doufáme, že na noční autobus do Tallinnu ještě budou volná místa. Tak tomu naštěstí je a tak za 95 litů kupujeme jízdenku napříč celým Pobaltím až do Tallinnu. Odjezd je ve 22:00, máme tedy čtyři hodiny času. Já jdu podle mapy do centra města. To se mi velmi líbí a svou turistickou atmosférou připomíná Prahu. Chodím po zajímavých místech města a dělám fotografie. Kolem deváté večerní se vracím na autobusové nádraží, před desátou přijíždí autobus. Je to moderní autobus společnosti Eurolines a je úplně plný, kdoví, jestli šla sehnat jízdenka těsně před odjezdem.

V deset večer odjíždíme a směřujeme na sever Litvy. Počasí se zkazilo a je náhle prudký déšť a silné bouřky. Jsem tedy velmi rád, že mohu tento nečas strávit v teple a suchu autobusu. Ta Estonka, která jela stopem, píše svým kamarádkám zprávu, že už je v Lotyšsku a to v nějakém autě směřujícím do Estonska. Takže měla kliku a má před námi náskok. Kolem půlnoci jsme za deštivého bouřkového počasí v severolitevském městě Panevežys.

18.4.2008 09:25
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 15.67
Co je to karma a jak funguje?


Diskuse k zápisku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky

TOPlist