
O tom, že se poutní cesty v západní civilzaci moc nenosí, se přesvědčil osmadvacetiletý Angličan Mark Boyle.
Rozhodl se pro poutnickou cestu z Anglie do Indie a jako správný poutník si s sebou nevzal žádné peníze, zabalil si pouze několik triček, bandáže a sandály a vyšel z Bristolu vstříc dobrodružstvím. Spoléhal na to, že mu na jeho dlouhé cestě lidé poskytnou stravu a přístřeší. Skončil ale dříve, než si asi i v nejhorších snech představoval – ve francouzském přístavním městě Calais.
Francouzi muže považovali za parazita či za azylanta. Boyle byl tak nucen cestu přerušit, jelikož trpěl velkým hladem a nebyla ani výhledová šance, že by mu dal některý z Francouzů najíst.
Boyle chtěl putovat až do indického přístavního města Porbander, kde se narodil Mahátma Gándhí. V Doveru se k němu přidala dvojice dalších poutníků a společně se dostali do francouzského Calais. V jednom z posledním zápisů z cesty tak stálo: „Nejen, že tu nikdo nemluví naším jazykem, ale vidí nás jen jako skupinu příživníků, což je pravý opak toho, o čem poutnictví je.“
Zdroj: Novinky.cz
Sponzorované odkazy:
K zprávičce zatím nejsou žádné názory.