Voda - Téma

Letní pádlování v Norsku jsem si s plzeňskou partičkou užíval již mnohokrát. Kromě charakteru místních řek nás vždy láká i věčné světlo, úchvatné přírodní scenérie a hlavně nepřeberné množství toků.

Když jsem toho chladného říjnového rána vstával, něco mi „neštymovalo“. I když můj domov, rybník Rožmberk, je svou rozlohou 648 hektarů největším rybníkem v Čechách, přesto mi byl teď po ránu trochu těsný. Přemýšlel jsem, co může být příčinou toho, že jsem nemohl líně proplouvat místy, kde to jindy šlo bez problémů.

Rozsedlý foťák, zapomenuý obal na kytaru, ztracený mobil, „ohlodaná“ vrtule a Řepkův vlastní gól! Ptáte se, co mají tyto pojmy společného? Odpověď je jednoduchá, jde o jednu velkou hausboudu na Baťově kanále.

V rozvinutých zemích může cestovatel spoléhat na dodávky balené vody, které nicméně mohou být špatně skladovány nebo kontaminovány při výrobě. Riziko u balené vody je podstatně vyšší v rozvojových státech, kde ani velké nadnárodní společnosti nemusí splňovat v Evropě běžné hygienické standardy. Jak se na cestách staráte o vodu vy?

Canyoning se u nás dostal do povědomí veřejnosti až v polovině devadesátých let kvůli smutné události v Bernských Alpách (Švýcarsko). Zde byla totiž při provozování canyoningu smetena přívalovou vlnou skupina klientů vedená profesionálním průvodcem, který podcenil předpověď počasí. Přívalová vlna, která se po letní bouřce prohnala kaňonem, si vyžádala život hned několika lidí. Od té doby má řada lidí dojem, že tento sport je nebezpečný a lidé, kteří ho provozují, si neváží svého života. Pravda je však jiná…

Gordes du Verdon, nebo chcete-li Grand canon du Verdon, jak zní jeho druhé jméno, je největším evropským kaňonem. Vyhloubila ho světle tyrkysová řeka Verdon a na jeho konci vytvořila jezero. Kaňon je vskutku obdivuhodné dílo a musela dát řece hodně zabrat. Vždyť jeho délka činí 25 kilometrů a hloubka od tří set do sedmi set metrů!

Ať už cestujeme kvůli povolání, dovolené nebo příjemným zážitkům, neměli bychom zapomínat na své zdraví. Při cestování totiž vždy podstupujeme vyšší riziko onemocnění. Nejčastější příčinou akutních zdravotních komplikací na cestách je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) tzv. cestovatelský průjem, který postihuje přibližně polovinu cestovatelů.

Kontaminovaná pitná voda je nejčastějším zdrojem infekcí našeho organizmu na cestách. Příčinou problému je skutečnost, že pitná voda s níž přicházíme při cestování do styku, pochází z neznámých zdrojů, které mohou být kontaminovány malými nebezpečnými mikroorganizmy jako jsou bakterie, viry a prvoci.

Vůně alchymie, horká vřídla, termální vody, přírodní sauny, estetická centra, síra, fumarole – horké páry a léčivá bahna – fango, které ozdraví tělo i ducha. Tak tohle všechno a mnohem více na Vás čeká na největším ostrově Neapolského zálivu. Vítejte na termálním ostrově ISCHIA!

Tomu, kdo se nechce vzdát koupání ani v zimě, doporučuji návštěvu termálního koupaliště Podhájská na Slovensku.

V červenci 2008 jsme se vydali do Černé Hory. Jedním z cílů naší cesty byly zdejší řeky. Světoznámá Tara, Morača a její přítok Mrtvica, Cijevna, která si vyhlodala miniaturní kaňonek… Největším zážitkem výpravy ale byl kaňon Nevideo, který svou činností vyhloubila Malá Komarnica. Je to kaňon, který se podařilo projít jako poslední v Evropě a jeho prostoupení je řazeno k největším úspěchům černohorského horolezectví.

„Jirko, právě jsem koukal do kilometráže a je tam peřej Jánošíkův skok, tam se na laminátkách zabijem! Půjčíme si radši raft, že jo?“
Vzpomínám jak to s tím Jánošíkem bylo a vysvětluji, že Jánošík unikl pronásledovatelům skokem PŘES řeku, takže to žádný vodopád nebude…"

Salza patří k nejkrásnějším řekám v Rakousku. Protéká hlubokým údolím pod Hochschwabem, což je vápencové pohoří ve Štýrsku. Na řece se střídají široká údolí, kdy si můžete prohlédnout majestát okolních kopců, a úzké soutěsky, kde téměř nemáte čas zdvihnout oči od divoké vody.

Ploučnice vás rozhodně nenadchne peřejemi, sjízdnými jezy a hospůdkami u vody. Avšak pokud vás už otravují známé řeky s davy vodáků a láká liduprázdná divočina, zkuste se podívat na sever. Střední tok od Stráže do České Lípy je sjízdný téměř celoročně, dále k Labi je potřeba vyšší vodní stav. Oficiální tábořiště není u vody jediné, avšak hezkých míst na postavení stanů je dostatek. Potraviny a pitnou vodu je nutné mít s sebou, u řeky nic neseženete. Nejlepším plavidlem je laminátová či plastová kánoe, případně kajak. Na raft či pramici zapomeňte, v některých místech by se nevešly na šířku.

Ojedinělá loďka s rybářem doplňuje představu o hospodaření na ostrůvcích, podobně jako pohled na větší ostrovy, na kterých se zdá roste úroda, ojediněle se pase koník a dva, tři muži pracují.

Další soutěžní článek ze soutěže s nakladatelstvím DharmaGaia o knihu Alfred Lansing: Endurance - neuvěřitelné putování Shackletonovy Královské transantarktické expedice
Autorka Ivana Filipová je pouze pilnou dopisovatelkou Cestovatel.cz, i když se to podle počtu článků nezdá. Proto se může účastnit našich soutěží.

Vodáci všech zemí…..střezte se (Radky a její party)! Zábavný příběh o jednom sjíždění naprosto stojaté vody. Článek přináší outdoorový obchod Scoutdoor.cz

Rázem jsme se stali s našimi nafukovacími loděmi atrakcí pro částečně albánsky mluvící kluky z domků nedaleko řeky. Ti se poněkud podivili našemu nápadu projet si kus kaňonu, ale pak došli k závěru, že Češi jsou prostě divní a dál se věnovali skákání do vody v nedaleké tůni.

Jezdívala jsem na ni už jako malá holka a vesele a nespoutaně poskakovala z kamene na kámen. Byly hladké, bílé a horké, když se do nich opíralo slunce. Ráda jsem je hladila malýma buclatýma ručkama.

Přehlídku nejlepších českých i evropských raftařů a raftařek, adrenalin na nejtěžší umělé slalomové dráze ve střední Evropě, bouřlivou párty do časných ranních hodin, šťastné pivní hodinky a další překvapení - to vše nabídnou závody Českého poháru na Trnávce o posledním červnovém víkendu 24.-25.

Je jaro, povodně pomalu opadly a spousta z vás by jela někam na pěknou jarní vodu. Ponechám stranou otázku vhodného vybavení (minimálně helma a dobrá plovací vesta je bez diskuze) a budu se věnovat tomu, kde získáte informace o stavech vody. Zdá se mi, že je dnes, nejen mezi začátečníky, populární trend "čím víc vody, tím víc adrenalínu". Nechci nikomu říkat co má a nemá dělat (já jít příkladem ani nemůžu), jen chci říct, abyste zbytečně nepřecenili svoje síly a než vyrazíte, mrkněte na Internet, jak na tom ta voda je.

Popisy na www.raft.cz hovořily o nenáročné řece s pěknou přírodou. Co je na Bóbru oproti českým řekám výhodou, je naprostá vodákuprázdnost. Za celou dobu jsme spatřili jedinou cizí loď. Se spaním také nejsou problémy, dá se zastanovat kdekoli v přídodě, stačí najít vhodnou louku. +fotogalerie

Suwalská jezera leží v nejsevernější a zárověň i nejvýchodnější části Polska. Naše cesta vedla nejprve s ČD do Waršavy…

Nevím, jak se to stalo, ale zabublalo mi to v šedých kůrách mozkových a já dostal nápad. Co takhle zase sjet nějakou řeku. Naštěstí se už přes 4 roky s kamarádem vyhýbáme vodáckému přežitku podzimního zamykání a jarního odemykání vody a tak vždy, když se takhle rozhodnem, nemusíme nikde shánět klíče. Datum bylo totiž stanoveno na 9. ledna...