Technické zajímavosti - Téma

Hranici mezi Švédskem a Norskem tvoří dva mosty u Svinesundu. Překlenují ústí zálivu Idefjord. Starší, dvouproudový most z roku 1946 ještě krajinu stále zdobí a je funkční, ale pro současnou dopravu po dálnici E6, spojující Göteborg ve Švédsku a Oslem v Norsku se již stal nevyhovujícím. Proto zde byl 10. června 2005 uveden do provozu další, největší jednoobloukový most na světě.

První motocykly, veteráni v závodním provedení, kočáry, bicykly, dokonce i předchůdci dnešní Formule 1 a v neposlední řadě letadla, která ve své době ohromila svět a jsou součástí letecké historie. Tím vším nás ohromují muzea motorismu a letectví, jako například britské Brooklands muzeum. Právě tady je přechováván jeden z letounů, který neztratil nic ze své unikátnosti a šarmu – Concorde.

Když jsem byl malý kluk, hltal jsem u dědy předválečné časopisy „Letem Světem“, s dobrodružnými povídkami od Otakara Batličky i jiných spisovatelů. Už tehdy ve mě zrála touha, poznávat cizí světy a prožít spustu dobrodružství. No a konkrétně snímek Kopernika v přístavu těsně před bouří mi velice připomíná doprovodnou ilustraci k jedné z takových povídek. Dnes už jsem starý pardál, ale duchem jsem, bohudík, pořád ten mladý dobrodruh a snílek. Nikdy mi tyhle pohledy nezevšední a jsem rád, že je mohu předávat dál.

Na velkých trajektech se mi podařilo udělat několik exkluzivních reportáží. Díky tomu vám budu moci přiblížit nejen život na palubách, které si komfortem mnohdy nezadají s nejluxusnějšími hotely, ale i do míst, kam se běžný pasažér jen tak nedostane. Podíváme se spolu na kapitánský můstek i hluboko do podpalubí, do strojoven, kde tlučou obrovská srdce těchto námořních kolosů.

Jednou z lisabonských atrakcí jsou tzv. elevadores (v překladu výtahy). Jedná se o lanovky, které jsou umístěné v nejprudších kopcích města. Samotný Lisabon není žádná placka, a tak ani mé chození nebyla nevinná procházka, ale často pěkná túra s výšlapy do kopečků a kopců. Pro místní obyvatelstvo tu existují tyto lanovky (některé jezdí trať dlouhou pouze 200 m) k ulehčení každodenního života.

Jeden z výkladů odvozuje název obce Vrutice od staročeského slova označující vření nebo víření. Tento výklad by odkazoval na silné prameny, kterými byla tato obec odedávna proslulá. Největší zajímavostí, kterou ve Vrutici najdete, je vodárenské muzeum Severočeské vodárenské společnosti. Ve své době byl vodovod zásobující Litoměřice vrutickou vodou natolik významnou stavbou, že byl se svolením císaře Františka Josefa I. pojmenován jeho jménem „Franz Josef Wasserleitung“.

Moravskou gobelínovou manufakturu najdete téměř v centru Valašského Meziříčí. Jakmile se ocitnete před vchodem, neváhejte cinknout na zvonek, neboť se Vám doslova otevřou dveře rovnou na počátek minulého století a dýchne na Vás atmosféra staré dobré umělecké rukodělné tvorby.

Není snad u nás město, nebo vesnice, ve kterém byste nenašli most, silo nebo jinou stavbu pocházející právě z Vítkovic. To je dnes téměř minulostí. V roce 1998 byly po stosedmdesáti letech od založení nejtěžší provozy z velké části uzavřeny a výroba přesunuta dál od obytné zóny. Zůstala obrovská postupně chátrající průmyslová ruina, která byla vyhlášena za národní kulturní památku.

Tak, jako zde byla znenadání zastavena výroba, přišlo náhle i zpřístupnění pro veřejnost. V srpnu 2007 byla během pouhých tří dnů připravena prohlídková trasa a do části „ostravských hradčan“ začali proudit první návštěvníci. Ti měli na podzim unikátní možnost prohlédnout si „expozici posledního dne“, tedy v takovém stavu, v jakém byl provoz opuštěn.

Tramvaj, elektrika, šalina či lokalka jsou různé názvy pro vozidla pouliční dráhy, bez nichž bychom si dopravu v řadě našich měst už ani nedovedli představit. Bohatou historii své kolejové dopravy si budou města připomínat i letos jízdami historických tramvají, které sice nejsou tak rychlé a pohodlné, jako současná velkokapacitní monstra, ale dokáží připomenout dobu, kdy i stroje mívaly lidštější rozměry. Mnohdy se nebude jednat jen o ojedinělé jízdy a někde historické tramvaje vyrazí do ulic i v zimních měsících.

Nebýt zdejší přehrady a filmu Postřižiny, bylo by městečko Dalešice neznámým zapadlým místem nedaleko Třebíče a žilo by nejspíš svým poklidným ospalým rytmem daleko od velkých turistických cílů. Přitom je to jedna z nejstarších obcí na našem území.

„Zdař Buh, pani haviři. Stě tu na odpoledni jaksi skoro, ni?“ vítá nás průvodce, když těsně po poledni vystupujeme z výtahové klece v prvním podzemním patře bývalého dolu Anselm. Skupina návštěvníků je v půlce prázdnin veliká a do stísněných prostor štoly sjíždí na třikrát. Vydáváme se na hodinovou prohlídku podzemní expozice Hornického muzea OKD v Ostravě – Petřkovicích.

Kolem obrovských servomotorů ovládajících regulační klapky pro přívod vody na turbínu jsme pak došli až do chodby, kterou prochází přivaděče vody. Jen pro představu. Kdyby v této chodbě, která se nachází v hrázi několik desítek metrů pod vodní hladinou, nebylo přiváděcí potrubí, projel by tudy patrový autobus.

Již desátý ročník přehlídky malotraktorů a dalších užitkových vozidel domácí výroby Vehicle Cup se uskuteční v Rudici na Blanensku dne 15. 9. 2007.

Najdete zde sochy králů, bojovníků i zbrojnošů, nespočetné množství trpaslíků. Hlavně ale sochy svatých a patronů. Svojí monumentálností Vám vyrazí dech rozlehlý sál, kaple svaté Kingy, jehož dominantou je oltář, kříž s Ježíšem a po stěnách obrazy a plastiky i reliéfy. Vše je vytvořeno ze soli.

Ke startu hry zvolili letos organizátoři jedno z oblíbených brněnských vyhlídkových míst, prostor okolo altánu pod Špilberskými děly. Hru pak odstartovali stylově, vystřelením papírků s úvodními instrukcemi nad hlavy hráčů.

Železniční tunely. Každý z nás se s nimi setkal a na každého nějak zapůsobily. Vzpomínky většiny z nás jsou spojeny s dětstvím, s nedělními výlety, se starými kodrcajícími vagóny, dýmem parních lokomotiv a létajícími jiskrami v hluboké tmě. Tunely se tehdy jevily delší než jsou dnes, oddělovaly prostor a krajinu před tunelem s očekáváním něčeho nového – tam daleko – na konci tunelu…

S trochou nadsázky lze říci, že historie Mladějovské úzkokolejné železnice se začala psát již v třetihorách. Co na této unikátní technické památce uvidí návštěvník dnes? Dráhu o délce 10,5 km a rozchodu kolejí 600mm, která začíná v bývalém závodě Moravských šamotových a lupkových závodů a končí u bývalých dolů na Hřebči.

Jedním z projektů agentury na podporu cestovního ruchu CzechTurism je katalog 133 premiér v České republice 2006, který se ke mě dostal na brněnském Regiontouru. Katalog nese loňské datum, ale mnoho tipů v něm je stále aktuálních.

Znáte to. Většina z nás, zejména kluci, v dětství něco sbírala. Ten známky, jiný autíčka nebo obaly od čokolád, Pepíček ze známého vtipu duševní pochody a někteří věci nevídané, nebo naopak úplně obyčejné a zcela opomíjené. Jedním z takových lidí je i pan František Daněk z Dvořiště nedaleko Obrataně, jehož unikátní sbírka čítá více než pět tisíc katalogizovaných izolátorů, přes 660 bleskojistek, množství dalších elektrozařízení a makety sloupů elektrického vedení a zabírá prakticky celou technickou část bývalého mlýna doslova od sklepa až po půdu...

Komunikace dálničního typu procházející na vrcholech Chřibů se může z dnešního pohledu zdát utopií, na konci roku 1938 však rozhodla Československá vláda o výstavbě dálnice označované – Západ – východ. Měla tvořit komunikační tepnu středem území bývalého Československa co nejdále od hranic z Německem, aby bylo znemožněno její přetnutí. Proto byla vedena co nejpříměji z Prahy přes Brno, Zlín, dále na Slovensko. Právě úsek Brno – Zlín měl vést přes vrcholy Chřibů.

Na první pohled poněkud zvláštní stavbu můžete vidět v srdci Drahanské vysočiny nedaleko hranic CHKO Moravský kras. Jedná se o místní větrný mlýn zajímavý v našich končinách neobvyklým technickým řešením. Jedná se o jedinou dochovanou Halladayovu turbínu ve střední Evropě.

V Litomyšli se v Regionálním muzeu koná výstava Modelářství od 3.6.2006 do 17.9.2006

Pojedete-li po silnici z Blanska do Brna, nemůžete asi po kilometru jízdy po pravé straně přehlédnout zajímavou průmyslovou stavbu z druhé poloviny devatenáctého století. Jedná se o poslední dochovanou huť tehdejších železáren na území blanenského panství rodu Salmů.

Moravský kras je místo s krásnou přírodou a plné jeskyní. Ale v tomto krásném koutě se od nepaměti dobývala a zpracovávala železná ruda. Po této činnosti jsou zde stále patrné stopy a několik zachovalých technických památek. Jednou z nich je i Stará huť u Adamova, ve které je i muzeum Železářství střední části Moravského krasu.