
Informace o vízových povinnostech.
Doklady, to je asi to nejdůležitější, co byste měli na každé cestě mít. Co si vzít sebou? Co radši nechat doma? Co dělat, když se ocitnu bez peněz, bez dokladů?
Celní a pasové odbavení na hranicích bývalého Sovětského svazu vyžaduje od cestujícího značnou trpělivost. Především starším lidem připomene naši předrevoluční dobu. Celníci a policisté na hranicích jsou si vědomi své moci a zároveň musí (asi dle instrukcí) být slušní a vstřícní. Výsledkem je jakási schizofrenie celého odbavování.
Odstranění hraničních kontrol zjednodušuje pohyb po společném území, ale neznamená, že se obejdeme bez základních dokladů. Po překročení hranic se nacházíme na území jiného suverénního státu a doklady jsou potřebné nejen při namátkových kontrolách. Dospělí to mají celkem jednoduché. Stačí jim občanka a zdravotní pojištění. Trochu složitější je to ale s dětmi.
Tolik očekávaný okamžik je tady. V noci z 20. na 21. prosince 2007 se Česká republika (ČR) připojí k zemím schengenského prostoru. Hraniční závory oddělující sousední země jsou minulostí a cestování po Evropě tak bude zase o něco snadnější. Společně s ČR dosavadní patnáctku schengenských států rozšířilo Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko, Malta, Slovensko a Slovinsko.
Podněsterská republika s více než půl milionem obyvatel se tváří jako suverénní demokratická země mající vlastní parlament, prezidenta, vládu, peníze, armádu, policii a pod. Bohužel vše má pod kontrolou prezident Smirnov, jeho rodina a KGB.
Každý cizinec po příjezdu do Ruska se musí nechat do tří dnů zaregistrovat na Oddělení víz a registrace (OVIR). Věděli jsme, že ruská byrokracie je šílená, ale mysleli jsme, že snad za půl dne bychom to mohli mít vyřízené a pak se budeme věnovat turistice a památkám.
Třetí článek do soutěže s internetovým obchodem Scoutdoor.cz. Přečtěte a jestli se vám líbí, zvyšte mu karmu. Tento článek je na téma „Zvláštní chování jiných kultur“.
Reklama: