Rubrika: Tipy na cesty

Zahrada byla mimo provoz v letech 1977 až 1989, přičemž byl opravován nejen zámek a jeho výzdoba, ale i celá zahrada. Myslím, vždycky byl a po rekonstrukci zůstal tento barokní zámeček ve stylu římských předměstských vilek největším a nejkrásnějším zámečkem v Praze. Právě u něj totiž platí dvojnásob než kdekoli jinde ta absolutní symbióza a harmonie živých a neživých složek.

Loňská zima sněhem šetřila, a tak lyžaři doufají, že si letos vše vynahradí. Při dobrých sněhových podmínkách totiž mohou v České republice využít stovky kilometrů udržovaných běžeckých tratí, sjezdové svahy různé náročnosti, snowparky či sáňkařské a bobové dráhy. Na českých a moravských horách se navíc v posledních letech hodně investuje: zlepšuje se kvalita sjezdovek, v provozu jsou nové lanovky a rozšiřuje se také nabídka volnočasových aktivit v zimních střediscích (aprés-ski).

Jako ostatní vyvýšená místa v Praze ve středověku tak i Paví vrch na Smíchově pokrývaly vinice, u kterých byla roku 1654 vybudována raně barokní usedlost. Později pak v těchto místech vznikla zahrada Santoška.

Strmý vzestup, náhlý pád – těmito slovy historikové shrnují životní osudy Albrechta z Valdštejna (1583–1634), jedné z klíčových osobností třicetileté války. Nejen jako slavného vojevůdce, ale i jako ekonoma, stavitele nebo mecenáše ho představí výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba, která se od 15. listopadu 2007 do 17. února 2008 koná ve Valdštejnské jízdárně v Praze.

Český Šternberk je malebná vesnička lemující půvabný břeh řeky Sázavy. Cestou od dálnice budete projíždět krásnými listnatými lesy a budete-li zasněni tak jako já, lehce se vám může přihodit, že za jednou zatáčkou úplně přehlédnete malé parkoviště. A to by byla škoda, protože právě od něho vede cesta k jednomu z hradních skvostů v naší republice, hradu Český Šternberk.

Říká se jim kývající osli. Komu? Čerpadlům na ropných vrtech.

Původně zde byl hospodářský dvůr, podle prvních dokladů pocházejících ze 14. století, v majetku Náze, písaře Karla IV. Roku 1415 tento dvorec dostal od Václava IV. dvořan Vok z Valdštejna. Od té doby se na tomto rozsáhlém hospodářství s vinicí, ovocnou zahradou i poli vystřídala řada majitelů. Jedním z nich byl i staroměstský měšťan Blažej Cibulka z Veleslavína jehož příjmení dodnes označuje celou tuto oblast na vršcích Košíř.

Pokud vás některé víkendové ráno přepadne neumlčitelná touha zaslechnout i jiné zvuky, než jsou jen auta, tramvaje či trolejbusy, zkuste se vydat tímto směrem. Můžete jet autem a z dálnice D1 odbočit u exitu Sázava, nebo vláčkem, který coby Posázavský Pacifik vás do těchto míst dopraví stejně pohodlně.

Člověk se občas nestačí divit, co všechno může být chráněné a jaké zajímavosti se ve střední Evropě nachází.

Kdysi dávno na místě současného letohrádku, či v jeho bezprostřední blízkosti stával nejstarší kartuziánský klášter v českých zemích, který založil Jan Lucemburský roku 1342. Z barokního letohrádku, který zde byl později vybudován, se do dnešní doby dochovala jen bývalá střední část, spojovací krček a severní křídlo.