Rubrika: Reportáže a rozhovory

Nevím už, jak téma vzniklo, každopádně jsem podotkla, že oslavy Dne mrtvých jsou mexickým nejdůležitějším svátkem. Manžel mě pohoršené ujistil o tom, že jsem na omylu, že něco jiného je nejznámější svátek a něco jiného nejdůležitější. Přiznávám. Z pohledu cizince je asi všechno trošku jinak, než z pohledu rodilého Mexičana. Den mrtvých je sice dokonce uznán UNESCO jako kulturní dědictví a Mexičané ho slaví s velkým zápalem (jako ostatně všechno), ale svátek, který každoročně obrátí celé Ciudad de México vzhůru nohama, které donutí tisíce a tisíce obyvatel nejen Mexika, ale i Střední Ameriky a možná i Ameriky Jižní, vyrazit směr Guadalupská bazilika, aby jejich patronce společně zazpívali a vzdali hold, jsou ve skutečnosti „narozeniny“ Svaté panenky Guadalupské, které se slaví 12. prosince.

Ráda a často cestuji. A také moc ráda fotografuji, ale přesto jsem vždycky tiše záviděla těm, kteří si to, co viděli, uměli i nakreslit. Fotografie je krásná vzpomínka, ale obrázek nakreslený vlastní rukou je srdeční záležitost.

Táborský festival Léto nad Jordánem letos doplnila začínající přehlídka ohňostrojů Vulkán 2008. Letos byly nad Jordánem odpáleny 2 komponované ohňostroje s hudebním doprovodem.

Je to dost podivné, že? Pokud nás paměť nešálí, tak nás učitelé vždycky napomínali za jakékoli projevy hvízdání a že by se teď na školách hvízdat nejen mohlo, ale dokonce to bylo povinné? Tak tomu se dá jen těžko uvěřit.

Reportáž popisující zemětřesení v Číně

Z Jiuzhaigou jsme vyjeli v pondělí 12.5. v 8 ráno. Cesta byla velmi příjemná a užívali jsme si výhledů na okolní hory. Více než polovina cesty byla za námi, když jsme přijeli k městečku Wenchuan. Konečně jsme se dostali na krásnou novou silnici v údolí, ale v tom se z ničeho nic vše i s autobusem mohutně zatřáslo a před námi i za námi se začaly z prudkých okolních svahů valit hromady kamenů a suti.

Indie je plná paradoxů a uvidíte zde lidi v plné chudobě na ulici (bydlící, spící, pracující, kojící, myjící se, konající své potřeby bez studu před ostatními – jsou prostě na té ulici doma) a vedle nich stojící Bentley, Porsche nebo jiné luxusní vozy.

Aleš Ostrýt se fotografování plně věnuje teprve necelých pět let, je samouk, učil se z odborných fotočasopisů, knih a od jiných fotografů. Nemalou roli sehrála metoda pokusu a omylu. Fotografuje různé žánry, není námětově vyhraněn, rád experimentuje. Nejčastěji však fotí krajinu, jak přírodní, tak městskou. Díky své profesi poznal atmosféru starého Žižkova, kterou rád zachycuje ve svých fotografiích. Od prvopočátku pracuje s digitální technikou. Neopovrhuje ani případným postprocesem. Do svých fotografií se snaží vložit osobitost a pocity.

Vladimír Plešinger žil léta ve Venezuele, Gambii a Středoafrické republice a dlouhé měsíce v Tádžikistánu nebo v Peru. Soustředil na psaní o světě, který poznal na svých cestách a zahraničních pobytech. Vznikla tak více než stovka časopiseckých článků a několik knih, které soukromě nazývá „pobytopisy“.

Západoafrický Benin je kolébkou voodoo a přímo magicky přitažlivým místem pro cestovatele. Ještě stále tam najdete živý deštný prales, úžasné pobřeží přezdívané Zlaté a také rozsáhlé laguny, na nichž vyrostly unikátní vesnice. Jednou z nich je vesnice Ganvié, vybudovaná na jezeře Nokoué.

V Praze v kulturním domě Ládví se ve dnech 10.-11. listopadu 2007 konal již 9. Cestovatelský festival. Přečtěte si zprávu o tom, jak to vlastně probíhalo.

Na Slovensko sa vracia ruská kultúra. V prvej polovici novembra tohto roku zavítal do Bratislavy a do Trnavy zbor donských kozákov Boľšoj. V Bratislave zbor vystupoval v kostole Blumental a v Dome kultury. V Trnave v židovskej synagóge st. quo na Halenárskej ulici.

Cestovatel byl jedním z partnerů víkendového fotokurzu Fotografování v jeskyních, který se uskutečnil tento víkend v Moravském Krasu. Kurzu se zúčastnilo 33 fotografů, kteří odjížděli s novými teoretickými a praktickými poznatky o fotografování v podmínkách přirozeného i umělého podzemí.