Rubrika: Rady a zkušenosti

Začínáme sérii článků o tom jak ušetřit při koupi letenky, jaký je proces při rezervaci letenek, co je výhodou, na co si naopak třeba dát pozor a nakonec jak se chovat na letišti tak aby byl Váš odlet a přílet byl bez zbytečných nedorozumění.

Pád železné opony a rozšíření Evropské unie směrem na východ měly za následek zvýšený pohyb obyvatel do zemí západní Evropy. Lidé, kteří kdysi emigrovali, se vracejí do svých mateřských zemí jako turisté. Tento trend nese název „Diaspora tourism“ a projevuje se i v České republice.

Dovolená pro někoho představuje především odpočinek, pro jiného poznávání či dobrodružství. Někteří lidé však o dovolené hledají možnost, jak rozbít stereotypy, které ovládly jejich všední život. Zažít nedostatek, deprivaci nebo dokonce bolest může být pro ně osvobozující.

Počet turistů přijíždějících do českých kempů rok od roku klesá. Zatímco v roce 2004 se jich tu ubytovalo 1,3 milionu, loni to bylo už o 300 000 méně. Jak to bude s kempy dál? Bude jejich návštěvnost nadále stagnovat, nebo naopak dojde k opětovnému rozmachu? Vzrůstající zájem o ekoturistiku a venkovský turismus rozvoji kempinku nahrává, hodně ale záleží na tom, jak se zlepší poskytované služby a marketing.

Více než milion lidí na celém světě dnes využívá komunikační sítě, které jim umožňují sdílet po čas dovolené domov zdarma s jinými nadšenci. Projektů, založených na konceptu bezplatného sdílení ubytování a pohostinnosti, je několik, asi nejznámějším je CouchSurfing.com. Proklamovanými cíly těchto projektů jsou – kromě minimalizace cestovních nákladů – také navázání nových přátelství, šíření tolerance a zlepšení mezikulturního porozumění.

Co je malé, to je milé. To platí i o blankytně modré pomněnce, která vešla nejen do říkanec a herbářů, ale i do divadelní hry. Odkaz na zapomínání najdeme nejen v její slovenském názvu nezábudka (zabudnout – zapomenout), ale i „cimrmanovském“ Vyšetřování ztráty třídní knihy…

Léčebný turismus, z anglického „Medical Tourism“, je spojení původně vytvořené cestovními kancelářemi a sdělovacími prostředky. Nejlépe vystihuje účel podniknuté cesty, kterým je podstoupení léčebného či zkrášlovacího zákroku v jiné zemi, než v té, v níž je turista rezidentem. Jde o fenomén 21. století, své kořeny má však, stejně jako poutní turistika, již ve starověku, kdy Řekové a poté Římané putovali stovky kilometrů za léčivými vodami či zázračnými léčiteli.

Lýkovec je z hlediska určení velmi příjemný druh. Zejména na jaře, kdy jeho silně vonící fialové květy vyrazí dříve, než listy, takže záměna s jiným keříkem je takřka nemožná. Jde o 30 – 150 cm vysoký keř rostoucí na lesních světlinách.

Požadavek na zodpovědné chování k životnímu prostředí dnes ovlivňuje cestovní ruch více než kdy předtím. Hotely a cestovní kanceláře bojují o „zelený“ certifikát, který garantuje jejich ekologické chování, a z ekologie se tak postupně stává nejen dobrá věc, ale i dobrý byznys. Přirozenou formou trvale udržitelného cestovního ruchu je přitom odjakživa venkovská turistika.

Druhý díl seriálu o světových trendech v cestovním ruchu se věnuje tomu, jak cestovat zodpovědně ve vztahu k životnímu prostředí. Ve světě turismu se nyní stále častěji objevuje spojení „Responsible Travel“. Zodpovědné cestování vyjadřuje snahu minimalizovat negativní dopad tohoto odvětví nejen na životní prostředí; má aspekt ekologický, sociokulturní a ekonomický.