Čína - Stát

Po dvou kilometrech cesty nastává problém, který překvapuje i místní. Celý den pršelo a přes cestu se valí proud vody. Nikdo se to neodvažuje projet. Občas spadnou na cestu i nějaké kameny. Všichni čučí na proud vody, my taky. Nevypadá to vůbec bezpečně.

Nasazujeme ostré tempo a předháníme ďábelskou rychlostí všechny místní nosiče. I přes lehký náklad z nás po chvíli výstupu leje jako z konve. Vlhko dělá svoje. Nezůstává na nás ani jedna nitka suchá. Překvapuje nás, kolik málo lidí potkáváme. To nám pak vysvětluje jeden Číňan: “China no foot, China on bus.“

Milan s Klempou už nechtějí čínskou kuchyni ani vidět a jdou na hamburger. My si sedáme do čínské restaurace, kde obědváváme pár jídel. Bohužel se nám dostává nečekané odpovědi, když objednáváme rýži. Čínská restaurace nemá rýži. Tomáš se zvedá a s hláškou „jste čínská hospoda, tak musíte mít někde v kuchyni rýži. Já ji najdu.“ Bohužel opravdu nenašel.

Reportáž popisující zemětřesení v Číně

Z Jiuzhaigou jsme vyjeli v pondělí 12.5. v 8 ráno. Cesta byla velmi příjemná a užívali jsme si výhledů na okolní hory. Více než polovina cesty byla za námi, když jsme přijeli k městečku Wenchuan. Konečně jsme se dostali na krásnou novou silnici v údolí, ale v tom se z ničeho nic vše i s autobusem mohutně zatřáslo a před námi i za námi se začaly z prudkých okolních svahů valit hromady kamenů a suti.

100km úsek mezinárodní silnice "friendship highway" spojující Čínu s Nepálem v Tibetu po dešti z července 2006. Bohužel v nejzajímavějších situacích jsem měl jiné starosti než focení, přecejen mám pud sebezáchovy, tak jsem měl občas foťák raději sbalený a připraven vystoupit.

Není to nic neznámého. Obrázek muže, postava ve volném šatě s širokými rukávy. Tvář pohublá, s řídkými, dlouhými vousy na bradě. V ruce tenký, dlouhý štěteček, kterým muž kreslí znaky čínského písma, ony podivuhodné symboly, mně zcela nesrozumitelné.

Byl jsem již několik dnů v Darjeelingu. Toto město mně nebylo neznámé. Mělo býti v dobách britského panství na Indii útočištěm Angličanů před vedry a malárií jižnějších rovin Indie a Calloutty. V Darjeelingu měla býti přepychová sídla a hotely, postavené na severních svazích, ve kterých se za jasných dnů otvírá pohled na hřeben Himaláje a jednu z jeho osmitisícovek Kancencongu. Na jižních svazích se zelenají nekonečné čajovníkové plantáže.

Blízkost čínské hranice nám nedává spát, a tak při dalším výjezdu svištíme minibusem po vysokohorské "Karakoram Highway" na sever k příhraniční oblasti kolem Sustu. Půldenní jízda překonává všechna očekávání a jedinečné pohledy znovu berou dech. Mohutné ledovcem obtékané horstvo chvílemi připomíná majestát Dolomit nebo scenerie ze severoamerických Skalistých hor, ale stejně jako vesničky přilepené na strmých svazích s věncem terasovitých políček nemá snad tento fantastický kout světa na planetě obdoby.