
Hluboko v noci pod sebou vidím tisíce světélek, vycházející z arménské metropole Jerevan. Maršrútka zastavuje v centru města a Sargis hned mává na taxík, který mám ke své nelibosti zaplatit. Cestou kamsi do neznáma se stavíme nakoupit řadu potravin – opět platím já. Když jsem měl pak vyklopit i za gostinicu – 25 dolarů na jednoho, vzbouřil jsem se.
Počet příspěvků v diskusi celkem 6 (poslední 6.11.2011 21:46)
Ahoj, jak tomu předejít? Na to částečně odpovídá druhý příspěvek. Nebýt tolik důvěřivý a pít s mírou – ve východních zemích se prý dá uplatnit pravidlo „třikrát a dost“(což jsem se dozvěděl až později), ve větší skupině lidí není problém odmítnout úplně. Taky od té doby více dám na první dojem. Ten chlap mi byl nesympatický od začátku, neměl jsem s ním lézt do jednoho auta a zvolit jinou variantu dopravy. Takže to je pro mně v tuhle chvíli „rozlišovací“ metoda… Jinak loni jsme byli v Arménii znovu – je to skutečně nádherná země se skvělými lidmi a příhoda, která se mi tam stala, byla celkem ojedinělá. Dokonce na velvyslanectví v Tbilisi (které má v pověření celé Zakavkazsko) si podobný případ z Arménie nepamatovali.