Tomáš Peterka Kemp je sice malinko z centra Puerto Iguazu, ale autobus na vodopády staví skoro před branou. Po zkušenosti z předchozího dne, kdy jsme vlezli do autobusu s nějakou divnou sazbou za jízdenku, se nejprve ptáme lidí na zastávce a pak raděj i řidiče. Ten kývá v souhlasu a my nastupujeme.
Cesta trvá asi hodinku a vystupujeme před branou areálu. Vstupné se může zdát trochu vysoké, ale později se přesvědčujeme, že o park je skvěle pečováno a loďky i vláček jsou v ceně. Spolu s ostatními turisty jdeme po chodníčku, který nás provede po horní části vodopádů.
Čekám, že zůstanu ohromen velikostí vodopádů, ale takový dojem se nedostavuje a i když jinak jsou vodopády opravdu parádní, zůstává trocha zklamání z jejich velikosti.
Spodní část areálu nám vyráží dech spektakulárními výhledy. Neustále se zastavujeme a fotíme. Scházíme úplně dolů a tam na nás čeká taková loďka, která nás převeze na jakýsi ostrov. Je vedro, skoro by se chtělo koupat. Lidi se na ostrově opalují a vládne tu dovolenková atmosféra. Chybí jen stánky s párky a pivem. Vlastně nechybí. Po ostrově se dá udělat kratší okruh, s jednou skvělou, ale trochu vlhkou vyhlídkou. Přeplavíme se zpět a jdeme na vlakovou zastávku.
Vodopády Iguaçu (šp. Cataratas del Iguazú, port. Cataratas do Iguaçu) představují největší systém vodopádů na Zemi. Leží na řece Iguaçu na hranicích mezi Argentinou a Brazílií na 25°41′ jižní šířky a 54°26′ západní délky. Voda se zde v přepadu dlouhém asi 2,7 km řítí přes okraj lávové plošiny do hloubky asi 70 metrů. V období dešťů je zde průtok asi 6500 m³ vody a asi 270 samostatných vodopádů, v období sucha klesá průtok na 300 m³ a vodopádů je asi 150. Největším vodopádem jsou Ďáblova ústa.
Oba státy, na jejichž hranicích vodopády leží, okolo nich vytyčily rozsáhlé národní parky (Parque Nacional Iguazú na argentinské straně a Parque Nacional do Iguaçu na brazilské straně) chránící jak vodopády tak okolí tvořené z velké části zachovaným pralesem.
Vodopády jsou hojně navštěvovány turisty, pro něž byly pod vodopády zbudovány speciální lávky a pozorovatelny. Vodopády a oba přilehlé parky byly zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO.
Zdroj: Wikipedia
Vláček přijede a štrůdl návštěvníků se napasuje na lavice. I my se necháváme s ostatními dovézt na vzdálenější část vodopádů. Vystupujeme a ve stejném štrůdlu pokračujeme po chodníku nad řekou k vyhlídce. Jestli jsem byl trochu zklamaný velikostí vodopádů, tak tady to ze mne všechno padá. Přímo před námi se otvírá obrovská díra, ve které mizí neuvěřitelné množství vody. Člověk si připadá fakt hodně malinký a já děkuji za to zábradlí. Není vidět, co je dole, ale určitě to není nic, s čím bych se chtěl setkávat nějak moc zblízka.
Vodopády Iguazú stojí za návštěvu. Víc nemůžu říct, kdo neuvidí, neuvěří.
