
Dnes zůstaneme nezvykle celou dobu na malém místě, které nepatří k vyhledávaným cestovatelským cílům, ba právě naopak. Řeč bude o hraničních přechodech. V pasu mám dvě stránky razítek z hranic ukrajinsko-slovenských a ukrajinsko-maďarských a ke každému se váže alespoň jedna historka, ať už úsměvná, poučná či smutná.
Počet příspěvků v diskusi celkem 5 (poslední 18.1.2011 21:01)
Mohu potvrdit, našemu též často říkají místní. O jaký jde většinou poznají i z kontextu – o mši, obchodě a dalších záležitostech své vesnice mluví v místním, o vlaku v kyjevském. A někdy je to jedno, neboť na nějaké té hodině přece nesejde.
Od jisté doby říkáme: „Přibližně v úterý kyjevského času…“