Tip na knihu: Poselství šamanů

Rozhovory s léčiteli a medicinmany 21. století, napsal Geseko von Lüpke.

Dostala se nám do rukou další netradiční kniha s názvem Poselství šamanů. Autor Geseko von Lüpke si je vědom, že velká spousta lidí má dneska pocit, že se světem něco není úplně v pořádku. Někdo se s tím vyrovnává tak, že třídí odpad, někdo posílá finanční dary do Afriky, někdo jí jen zeleninu a někdo hledá osvícení v klášterech v Himalájích. Tuto knihu je možné chápat jako další určitou alternativu k tomu o čem a jak přemýšlíte.

Kniha popisuje šamanismus jako studnici tradiční moudrosti. V knize vůbec nejde o kouzla a neuvěřitelné historky, spíše se jedná o pokus seriózně popsat pohled šamanů na historii i dnešní svět. Autor pro knihu zvolil formu rozhovorů se sedmnácti šamany z různého prostředí pěti kontinentů. Čtenář tak zachytí posun vnímání šamanizmu od něčeho odtrženého od naší civilizace, neoblečených divochů v džungli, k šamanům, kteří kromě tradičního vzdělávání prošli i vzděláním „civilizovaného“ světa, často přednášejících ve velkých světových městech, či spravujících vlastní webové stránky.

O některých aspektech šamanismu můžeme třeba pochybovat, přesto jsou některé v knize popsané otázky velice aktuální a odpovědi na ně zajímavé i pro leckterého technokrata.

Šamani vyprávějí o své víře, o starobylé kultuře svých národů, principech a pravdách, které uznávají, o praktickém šamanismu praktikovaném v každodenním životě. Dávají čtenáři podněty k tomu, jak mají Evropané hledat vlastní (šamanské) kořeny své kultury, rady k porozumění mezi lidmi i celými národy a vysvětlují principy své práce a specifické detaily (např. cesta kruhu, získávání vyrovnanosti, práce s emocemi a vztahy, čerpání síly z rituálů a přírody apod.)

Šamanismus nás učí zdokonalovat schopnost vychutnávat si úžasně nevyzpytatelnou povahu života. Don Oscar Miro-Quesada Incký šaman

Roztavit led není nic složitého. Přiložím-li na něj holou ruku, spatřím po minutě otisk své dlaně. To je jednoduchá chemická reakce. Nejtvrdší led se ale nachází v lidských srdcích. Je paradoxní, že čím rychleji taje přírodní led na severu, tím je led v lidských srdcích tvrdší. Proč jsou srdce tak chladná? Protože se lidé oddělili od svých kořenů a dokonce se odcizili i sobě navzájem. Nezbývá místo pro duši, pro vnímání krásy kolem, pro rituály ani pro žádný upřímný úsměv. Proto jsou jejich srdce tak zamrzlá. A dokud tomu tak je, nemůže nic na světě fungovat. Angaangaq Eskymácký stařešina národa Kalaallitů ze západního Grónska

Co je to život? Život je hra. Každý z nás obdržel lidskou podobu a lidského ducha. Tím jsme získali přístup k velké hře v obřím kasinu jménem zeměkoule. Hrajeme v Las Vegas, v pohoří Altaj, v německých Alpách – samozřejmě s různými výsledky. Jedni vyhrávají, druzí prohrávají, ale víceméně se tím všichni skvěle bavíme. Někdy nám hra trochu zhořkne, to když se nám přestane dařit. Pokud ale dokážeme pochopit, že život sám není nic než hra, i nejpalčivější bolest je náhle snesitelnější. Vymazat ji pochopitelně nemůžeme, musíme ji prožít až do konce. Ale celkem vzato můžeme dát zapravdu šamanům. Když šamanovi dojde řeč, jen suše konstatuje: „Děti zlaté, konec konců je to všechno jenom hra.“ Galsan Tschinag Mongolský tuvinský šaman a spisovatel

{{reklama()}}

Rozhovory s léčiteli a medicinmany 21. století, napsal Geseko von Lüpke.

Dostala se nám do rukou další netradiční kniha s názvem Poselství šamanů. Autor Geseko von Lüpke si je vědom, že velká spousta lidí má dneska pocit, že se světem něco není úplně v pořádku. Někdo se s tím vyrovnává tak, že třídí odpad, někdo posílá finanční dary do Afriky, někdo jí jen zeleninu a někdo hledá osvícení v klášterech v Himalájích. Tuto knihu je možné chápat jako další určitou alternativu k tomu o čem a jak přemýšlíte.

Kniha popisuje šamanismus jako studnici tradiční moudrosti. V knize vůbec nejde o kouzla a neuvěřitelné historky, spíše se jedná o pokus seriózně popsat pohled šamanů na historii i dnešní svět. Autor pro knihu zvolil formu rozhovorů se sedmnácti šamany z různého prostředí pěti kontinentů. Čtenář tak zachytí posun vnímání šamanizmu od něčeho odtrženého od naší civilizace, neoblečených divochů v džungli, k šamanům, kteří kromě tradičního vzdělávání prošli i vzděláním „civilizovaného“ světa, často přednášejících ve velkých světových městech, či spravujících vlastní webové stránky.

O některých aspektech šamanismu můžeme třeba pochybovat, přesto jsou některé v knize popsané otázky velice aktuální a odpovědi na ně zajímavé i pro leckterého technokrata.

Šamani vyprávějí o své víře, o starobylé kultuře svých národů, principech a pravdách, které uznávají, o praktickém šamanismu praktikovaném v každodenním životě. Dávají čtenáři podněty k tomu, jak mají Evropané hledat vlastní (šamanské) kořeny své kultury, rady k porozumění mezi lidmi i celými národy a vysvětlují principy své práce a specifické detaily (např. cesta kruhu, získávání vyrovnanosti, práce s emocemi a vztahy, čerpání síly z rituálů a přírody apod.)

Šamanismus nás učí zdokonalovat schopnost vychutnávat si úžasně nevyzpytatelnou povahu života. Don Oscar Miro-Quesada Incký šaman

Roztavit led není nic složitého. Přiložím-li na něj holou ruku, spatřím po minutě otisk své dlaně. To je jednoduchá chemická reakce. Nejtvrdší led se ale nachází v lidských srdcích. Je paradoxní, že čím rychleji taje přírodní led na severu, tím je led v lidských srdcích tvrdší. Proč jsou srdce tak chladná? Protože se lidé oddělili od svých kořenů a dokonce se odcizili i sobě navzájem. Nezbývá místo pro duši, pro vnímání krásy kolem, pro rituály ani pro žádný upřímný úsměv. Proto jsou jejich srdce tak zamrzlá. A dokud tomu tak je, nemůže nic na světě fungovat. Angaangaq Eskymácký stařešina národa Kalaallitů ze západního Grónska

Co je to život? Život je hra. Každý z nás obdržel lidskou podobu a lidského ducha. Tím jsme získali přístup k velké hře v obřím kasinu jménem zeměkoule. Hrajeme v Las Vegas, v pohoří Altaj, v německých Alpách – samozřejmě s různými výsledky. Jedni vyhrávají, druzí prohrávají, ale víceméně se tím všichni skvěle bavíme. Někdy nám hra trochu zhořkne, to když se nám přestane dařit. Pokud ale dokážeme pochopit, že život sám není nic než hra, i nejpalčivější bolest je náhle snesitelnější. Vymazat ji pochopitelně nemůžeme, musíme ji prožít až do konce. Ale celkem vzato můžeme dát zapravdu šamanům. Když šamanovi dojde řeč, jen suše konstatuje: „Děti zlaté, konec konců je to všechno jenom hra.“ Galsan Tschinag Mongolský tuvinský šaman a spisovatel

{{reklama()}}