Stříbrné Kutnohorsko – triumf architektury

Kutná Hora – nevelké městečko, ležící asi 50 km východně od Prahy, má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Náhodného turistu může až překvapit, kolik různorodých architektonických skvostů se nachází ve spleti malebných uliček tohoto královského města, právem patřícího k památkám na seznamu UNESCO. Přehlídka historických klenotů, jako je Chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr nebo unikátní kaple Kostnice, se nám tu nabízí jako na dlani ve své velkoleposti. Stačí jen krátká procházka po náměstí, aby na nás vší silou dýchla bohatá a nevšední historie tohoto města, korunovaná každoročními oslavami “Královského stříbření“ a široce obsáhlá v mnoha podobách slohů architektury v rozmezí deseti století.

Procházkou do historie

Právě díky bohatství a různorodosti své historie, stejně jako ekonomické prosperitě díky těžbě stříbra, se město Kutná Hora mohlo právem považovat za silného konkurenta pro naše hlavní město. V zimě je město tiché a ospalé, stále však láká k posezení ve svých romantických hospůdkách, v letních měsících se hemží turisty a cizinci lačnícími po středoevropské kultuře, zosobněné v našich památkách.

Do románské doby můžeme zavítat návštěvou kostela sv. Jakuba, či kostela sv. Štěpána, který je nejstarší stavbou na Kutnohorsku. Jeho románské jádro pochází z 12. století. Zde se nachází i barokní kaple – Kostnice, velmi vyhledávaná zvláště cizími návštěvníky pro svůj unikátní exteriér, vytvořený z lidských kostí.

Gotickým příkladem je slavný chrám sv. Barbory, pětilodní katedrála, zasvěcená patronce havířů sv. Barboře. Po chrámu sv. Víta v Praze, pravděpodobně druhý nejvýznamnější u nás. Z barokních památek jmenujme kromě výše zmíněné Kostnice ještě kostel sv. Jana Nepomuckého, Jezuitskou kolej – založenou císařem Ferdinandem II. , nebo sedmnáctimetrový morový sloup. Z období renesance zde nalezneme budovu arciděkanství.

Kostnice – vznešená i morbidní

Tato hřbitovní kaple z konce 14. století je vskutku ojedinělým skvostem Kutnohorské architektury a nelze se o ní nezmínit samostatně.

Její vnitřek tvoří kosterní pozůstatky obětí války a hlavně morových epidemií. Dominantou celé kaple je obrovský lustr, celý sestavený z kostí ve všech velikostech – od nejmenších až po ty, které tvoří ramena lustru. Na některých exponátech jsou dokonce vidět zranění, která způsobila smrt oběti, ale i neuvěřitelná zranění lebky, která bylo možno přežít. Obdivuhodným výtvorem je také erb rodu Schwarzenbergů, také složený z kostí, stejně jako svícny, kříž, kalichy a mnoho dalšího. Kaple je mimo jiné plně funkční, nejen jako toto unikátní muzeum tvořící připomínku smrti a pomíjivost života, ale slouží se tu také mši a bohoslužby.

Kutnohorské stříbro – sláva Českého království

Masivní rozvoj peněžnictví v Kutné Hoře se datuje kolem druhé poloviny 13. století, přestože počátky těžby stříbrné rudy jsou z doby mnohem starší. Kutná Hora byla v době své největší slávy považována za pokladnici, či klenotnici českého království, právě proto stála ve své významnosti hned za majestátem města Prahy. Vlašský dvůr byl původně skladištěm stříbrné rudy a poté dokonce státní mincovnou. Ukázky starodávného způsobu výroby stříbrných mincí – denárů, můžeme při návštěvě Vlašského dvora vidět i dnes.

Stříbření

Římský a český král Václav IV. přijíždí se svou družinou a celým královským dvorem, aby slavnostně zahájil období bujarých oslav a vzdal hold královskému městu stříbra a všem havířům.

Kutná Hora se ocitne znovu v 15. století, Vlašský Dvůr se rozzáří Svatojánskými ohni, vypuknou rytířská klání. V chrámu sv. Barbory se rozezvučí fanfáry, město se oblékne do dobových kostýmů, v ulicích zavládne jarmark a pouťová atmosféra. Držte si klobouky, začíná každoroční gotická slavnost k zahájení nové sezóny a oslavující bohatství a prosperitu města.

Kutná Hora – nevelké městečko, ležící asi 50 km východně od Prahy, má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Náhodného turistu může až překvapit, kolik různorodých architektonických skvostů se nachází ve spleti malebných uliček tohoto královského města, právem patřícího k památkám na seznamu UNESCO. Přehlídka historických klenotů, jako je Chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr nebo unikátní kaple Kostnice, se nám tu nabízí jako na dlani ve své velkoleposti. Stačí jen krátká procházka po náměstí, aby na nás vší silou dýchla bohatá a nevšední historie tohoto města, korunovaná každoročními oslavami “Královského stříbření“ a široce obsáhlá v mnoha podobách slohů architektury v rozmezí deseti století.

Procházkou do historie

Právě díky bohatství a různorodosti své historie, stejně jako ekonomické prosperitě díky těžbě stříbra, se město Kutná Hora mohlo právem považovat za silného konkurenta pro naše hlavní město. V zimě je město tiché a ospalé, stále však láká k posezení ve svých romantických hospůdkách, v letních měsících se hemží turisty a cizinci lačnícími po středoevropské kultuře, zosobněné v našich památkách.

Do románské doby můžeme zavítat návštěvou kostela sv. Jakuba, či kostela sv. Štěpána, který je nejstarší stavbou na Kutnohorsku. Jeho románské jádro pochází z 12. století. Zde se nachází i barokní kaple – Kostnice, velmi vyhledávaná zvláště cizími návštěvníky pro svůj unikátní exteriér, vytvořený z lidských kostí.

Gotickým příkladem je slavný chrám sv. Barbory, pětilodní katedrála, zasvěcená patronce havířů sv. Barboře. Po chrámu sv. Víta v Praze, pravděpodobně druhý nejvýznamnější u nás. Z barokních památek jmenujme kromě výše zmíněné Kostnice ještě kostel sv. Jana Nepomuckého, Jezuitskou kolej – založenou císařem Ferdinandem II. , nebo sedmnáctimetrový morový sloup. Z období renesance zde nalezneme budovu arciděkanství.

Kostnice – vznešená i morbidní

Tato hřbitovní kaple z konce 14. století je vskutku ojedinělým skvostem Kutnohorské architektury a nelze se o ní nezmínit samostatně.

Její vnitřek tvoří kosterní pozůstatky obětí války a hlavně morových epidemií. Dominantou celé kaple je obrovský lustr, celý sestavený z kostí ve všech velikostech – od nejmenších až po ty, které tvoří ramena lustru. Na některých exponátech jsou dokonce vidět zranění, která způsobila smrt oběti, ale i neuvěřitelná zranění lebky, která bylo možno přežít. Obdivuhodným výtvorem je také erb rodu Schwarzenbergů, také složený z kostí, stejně jako svícny, kříž, kalichy a mnoho dalšího. Kaple je mimo jiné plně funkční, nejen jako toto unikátní muzeum tvořící připomínku smrti a pomíjivost života, ale slouží se tu také mši a bohoslužby.

Kutnohorské stříbro – sláva Českého království

Masivní rozvoj peněžnictví v Kutné Hoře se datuje kolem druhé poloviny 13. století, přestože počátky těžby stříbrné rudy jsou z doby mnohem starší. Kutná Hora byla v době své největší slávy považována za pokladnici, či klenotnici českého království, právě proto stála ve své významnosti hned za majestátem města Prahy. Vlašský dvůr byl původně skladištěm stříbrné rudy a poté dokonce státní mincovnou. Ukázky starodávného způsobu výroby stříbrných mincí – denárů, můžeme při návštěvě Vlašského dvora vidět i dnes.

Stříbření

Římský a český král Václav IV. přijíždí se svou družinou a celým královským dvorem, aby slavnostně zahájil období bujarých oslav a vzdal hold královskému městu stříbra a všem havířům.

Kutná Hora se ocitne znovu v 15. století, Vlašský Dvůr se rozzáří Svatojánskými ohni, vypuknou rytířská klání. V chrámu sv. Barbory se rozezvučí fanfáry, město se oblékne do dobových kostýmů, v ulicích zavládne jarmark a pouťová atmosféra. Držte si klobouky, začíná každoroční gotická slavnost k zahájení nové sezóny a oslavující bohatství a prosperitu města.