Vlastimil Hanuš
Počátky létání na severním okraji Brna spadají do roku 1914, kdy zde své první pokusy s vlastnoručně postaveným kluzákem prováděl student brněnské techniky Richard Harabus. Ve dvacátých letech měl již několik následovníků. Za oficiální počátek historie medláneckého letiště je považován rok 1924, kdy zde byla uspořádána I. Národní soutěž plachtových letadel. Krátce po vzniku postihla aeroklub tragédie ve formě větrné smršti, která těžce poškodila většinu letadel. I přes to se zdejší plachtění dále rozvíjelo až do roku 1933, kdy se vůli policejnímu zákazu musel místní aeroklub přestěhovat do Čebína. Německá okupace v roce 1939 měla sice za následek zákaz létání, zabavení techniky a pronásledování pilotů, ale paradoxně se podepsala na rozvoji medláneckého letiště spíše kladně. Bylo z Čebína přestěhováno zpět na své původní působiště, a v roce 1942 zde byla započata výstavba výcvikového středisko pilotů Luftwafe. Vedoucí školy, rakouský plachtař Kalbacher, naštěstí na konci války nesplnil rozkaz o zničení techniky a budov a tak mohli předváleční členové poměrně brzy po osvobození převzít celý areál a začít znovu s leteckým výcvikem. Medlánecký aeroklub přežil i několik reorganizací počátkem padesátých let minulého století a pod hlavičkou Svazarmu přežil jako jeden z našich nejaktivnějších aeroklubů až do roku 1990, kdy se stal samostatným občanským sdružením, které pokračuje v úspěšné tradici.
Mnoho lidí, kteří náhodou zavítají na letiště, se domnívá, že slouží jen k zábavě hrstky vyvolených zbohatlíků. Troufnu si tvrdit, že nemají pravdu. Letecké sporty nepatří sice mezi levné koníčky a nestanou se asi nikdy lidovou zábavou, ale to se dá říci o jakékoli aktivitě, kterou je potřeba dělat pořádně a s plným nasazením a která vyžaduje prokázání znalostí a dovedností. V případě bezmotorového létání je nadšení a ochota dělat věci naplno a pro svého koníčka i něco udělat podstatnější, než finanční stránka věci.
Kromě aeroklubu slouží medlánecký areál, který má statut veřejného vnitrostátního letiště, i mnohým dalším organizacím a aktivitám, které vyžadují dostatek místa a je možné je sloučit s leteckým provozem. Od padesátých let minulého století zde funguje modelářské letiště. V době jeho vzniku zde byla vybudována dráha pro motorové a raketové upoutané modely. Ta postupně zanikla, když byly upoutané modely postupně vytlačeny radiově řízenými, ale její zbytky je možno v poli nedaleko modelářského letiště najít dodnes. V současné době slouží modelářům asfaltová startovací dráha. Z akcí pro veřejnost, které se zde odehrávají, je možno jmenovat příležitostné letecké dny zaměřené především na bezmotorová a ultralehká letadla, v roce 2001 zde byl při příležitosti dvacátého výročí brněnského balónového létání uskutečněn rekordní hromadný start horkovzdušných balónů (Balloon Jam, v rámci jednoho z prvních ročníků festtivalu Brno, město uprostřed Evropy). Na letišti se však neodehrává jen létání. V rámci možností daných dodržením podmínek bezpečnosti leteckého provozu využívají část areálu ke svým turnajům hráči paintbalu, turistické a dětské organizace, letiště ve večerních hodinách navštěvují pejskaři, potkáte zde jezdce na koních, při dobrých sněhových podmínkách využívají okolní cety i samotnou letištní plochu běžkaři, …
Protože se letiště nachází v místě, kde město přechází do okolní krajiny, leží na trase cyklistických výletů a vycházek lidí z blízkého okolí a stává se atraktivní zastávkou. V okolí se nachází několik značených cest, po některých z nich je vedená Medlánecká naučná stezka. Vynechat nelze ani přírodní památky Netopýrky (teplomilná společenstva) a Medlánecké kopce (stepní rostliny). Sama letištní plocha se stala útočištěm kolonie dnes již vzácných a ohrožených syslů.
Více informací najdete na stránkách Aeroklubu Brno-Medlánky http://www.akmedlanky.cz/
