Singapore – Merlionovo město

Městský stát Singapur se rozkládá na 692,7 km² a toto číslo se nadále zvyšuje. Je přibližně stejně velký jako Praha, jen s drobným rozdílem, že počet obyvatel se pohybuje okolo 4,5 milionu.

Ostrov pro Brity objevil Sir Stamford Raffless a od roku 1819 začaly práce, které vedly k osamostatnění a upevnění pozice silné ekonomiky vně Jihovýchodní Ásie. Existují dva příběhy o vzniku Singapuru. První, malajská legenda, podle které sumaterský princ jednou v džungli na ostrově Temasek (tehdejší jméno Singapuru) uviděl lva. Princ si to vysvětlil jako dobré znamení, a proto na Temaseku založil město, jemuž dal jméno Singapura – Lví město. Lvi však na Temaseku nikdy nežili a to co viděl byli pravděpodobně tygři. Druhá legenda vypráví o Merlionovi, mořském lvu. Kdysi dávno se prý k Singapuru přihnala prudká bouře. Strhávala chýše, rozbíjela rybářské loďky a hrozila zničením celého ostrova. Když už bylo hodně zle, najednou se z moře vynořil mořský lev Merlion a spolu se svými malými pomocníky z vodní říše bouři utišil. Od té doby je Merlion symbolem Singapuru.

V současné době je Singapur ekonomicky silným lvem v Jihovýchodní Asii. Ze 4,5 miliónu obyvatel je 76,7 % Číňanů, 14 % Malajců, 7,9 % Indů a 1,4 % ostatních národností. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 5%. Úřední jazyky po angličtině jsou čínština, malajština a tamilština. Náboženství je tu rovněž velmi barvité: buddhismus (Číňané), islám (Malajci), křesťanství, hinduismus, sikhismus, taoismus, konfuciánství. Jednotlivé kultury a národnosti jsou ve městě zastoupeny ve čtvrtích jako například čínská, arabská nebo indická. Mimo samotného centra města u zálivu je druhou velkou tepnou i Orchard street na které je mnoho významných obchodů a spoustu možností jak utratit peníze. Právě díky čínské majoritě obyvatelstva je ve městě nejvíce zajímavostí spjatých právě s čínskou kulturou, například Buddhistické a Konfuciánské chrámy, spousta krámků s tradičními čínskými nudlemi s masem, nebo různé sošky a připomínkové předměty, které mají turistovi Singapur připomenout doma, vycházejí z čínských předloh.

Jedna z nejzajímavějších a zároveň nejnavštěvova­nějších míst v Singapuru je čínská čtvrť. Na ulici „South Birdge Road“ jsou vedle sebe hned dvě zajímavosti. První, hinduistický klášter jménem Sri Mariammana a druhý buddhistický Buddha Toothrelic temple. Bohužel jestliže tam opravdu má být zub Buddhy, žádný jsem neviděl. Do obou se dá bez problémů vstoupit, jen u hindusitického je nutné dodržovat striktní nařízení o vzdálenosti odkud smíte fotit, nebo zouvání se i z ponožek při vstupu. Dalším zajímavou budovou je Thian Hock Keng Temple na Telok Ayer street který je fascinující mírou výzdoby prakticky v každé části domu. Stejně jako u konfuciánských chrámů, i zde je spousta draků na každém volném místě střechy. Tyto stavbařské skvosty se dnes krčí ve stínu výškových budov, které se díky počtu obyvatel na tak malou plochu musí stavět do závratné výšky. Na pěší okruh centrem města stačí člověku den. Klasický výlet je z Orchard Road k Marina promenade, podívat se na lva a siluetu města zrcadlícího se v hladině moře. Poté nabrat směr Chinatown. Cestou do Chinatown je dobré se zastavit v Asian Civilisations muzeu, ve kterém jsou shromážděny zajímavé předměty z celé Jihovýchodní Asie.

Pokud si člověk dostatečně užije město jako takové a projde si jej, nebo si jen nakoupí například elektroniku, které je zde velice levná, moc dalších zajímavostí zde není. Takřka celý ostrov je zastavěný a mimo centrum se nacházejí hlavně „paneláky“ které jsou si podobné jako vejce vejci. Těch pár oáz zeleně je buď botanická nebo zoologická zahrada. Jeden menší národní park je na severu. Singapur se pyšní orchidejemi a tak právě v botanických zahradách je jim věnována velká pozornost. Zoologická zahrada, alespoň podle množství informačních letáků které si může člověk na letišti nebo v informačníh centrech vzít, je atrakcí číslo jedna. Mě osobně moc nelákala takže jsem dal raději přednost vědeckému centru, kde je zábavnou formou divákům prezentována věda. Od fyziky, biologie, genetiky, ekologie až po astronomii a třeba výpočetní techniku. Zábavných parků a mnohapatrových nákupních center zde člověk najde přehršel, takže pokud je i dost peněz a čas na tato lákadla, Singapur je na ně jak dělaný.

Co se týče peněz, je Singapur v některých věcech výhodný, v jiných už to je horší.Poměrně drahé je zde ubytování. Našim cenám zhruba odpovídá doprava metrem a taxikem. Jídlo jak v restauracích, tak i v supermarketu je skoro na stejné úrovni jako u nás. U Číňanů se dá v pohodě najíst v přepočtu za nějakých 60 – 80kč a doprava metrem vychází různě, v závislosti na vzdálenosti. Moje okružní jízda podél velké části celého ostrova vyšla na přibližně 30 kč. Ubytování už člověk musí počítat od 2000kč nahoru za základní hotel. Hostely nevím, jestli vůbec nějaké jsou. Elektronika ale i jiné spotřební zboží zde je o dost levnější než například Evropě. Já jsem to například využil na koupi bot, které vyšly na 2200kč oproti našim cenám 3000kč. Plazmové a LCD televize jsou tu minimálně o ¼ levnější. Ale ty už se nevešly do batohu a navíc nebyl sponzor i kdyby byl ten batoh větší.

Pokud máte cestu na jižní polokouli a letíte přes Singapur, určitě stojí za to navštívit toto kosmopolitní město. Vízum na tři dny se vydává hned a pokud si dáte pozor na dovoz žvýkaček (nesmí se dovážet), vyhazování odpadků na veřejných prostranstvích nebo drogy – o tom raději ani neuvažovat, je to dobrá zastávka na cestě dál. Pokud bude mít člověk štěstí, chytne i nějaký ten festival, já například zastihl „mezinárodní festival chilli kraba“ při kterém každý turista měl jednoho kraba ve vybraných restauracích zadarmo. Takže dobrou chuť a příjemný pobyt ve Lvím městě.