administrator Víme o vás, že jste se doslova protančil světem. Můžete nám říct, jak k tomu došlo?
Jednoduše. Ještě jako student Konzervatoře jsem hostoval v pár představeních Pražského komorního baletu Pavla Šmoka a tento soubor byl vyhlášený tím, že neustále cestoval po světě. Můžu říct, že snad není místo na světě, kde by „Šmokovci“ nevystupovali. Já měl to štěstí, že jsem na několika zájezdech byl.
Kde se Vám nejvíc líbilo?
Mě nejvíce oslovilo Turecko, přesněji Istanbul. Je to pro mě takové magické místo. Mám pocit, že jsem tam snad někdy v minulém životě žil. Vždycky, když tam vylezu do ulic, tak mám pocit, že jsem doma.Ty nádherné mešity a nádherná zákoutí. Možná má to město své kouzlo právě v tom, že se rozkládá na dvou kontinentech. Ráno snídáte v Evropě a večer sedíte u kávy v Asii. No není to nádhera? Rád se tam vracím.
A severské země se Vám nelíbí?
Ale jo, líbí. Nicméně, já mám raději teplo. Ze severských zemí se mi nejvíce líbilo v Norsku.
Jste vystudovaný tanečník, z čeho se skládá takový den tanečníka?
No většinou, když jste naplno v praxi, tak každodenním trénikem na tanečním sále, potom zkoušení nových choreografií a vymýšlení nových výrazových prostředků, aby se divák nenudil. Večer pak představení.
V čem jsme Vás mohli vidět?
Třeba právě v představeních Pražského komorního baletu Pavla Šmoka – Golem, Don Juan, Pohádka nebo v Divadle na Vinohradech v představení Ze života hmyzu. V muzikálech Starci na chmelu, Galileo,Romeo a Julie, Miss Saigon, Zasněžená romance…a v dalších.
Je něco co byste si rád ještě vyskoušel?
Už pár let moderuju různé akce a to mě nesmírně baví. Nabízí mi to oproti tomu přísnému tanečnímu řádu obrovskou volnost a možnost improvizace. Víte v baletu je nekompromisní řád, je daná hudba, daná choreografie a vy musíte přijít a odtančit to, co vám někdo určí, u moderování vznikají krásné situaci, které přináší daný okamžik.
Spolupracujete s velkými osobnostmi českého divadla. Máte někoho, s kým děláte nejraději?
Určitě ne. S každým z nich je to jiné.
S kým vším spolupracujete?
Tak už dlouhá léta třeba s herečkou Gabrielou Vránovou z Vinohradského divadla, se kterou jezdíme poetické večery nebo s legendou českého baletu Vlastimilem Harapesem, kterého představuji divákům z úplně jiného úhlu, než jak ho znají. Mimochodem, ten má za sebou taky procestováno kus světa. Velkou radost mám, třeba ze spolupráce s královnou českého dabingu Valérií Zawadskou nebo zpěvačkami Marcelou Březinovou a Miluškou Voborníkovou.
Je vidět, že máte hodně práce. Co děláte ve volném čase?
Ve volném čase právě rád cestuji a poznávám nové kraje a lidi. Je toho tolik, kde jsem ještě nebyl a chtěl bych se tam podívat, třeba do Brazílie. Mám kamarádku Brazilku a její vyprávění o této zemi mě uchvacuje a láká. Těším se, až tam společně vyrazíme.
A máte u nás v Čechách nějaké oblíbené místo?
Mám rád podřipsko, je tam krásně. Nebo Novohradské hory a okolí Horní Stropnice. Tam jezdím rád. Strašně mě baví kolo a rád objíždím zajímavá místa. Je to paráda.
Jste nově patronem Nadace Divoké husy. Co Vás vede k tomu, že se věnujete oblasti charity?
Tato nadace je mi blízká svoji filosofií. Divoké husy peníze nedávají, ale zdvojnásobují výtěžek charitativní akce. Takže vyberete na charitativním večeru např. 15 tisíc kourun a nadace Divoké husy vám tento výtěžek navýší na 30 tisíc Kč. No uznejte, jestli to není báječné. Motivuje to jednotlivé organizaci k aktivitě.
