
Bylo mi 18 let a strašně jsem chtěl udělat něco šíleného, neobvyklého a být mezi svými vrstevníky něčím výjimečný. S mým kamarádem Martinem jsme se rozhodli dobýt Dolomity. V tomto věku moc peněz nemáte a stopování se jevilo jako nejlevnější a taky nejdobrodružnější varianta.
Počet příspěvků v diskusi celkem 2 (poslední 11.12.2011 18:58)
Moc pěkně napsané! Před pár lety jsem taky celkem dost stopovala, ale jen po ČR, hlavně na intr a zpátky domů, za hranice jsem si sama netroufla… A i tady v ČR se našli 2 lidé, co mě od toho navždy odradili… Člověk si se stopem může užít spoustu srandy, ušetřit nemalé peníze, zažít dobrodružství, ale může zažít i chvilky, kdy už se vidí někde na odlehlém místě pod zemí… U dvou lidí jsem měla opravdu strach, tak jsem aspoň kámošce tajně psala sms s rukou pod sedačkou,aby si toho řidič nevšiml (kudy mě veze a v jakém autě)… Naštěstí nakonec k ničemu nedošlo, ale odradilo mě to natolik, že už nikomu cizímu do auta nevlezu… Dávejte na sebe pozor,i kluci,nikdy nevíte, jaký šílenec vás zrovna veze a co se mu honí hlavou!
Tak samotná kočka na stopu není v ČR zrovna optimální…máš jezdit s chlapem, pak to je OK.