nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Pražské zahrady, zastavení padesáté - Park u zámečku Hanspaulka

Témata: Parky a zahrady, Praha

Hanspaulka

Každá z částí Prahy má svou atmosféru i svůj rukopis. Jiný rukopis mají ulice a stavby, jiný rukopis zeleně a parky. Právě Dejvice je část města nejvíce protkaná parky a zahradami s markantním rukopisem a prolínajícím se jak architekturou, tak zelení.

Dejvice se původně jmenovaly Dehnice a poprvé je o nich zmínka z roku 1088 jako o majetku svatovítského proboštství. Ve středověku se nacházely na jejich stráních vinice a po zániku pražského vinařství dvory se zahradami. Plán z roku 1890 ukazuje zcela volné území, na němž se nacházelo několik lomů, cihelen, vojenských pekáren a cvičišť. Krátce po vzniku Velké Prahy se jednoznačně rozhodlo, že se Dejvice stanou novým pražským centrem s rezidenční výstavbou. Nová čtvrť byla postavena podle plánů profesora Antonína Engla. Od roku 1924 byla tato městská část plně v rukou regulačního úřadu hlavního města Prahy, který postupně vypracoval regulační plány celého tohoto území, jež se dotkly i lokalit Fišerka, Kotlářka, Hanspaulka, Baba, Šťáhlavka a Paťanka. Koncepce postupné zástavby byla podřízena kompozičním zásadám, které se podřizovaly zejména bohatě členitému terénu. Na území, jasně vymezeném trasami ulic, bylo kombinováno umístění kompaktní blokové zástavby činžovních domů v centru, s rozvolněnými vilovými čtvrtěmi na okrajích. Každý blok domů měl svoji osobitou zahradu, z nichž mnohé jsou dochovány do dnešních let a slouží jako uzavřené prostory pro hrací a relaxační vyžití obyvatel okolo postavených domů. Jejich děti tam mají téměř po století svá hřiště a jsou pod dozorem z oken a balkonů vedoucích přímo do zahrad. Výhodou je, že děti nemají kam utéct a nejsou ohrožené dopravou.
Skladba individuální výstavby dále kombinovala izolované rodinné domy či vily, umístěné v samostatných zahradách, rodinné dvojdomy, trojdomy či řadové zastavění ekonomickými domky. Prostě stavby uprostřed zeleně, všude kam se podíváte.

Hanspaulka

Jedním z nejkrásnějších míst tady je pražská rezidenční čtvrť Hanspaulka. V roce 1773 nechal Hans Paul Hippman na místě staré viniční usedlosti vystavět pozdně barokní zámeček, jehož jméno dalo později název celé čtvrti. Součástí zámečku byla zahrada doplněná štěpnicí. Výstavba byla zahájena na místě venkovského statku po pražském arcibiskupovi Josefu Mayerovi. Zámeček i zahrada měly charakter letoviska v korespondujícím stylovém provedení. Park leží na východním svahu pod zámkem a je z něj překrásný výhled na panorama Prahy. Lze odtud vidět jak Podbabu a Pražský hrad, tak Petřín, Královskou oboru a celé Dejvice. Krásná je i novobarokní brána, kterou lze vstoupit do parku z východní strany. Jen kdyby nebyla tak sešlá zubem času.

Roku 1866 toto letovisko odkoupila metropolitní kapitula sv. Víta a pronajímala ho. Nechala novokrajinářsky upravit zahrady. Roku 1922 vykoupilo tento majetek město. To se postaralo o rekonstrukci zámku v letech 1927 až 1930. Při tom ale nechalo zbourat přilehlé hospodářské budovy. Zahrada pak byla otevřena veřejnosti. Část zahrady, kde byla původně štěpnice ale byla zastavěna novou vilovou čtvrtí.

Územní plán hlavního města Prahy a výškopisné zaměření spolu s využitím dosti členitého terénu předurčilo budoucí zástavbu této lokality. Území je otevřeno západním větrům a díky tomu je nejčistším a nejvhodnějším místem pro bydlení.

Park Hanspaulka ležící okolo zámečku v Šárecké ulici 29 se rozprostírá na ploše 1,45 hektarů v nadmořských výškách 275 až 287 metrů. Východně od zámečku leží terasa, která bývala přístupná dvěma schodišti. Dnes je zarostlá travou a náletovými dřevinami. Na ní je umístěna studna, nad níž je šestihranná pískovcová kašna s kovanou mříží, která připomíná klec. Na jejím vrcholu najdeme špici a kovanou ornamentální kytici. Bohužel i celá kašna je zarostlá uprostřed holého proutí keřů a celý zámeček je v dezolátním stavu ohrazen plotem a nepřístupný. Na plotech visí cáry velkých hadrů, aby do zahrady nebylo vidět, ale jsou stejně tak poničené jako zámek sám a smutně děravé a špinavé vlají ve větru. Celý objekt tak posmutněle a odevzdaně čeká na svoji rekonstrukci, která je nutností.

Vzácností zahrady je ořešák popelavý, u terasy najdeme jedle ojíněné, borovice černé a tisy červené, jinak je zde ještě přes 30 druhů stromoví, při čemž starší výsadby jsou především na severní a západní straně od zámku. Nejvíce zde jsou zastoupeny lípy, jírovce a jasany. Punc zahradě dodávají břízy a vrby. Z novějších dosadeb jsou nejčastějšími stromy javory. Po 30. letech 20. století byla do zámečku umístěna archeologická sbírka, o kterou pečovala Společnost pro zachování a rozmnožení sbírek Josefa Antonína Jíry v Dejvicích.
Po 2. světové válce dokonce zámeček sloužil jako archeologické pracoviště i depozitář Muzea hl.m. Prahy a to až do roku 1995. Zahrada byla městským veřejným parkem. V polovině 90. let 20. století ale město zámeček prodalo a sbírky vystěhovalo.
V parku u zámečku Hanspaulka se dnes nachází i dětské hřiště s vybavením: 2 závěsné houpačky, prolézačka s pavučinou, tyčí a skluzavkou. To je upravené, plné krásných laviček a vhodné k relaxaci.

Hanspaulka

V okolí Hanspaulky a na ní se pochopitelně dál stavělo. Architektonické řešení viladomů je soudobé, přesto sleduje nekonfliktní začlenění nových staveb do jejich okolí pomocí různorodého řešení členění fasád i použitím materiálů. Z použitých materiálů dominují přírodní, které architekti nechávají působit v obnažené podobě s přírodním povrchem. Příkladně ocel je ošetřena jen bezbarvým lakem, aby byl vidět surový materiál.
Autorem urbanistického projektu a konkrétní podoby viladomů je architektonický tým vedený předním českým architektem – Prof. Ing. arch Ladislavem Lábusem.

Hanspaulka je charakteristická typickým osazováním solitérů do svažitého terénu, což umožňuje i při poměrně vysoké koncentraci staveb dostatečné proslunění a pocit větších odstupů a soukromí. Tato malebná pražská čtvrť přímo sousedí s přírodní rezervací, která už dál nedovoluje rozšíření zástavby. Proto se ceny zdejších parcel postupně vyšplhaly na vrchol pražského cenového žebříčku. Zajímavé je i nedaleké sousedství kolonie Baba, nejčistší ucelené programové realizace funkcionalistického bydlení v Evropě. Základními výrazovými prvky jsou kompozice průniků jednoduchých kubistických objemů a barevných ploch, které dotvářejí výraz obytného komplexu. Architektonický výraz jednotlivých objektů je inspirován tvaroslovím a barevností české moderny 30.let minulého století a holandským hnutím de-stijl. Hmotově a urbanisticky vychází návrh ze současné struktury Hanspaulky. Mnoho lidí se domnívá, že o nové vily za desítky milionů korun na pražské Hanspaulce mají zájem především bohatí cizinci. Opak je pravdou, většinu z prodaných domů ve funkcionalistickém stylu vlastní Češi. Proč? Protože právě pro Čechy je Hanspaulka od věků synonymem pro nejlepší adresu.

Ten pravý stavební rozmach zažila Hanspaulka jak ve 30. letech 20. století tak nedávno. V impozantních hanspaulských vilách kdysi žili například Lída Baarová, Cyril Bouda nebo Jaroslav Seifert. Známá je i legenda, která říká, že na hanspaulském hřbitově leží muži ze Ctiradovy družiny, kteří byli pobiti v dívčí válce.

Další autorčiny fotky si můžete prohlédnout na stránkách www.ivanafili­pova.ic.cz
Sjednejte si cestovní pojištění online!
Sleva 50% při sjednání online
Cestovní pojištění od 11 Kč na den
Přehledné srovnání nabídek
VYPOČÍTEJ
23.5.2008
Na Facebook
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 26.03
Co je to karma a jak funguje?


Galerie k článku

Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Hanspaulka
Fotogalerie k článku Pražské zahrady, zastavení padesáté - Park u zámečku Hanspaulka
Zobrazit všechny obrázky — celkem 11 obrázků

Názory k článku

V diskusi zatím nejsou žádné příspěvky.

Kréta Korfu Kos Lefkada Mykonos Rhodos Santorini Karpathos
Sponzorované odkazy: · nejkrásnější fotky z Čech
Teambuilding · Bond, James Bond
TOPlist