Názory k článku: Pražské zahrady, zastavení třicáté čtvrté - park Bezručovy sady

Paní Filipová, děkuji za informace o Bezručově parku. Vyrůstala jsem jen kousek od něho a učila se tam jezdit na kole Měla bych jen menší poznámky. Busta Bezruče zmizela po zrekonstruovaní parku, které proběhlo cca před dvěma lety. Stejně tak spodní část parku – která je určena pro volné pobíhání psů. Místní mateřská školka, která byla součástí parku je již několik let zrušena a místo ní je zde Kafárna na kus řeči, která v létě provozuje i příjemnou zahrádku. Data jsem netušila, tedy děkuji za info Tereza

Terezko i já moc děkuji za doplnění informací, které o tomto parku naprosto chybí. Ani se nedalo zjistit, proč byla odstraněna busta a podstavec ponechán na původním místě. Je to dost proti logice, zejména, když jméno sadů zůstává. Jsem ráda, že jste napsala.

Dobrý den, jelikož o tomto parku není pomalu nikde ani zmínky ( a vidím, že je jedním z nejkratších článků, které se týkají parků a zahrad) ráda bych Váš článek rozšířila malou informací ohledně Vinohradské vodárenské věže, i když s parkem souvisí jen okrajově. Tato novorenesanční 40 metrů vysoká budova plnila svůj účel od roku 1891 po celých 71 let. Dnes jsou v ní už jen kanceláře a několik bytů. Architekt vodárenské věže Antonín Turek navrhoval i další známé vinohradské budovy, např. Národní dům na Náměstí Míru nebo budovu Vinohradské tržnice. Ráda si čtu Vaše páteční články. Zdraví Marie

Jako autor úprav Bezručových sadů bych rád doplnil některé informace o historii parku.

Na návrhu úprav parku jsme začali pracovat v roce 2000. Zadání nebylo nijak přesně specifikované. Bylo pouze zřejmé, že stávající stav není vyhovující a že by tedy s tím chtělo něco udělat. Vypracovali jsme celkem 9 různých návrhů řešení od historizujících až po zcela moderně pojatých. Pracovníci NPÚ (památkáři) z předložených variant všechny, až na jednu zavrhli. Ta byla nakonec po složitých jednáních, s řadou změn realizována na přelomu roku 2006 a 2007.

Původní busta Petra Bezruče stála zhruba v místech, kde se dnes nalézá kruhový vodní prvek. Byl to žulový podstavec obrostlý neudržovanou skupinou jalovců. Busta byla někdy před časem ukradena (kdy přesně nevím, ale já ji na vlastní oči nikdy neviděl). Celé roky tam pak stál pouze ten sokl, který byl pomalován sprejery a měl zřetelnou prasklinu. Autorkou busty byla paní Lukešová (nikoli Lukáčová, jak je nesprávně uvedeno). Původní umístění busty v těžišti parku autorka sama nepovažovala za šťastné. Busta byla poměrně malá a původně byla určena spíše do klidnějšího zákoutí parku na malý podstavec.

Mým záměrem bylo umístění sochy stojícího Bezruče na nový podstavec do středu kruhového parteru obklopeného proudící vodou. Toto řešení ovšem předpokládá vytvoření zcela nového díla, ke kterému zatím nedošlo a asi ani nedojde. Vyskytly se totiž názory, které P.Bezruče řadí ke komunisty zprofanovaným básníkům a tudíž nežádoucím připomínání. Je zde tedy obava investovat peníze občanů do jakéhokoliv uměleckého díla, které ponese jméno Bezruč. Dokonce se vyskytly i požadavky na přejmenování parku. Já to považuji za hloupost. Ze záměru tedy prozatím zůstal pouze ten kamenný válec, který by se měl přebudovat na jakousi fontánku. Momentálně zpracováváme další návrhy na úpravy, které by měly park ještě více zatraktivnit. Když se bude dařit, tak by výsledek měl být realizován příští rok.

Je skutečně zarážející, koho všechno považují určití tzv. pravičáci za nežádoucího. Čím se vlastně tito lidé liší od komunistů? Ti se chovali naprosto stejně, jiní byli jen ti, jejichž sochy bourali.

Děkuji za doplnění informací. V rámci skromných možností redakce se snažíme to, co publikujeme ověřovat, ale někdy je to docela těžké, zvlášť u témat, ke kterým je obecně méně dostupných informací.

Jméno autorky Bezručovy busty jsem opravil.

Snahu přejmenovat Bezručovy sady taky osobně považuji za hloupost. Kdybychom byli důslední, tak bychom pak museli průběžně přejmenovávat skoro cokoli, co nese jméno nějaké osobnosti. V tom případě můžeme rovnou veškerá jména ulic a míst nahradit neutrálním, pečlivě zavedeným a vedeným systémem katastrálních čísel či všeobecně srozumitelných zeměpisných souřadnic.
Bezruč byl dítě své doby s kořeny na tradičně proletářském Ostravsku. Podle toho psal. Toť vše. Nebyl sám, kdo byl zneužit nějakým více či méně pofidérním režimem a jeho ideologií. Ono se to ale časem srovná.