nepřihlášený uživatel · Registrovat se · Přihlásit se

Pražské zahrady, zastavení třicáté třetí - Kampa a Nosticova zahrada

Témata: Parky a zahrady, Praha

Kampa

Nedaleko od Vojanových sadů na Malé Straně leží mezi tokem Vltavy a jejím umělým ramenem Čertovkou park Kampa. Její celková rozloha je 2, 65 ha a leží v nadmořské výšce 190 metrů. Dnes už nikdo přesně neví, zda Kampa vznikla postupným zanášením meandru Vltavy či byl ostrov uměle oddělen náhonem pro malostranské mlýny.

Kampu zná dobře nejen každý Pražák, ale i mnoho návštěvníků města mimo jiné proto, že je používána jako spojnice mezi Karlovým mostem a mostem Legií. Každý, kdo se projde po Karlově mostě, většinou spočine po znavujícím cestování po historické Praze právě zde, kousek pod Karlovým mostem na Kampě.

Původ názvu Kampa je vykládán různě. Podle některých je toto slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) nebo ze staročeského zákampí (stinné místo), druzí zase tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům. Každopádně nejstarší písemné zmínky o Kampě jsou z roku 1169 kdy byla zmíněna v zakládací listině kostela maltézského řádu. Přirozené náplavy a navážky, především po velkém požáru Hradčan a Malé Strany roku 1541, ostrov časem navyšovaly. Břehy Vltavy byly zpevněny až v 17. století. Na místě Kampy vznikaly zahrady, ale už od 15. století zde byly stavěny mlýny a mlýnské zahrady, které byly nahrazovány honosnými zahradami šlechtickými. Podle dochovaných pramenů tady vznikla ze zahrad Huťské, Zlomkovské a Glauchovské největší barokní zahrada zvaná Michnovská nazvaná po hraběti Michnovi z Vacínova. Dalším známým vlastníkem této zahrady byli Schwarzenberkové, kteří ji zvelebili zatímco jejich další majitel Jan Borschein ji nechal úplně zpustnout, v tomto stavu ji zakoupil roku 1762 vojenský erár.

Ve 20.století byla Kampa využívána různými sportovními kluby a soukromým zahradníkem. Po 1. světové válce byly vykáceny dožívající stromy a pozemky byly majetkem pražské obce. Sjednocený „všelidový“ park vznikl ve čtyřicátých letech, kdy nejprve pro cvičiště a později i kvůli přístupu k řece pro požárníky byly zbourány zdi starých zahrad. Tak odešla do nenávratna důležitá a kouzelná část Malé Strany i půvabná křivolaká ulička U Sovových mlýnů. Tak zmizela celá kompozice zahrad, které v té době ještě patřily k blízkým palácům. Byl urovnán terén, vykáceny další stromy a ponechány jen ty významné a zdravé. Do novější podoby byl park uveden v letech 1947 až 48, kdy byl zvolen volnější anglický krajinářský sloh. Pozemek je rovinatý, hlavní průchozí cesty jsou podél Vltavy a podél Čertovky. Perlou prostorové kompozice je průhled na severojižní ose. Dodnes zde můžete najít tři stromy z původního osazení parku, platan javorolistý, tis červený a sloupovitý dub letní. V 80. a 90. letech 20. století byla v parku zavedena závlaha a ořetřeny a prořezány dřeviny a přemístěno dětské hřiště. Při záplavách roku 2002 byla celá Kampa pod vodou.

Kampa
Sovovy mlýny

Sovovy mlýny jsou na Kampě od roku 1589. Jméno mají podle Václava Sovy z Liboslavě, který původní mlýn vlastnil. Kolem Sovových mlýnů se nachází Odkolkovská zahrada, jíž v 19. století obývala pekařská rodina Odkolků, která mlýn koupila a nechala novogoticky přestavět. Po požáru v roce 1896 pak nebyl provoz obnoven, ale došlo k adaptaci na dílny a byty. Po roce 1959 zde nějaký čas sídlila Československá akademie věd . Dnes v nich najdete Muzeum Kampa z nadace Jana a Medy Mládkových. V Muzeu moderního umění najdete abstraktní umění Františka Kupky ale i českého kubistického sochaře Otty Gutfreunda, Jana Koláře a dalších umělců. Celkově je zde celoročně vystaveno na 1200 děl.

Poslední rekonstrukce Sovových mlýnů na pražské Kampě probíhala v letech 2000 až 2001. Byla financována z prostředků daňových poplatníků a konečná částka, kterou město vložilo do této akce, činila sto dvacet milionů korun. V této sumě však nebyly náklady na nejdiskutovanější část, krychle ze skla a kovu. Jedná se o návrh sochaře prof. Mariana Karla, který je renomovaným umělcem, jehož návrhy již byly s úspěchem realizovány doma i v zahraničí. Nad původním renesančním zdivem umístil tvar vycházející z prostupu dvou vůči sobě pootočených krychlí. Takto se mu podařilo nejen prosvětlit schodiště, které je do věže vloženo, ale i vytvořit její funkční završení krytou vyhlídkovou plošinou. Tato kostka spolu s obří židlí Magdaleny Jetelové je ryze moderním architektonickým prvkem tady na Kampě.
V protilehlé nízké konírně se střídají výměnné výstavy. Původně plánované otevření tohoto prostoru po rekonstrukci na konci léta 2002 se v důsledku povodní oddálilo o jeden rok. Před budovou galerie, ve dvoře kde jsou umístěny různé moderní plastiky, byl vytvořen moderní vodní prvek. Jedná se o svažující se vodní příkop. Voda přetéká z jedné strany příkopu přes mělký přechod překrytý mříží a po vlnité kaskádě stéká mezi budovami k Vltavě. V hlubší části je voda prosvětlena relfektory.

Také na Kampě, v sousedství Nostického paláce ve Zlomkovském domě, najdete ještě unikátní Centrum historie Praha XVII. Století, které je zde otevřeno od roku 2005. Nabízí ojedinělou a uměleckou expozici historických řemesel. Najdete zde šperky z kůže, mědi i stříbra, kovolitecké umění, zejména historické zvonky, spony i přezky, ale i nože, svíčky, hrnce a hrníčky, staré mince nebo brašny, to vše z éry panovníka Rudolfa II. Zástupci cechu cínařského vystavují dobové poháry a modely rytířů včetně jejich výzbroje. Jedním z vrcholů expozice je ukázka vojenské výzbroje z období třicetileté války s dobovými kostýmy a nábytkem. Vše je ruční práce, stejně jako výrobky z historického skla či keramiky. V Centru se rovněž nachází knihovna s historickými knižními tituly a informační koutek Moravskoslezského kraje. Specialitou objektu je občerstvení podávané dobově oděnou obsluhou.

Kampa je středem pestrého kulturního dění během celého roku. Pořádají se zde velké kulturní akce jako Velikonoce na Kampě, Čarodějnice na Kampě, Svatojánská pouť, Řecký a Kyperský den, Staropražská veselice. Proslavené jsou Mikulášské na Kampě a Předvánoční konané vždy 5. a 15. prosince.

Na Kampě také najdete jedno z nejkrásnějších posezení v Praze v restauraci Kampa Park na atraktivní terase u řeky Vltavy s překrásným výhledem na Karlův Most a Staré Město. Je to skvělý, dá se říci prvotřídní podnik, kde se setkávají velmi často známé osobnosti nejen z Česka, ale ze všech kontinentů světa. Tato restaurace byla otevřena již v létě 1994 a brzy proslula svým prostředím, vášní pro detail, skvělou obsluhou.

Dá se říci, že Kampa si na kulinářské umění potrpí. Dokonce i Sovovy mlýny zažily Prague Food Festival pořádaný Pavlem Kauterem a byl první svého druhu. Oficiální program slíbil jedinečnou „gourmetí zábavu“, která započala 7.9.2007. Po tři dny každý den úderem dvanácté hodiny až do večerní desáté probíhala gastronomická šou. Denně se prezentovalo dvanáct restaurací s předem specifikovanými pokrmy. Nicméně nejen jídlem je člověk živ, velká pozornost byla věnována i nápojům . Také proto, že partnerem festivalu byl Bohemia Sekt.

Kampa
Mlýnský náhon na Čertovce

Roku 2005 byl dokončen úsek protipovodňové ochrany, který ochrání Kampu a Malou Stranu před dalšími případnými záplavami. Pak přišly na řadu kroky, jejichž účelem bylo celé toto území revitalizovat – a to včetně parku Kampa. Během roku 2006 došlo na řadu revitalizačních úprav většinového terénu včetně zkrášlení a zpevnění břehů Čertovky. Tato půvabná říčka je srdcem celé Kampy. Čertovka, navzdory nelaskavému jménu je kouzelným místem pro toho, kdo je jí schopen a ochoten naslouchat.

U vstupu do parku z náměstí Na Kampě je už od roku 1949 pomník Josefa Dobrovského. Babička mi kdysi vyprávěla, že před tím býval už od roku 1902ve Vrchlického sadech. Tuto sochu vytvořil roku 1902 z kararského mramoru sochař Ždárský dle návrhu profesora Tomáše Seidana.

Park na Kampě je spojen můstkem přes Čertovku s Nosticovou zahradou. Ta je maličká, pouhých 0,38 ha a patří k Nosticovu paláci. Stejně jako Kampa se nachází v nadmořské výšce 190 metrů. Zahrada je volně přístupná a je využívána především jako průchozí mezi náměstím Na Kampě a Karmelitskou ulicí. Dá se tudy dojít až k lanové dráze na zahrady Petřína. Po jejím obvodu je rozmístěno pár laviček ke krátkodobé relaxaci. Tuto zahradu založil hrabě František Antonín Nostic. Pozemky koupil jeho otec František Václav už roku 1765. Ví se, že rod Nosticů vlastnil zahradu téměř dvě stě let. Zahradní domek čp. 501 a kousek zahrady daroval Jan Bedřich Nostic svému učiteli Josefu Dobrovskému, který zde žil v letech 1798 až 1803. Dnes je Nostický palác sídlem Ministerstva kultury. Z můstku přes Čertovku, která dělí park na Kampě a Nosticovu zahradu uvidíte mlýnský náhon Čertovka i dřevěné kolo známé z Pražských pohlednic.

Další autorčiny fotky si můžete prohlédnout na stránkách www.ivanafili­pova.ic.cz
Sjednejte si cestovní pojištění online!
Sleva 50% při sjednání online
Cestovní pojištění od 11 Kč na den
Přehledné srovnání nabídek
VYPOČÍTEJ
Rubrika: Tipy na cesty
Seriál: Kouzlo pražských zahrad
Témata: Parky a zahrady, Praha
Galerie: 37 obrázků
Názory k článku: celkem 2 (poslední 24.2.2008 16:24)
25.1.2008
Na Facebook
Hodnocení karmou
Současná karma článku: 27.64
Co je to karma a jak funguje?


Galerie k článku

Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Kampa
Fotogalerie k článku Pražské zahrady, zastavení třicáté třetí - Kampa a Nosticova zahrada
Zobrazit všechny obrázky — celkem 37 obrázků

Názory k článku

 NadpisVloženoAutor
Úžasné 27.1.2008 19:50 Katarína
Super 24.2.2008 16:24 Helena F.
Kréta Korfu Kos Lefkada Mykonos Rhodos Santorini Karpathos
Sponzorované odkazy: · nejkrásnější fotky z Čech
Teambuilding · Bond, James Bond
TOPlist