administrator
Ostrov Štvanice leží mezi Karlínem a Holešovicemi a má rozlohu zhruba 143.000 m2 v nadmořských výškách od 180 do 190 metrů a bývá nazýván Velké Benátky. Je dlouhý 1250 metrů. Býval tady brod a chatrče rybářů, zastavovala se tady vojska při svých taženích, bývali tu kupci, kteří se snažili udat zboží a celé toto územní po staletí vlastnilo Staré Město Pražské.
Traduje se, že ostrov Štvanice existoval už kdysi dávno, když kněžna Libuše věštila hvězdnou slávu města Prahy. Odedávna byl celý ostrov důležitým místem pro obyvatelstvo po obou stranách řeky, protože mezi ním a dnešním bubenským nábřežím byl jediný brod v dolejším toku Vltavy. Jen tudy vedla jediná a známá cesta od Vyšehradu a Starého Města do severních Čech. V 10. století byl Dvůr Týn ve Starém Městě Pražském hlavním střediskem českého obchodu s cizinou, protože se k němu mohli dostat kupci ze severu po levém břehu Labe a Vltavy. Do Prahy se dostali jen přes brod a převoz na pravém břehu u ostrova Štvanice. Ostrov tedy býval významný odedávna.
Právě tohoto brodu a ostrova bylo v historii celkem jedenáctkrát využito vojensky. Brodem a dále přes ostrov Štvanici k Praze nebo opačně procházela vojska německého císaře Jindřicha III. v roce 1041, v roce 1109 to byla vojska vévody Vladislava I., v roce 1142 ho užil znojemský kníže Konrád. Táhla těmi místy vojska krále Václava I., Ruprechta Falckého, Jana Žižky z Trocnova. Přes ostrov Štvanici se pokoušeli dostat i Pasovští v roce 1611, ale Pražané na ně pálili z ostrova tak silně, že se Pasovští v půlce řeky museli obrátit na ústup nebo přímo na útěk. Štvanice zažila i vpád Švédů. Při vpádu francouzského a saského vojska v zimě roku 1742 byly pokáceny a spáleny všechny stromy ostrova, stejně tak byla zničena všechna stavení a domy místních obyvatel. Poslední válečné zpustošení ostrova včetně obou dřevěných mostů na ostrov bylo při sedmileté válce v roce 1757, když Prusové utíkali z Prahy. V dobách míru se vždycky na ostrov vrátili rybáři a převozníci a postavili si tu nová obydlí. Zahradníci ze Špitálska , dnešního Karlína, znovu zakládali zelinářské zahrady, byly zde vysázeny nové stromy. Je známo, že v 17. století spolek Pražských lukostřelců opětně obnovil na ostrově svou střelnici pro střelbu do terčů.
Ve druhé polovině 17. století se v Praze rozmohla záliba v divadle. I ve šlechtických sídlech se provozovaly opery a balety. Mezi nižším měšťanstvem vzrostla nejen obliba různých představení, ale započaly i štvanice se zvířaty, které byly oblíbeny zejména ve Vídni. Protože původně určené prostranství u městských hradeb nedaleko Poříčské brány nebylo vhod okolnímu obyvatelstvu ve farnosti sv. Petra, propůjčil pro tyto štvanice Staroměstský Magistrát svůj ostrov Velké Benátky, jak se dříve Štvanice jmenovala.
Lidé se dívali na býky, medvědy, jeleny i srnce, ale nepohrdli ani divokými kanci či osly. Aréna měla dvě patra. Děti se mohly koukat za krejcar, jejich dospělí průvodci za dva krejcary. Štvanice se zvířaty byly pořádány s většími či menšími přestávkami až do roku 1802, kdy je císař František I. zakázal pro snižování mravů obyvatel. Jméno ostrova zůstalo dodnes a jméno Velké Benátky bylo postupně zapomenuto.
V 19. století tady probíhala příjemnější zábava. Od roku 1877, kdy tu byla pořízena aréna ze dřeva na východním cípu ostrova, byly v ní provozovány divadelní kusy. Eugenio Averino začal svým prvním představením roku 1877 a od té doby uváděl rozmanitý světový repertoár. Nezůstal jen u divadla. Pražané shlédli v červnu 1878 na Štvanici ohromný ohňostroj od pyrotechnika Stuwera. Prý ho sledovalo na 3000 diváků. Později zde tančili a předváděli svoji kulturu příslušníci domorodých černošských kmenů z Nubie. Používali i předvádění zvířat jako v šapitó. Aréna zanikla roku 1882. Stavební materiál z této arény byl v roce 1883 použit na stavbu novou a tou byla vltavská ledárna. Led z ní byl využíván hlavně na chlazení sudů s pivem v pražských hospůdkách.
Nad Štvanicí dodnes stojí Negrelliho viadukt, po Karlově mostě druhý nejstarší most přes Vltavu. Ve své době byl největší železniční stavbou v Evropě a stavěl se z české žuly a pískovcových obkladů. Na tři tisíce českých, německých a italských dělníků jej stavělo od jara 1846 do roku 1850, kdy po něm 1. června jel první vlak. Další most, který se klene přes dvě ramena Vltavy a nad Štvanicí vznikal ve dvou etapách mezi lety 1909 až 1912 a dostal jméno Hlávkův most. Má překrásnou sochařskou výzdobu od Bohumila Kafky a Ladislava Kofránka.
Na ostrově nepřehlédnete v západní části objekt vodní elektrárny podle návrhu architekta Dlabače. Byl postaven v letech 1913 až 1914 a byl funkční až do roku 1972. Roku 1984 byly zahájeny rekonstrukční práce a jeho provoz byl znovu zahájen v únoru 1988. Vznikl tady také areál pro vodní slalomáře.
Nejznámějším objektem na ostrově je ale už od roku 1930 zimní stadion s umělou ledovou plochou, který byl několikrát za svoji historii místem konání mistrovství světa a Evropy v hokeji i v krasobruslení. Původně byla plocha ledu pod širým nebem, až roku 1956 byl stadion zastřešen. Od roku 1962 ale stejně došlo k přesunutí téměř veškerých sportovních i kulturních akcí na nový stadion na Výstaviště do Holešovic. Dřevěný stadion byl vyhlášen národní kulturní památkou. Dnes v něm probíhá volné veřejné bruslení a ledy jsou nabízeny k pronájmu. Během 20. století bylo ve východní části ostrova oblíbené koupaliště s kabinkami. Povodeň v srpnu 2002 ho ale definitivně zničila a už nikdy nebylo obnoveno.
Ostrov štvanice ale nebyl zasvěcen jen hokeji a plavání, ale také tenisu a je mu zasvěcen dodnes. Sídlí zde ČEZ Koloseum a jeho krásný tenisový areál, který byl otevřen zkouškou 16. června 1986. U stadionu je umístěna na vysokém pylonu socha tenisty od L. Janoucha z roku 1986. Dnes je ostrov znám především svým in line bruslením, závody na kolech BMX a velkým zastřešeným a osvětleným skateparkem, kde se konají různé závody, dokonce světový závod Mystic Skate Cup.
I plážový volejbal opanoval tenisový ostrov! Od středy do neděle v květnu 2008 se na Štvanici uskutečnil třetí podnik Světové tour Swatch FIVB 2008. Nejlepší světoví plážoví volejbalisté v Praze bojovali o body do olympijské kvalifikace a sešla se skutečně celá světová špička. Objevilo se tam 32 týmů a vstup pro diváky byl volný. Štvanice se rázem změnila v písečnou pláž.
Na jižní straně ostrova stojí od roku 1913 dvě plavební komory široké 11 metrů, které začínají už pod Hlávkovým mostem. Téhož roku zde byl dokončen dům plavební správy. Nyní v něm má sídlo Povodí Vltavy – správa zdymadla ostrova Štvanice. Před touto budovou kdysi stávala porodnice, dnes je tam na travnaté ploše umístěna socha akt sedící dívky od Jaroslava Horejce.
Po dřívějších hudebních zábavách tady dodnes zůstal jeden z klasicistních objektů s číslem popisným 858 z roku 1824. Kdysi zde býval taneční sál na celém půdorysu přízemí a taneční zábavy tady bývaly proslavené. Na konci 20. století tu mívalo pár let sídlo ředitelství hudební firmy Bonton.
I ostrov Štvanice čekají změny k lepšímu. Měl by být především rekreačním areálem a do budoucna by měl být propojen s pevninou ještě třemi novými lávkami. Své místo tu budou mít i cyklisté, vodáci a hřiště pro děti.
