
Jedním z důvodů, proč téměř každoročně mířím putovat po pohořích, která se nacházejí východně či jihovýchodně od naší republiky, je vstřícnost a pohostinnost místních obyvatel. Již mnohokrát jsem se mohl přesvědčit, že lidé v „civilizací“ méně dotknutých končinách, mají na rozdíl od nás odlišné životní hodnoty.
Počet příspěvků v diskusi celkem 3 (poslední 23.2.2011 08:09)
Jenom bych rád upřesnil, že ten dřevěný kolotoč nebyl jen tak
ledajaký kolotoč
Měl totiž vodorovnou osu otáčení. Takže lidi sedící naproti
sobě doslova lítali střídavě od země do výšky kolem 4 metrů.
Také
nastupování a vystupování z kolotoče nebylo zrovna snadnou
záležitostí. ![]()
Hezký článek pane kolego. Také jsem pár let strávil cestováním po
rumunských Karpatech a naprosto s Vámi souhlasím. Prostí lidičkové
jsou v Rumunsku velice vstřícní, ochotní a štědří. Předsudky
neznalých však mají svá opodstatnění. Největšími zloději a lumpy jsou
v této zemi představitelé zákona, navlečení do uniforem policie a
celníků. Několik nemilých příhod jsem tomuto serveru také svěřil
. Přeji
ještě hodně příjemných zážitků v těchto končinách. Honza
Krása.
… som spoznával pred rokom 1989. Vládla tam neuveriteľná chudoba, obchody prázdne, no stretnutia s ľuďmi boli neskutočne milé a priateľské. Rovnako tak s pastiermi, ako s drevorubačmi, baníkmi, jednoduchými dedinčanmi… Azda sa raz k tým spomienkam vrátim a azda príde čas, možno už toto leto alebo na jeseň, aby som sa do rumunských hôr po dvoch desiatkach rokov vrátil. Sú naozaj prekrásne a to aj vďaka ľuďom, ktorí ich obývajú.